Rozhodnutí Ministerstva školství omezit výuku ruštiny jako druhého povinného cizího jazyka na základních školách budí mezi odborníky nevoli. Podle doktora Lukáše Plesníka z Filozofické fakulty Ostravské univerzity (FF OU) je potřeba ruštinu vnímat jako jakýkoliv jiný cizí jazyk a není na místě spojovat ji s politikou a aktuální politickou situací.

„Je nutné si uvědomit, že ruština rozhodně nenese odpovědnost za politická rozhodnutí jakéhokoliv jednotlivce nebo vlády, to za prvé, a za druhé, de facto každý cizí jazyk se ve společnosti vyučuje nejen pro aktuální dobu, ale představuje rovněž soubor důležitých poznatků a komunikačních dovedností do budoucna,“ uvádí vedoucí oddělení rusistiky Lukáš Plesník. Důležitost ruštiny přitom zdůrazňuje nejen ve smyslu jejího globálního využití, ale taky kulturního porozumění.

Ruský jazyk patří mezi šest úředních jazyků OSN. „Ruština slouží jako hlavní či výrazný komunikační prostředek nejen v Rusku, ale i v Bělorusku, na východní Ukrajině, částečně v Pobaltí, Moldavsku, Arménii, Ázerbájdžánu, ale i v řadě středoasijských zemí, například v Kazachstánu, Uzbekistánu nebo Kyrgyzstánu. Už jen na základě tohoto faktu si myslím, že přívlastek ‚jazyk globálního využití‘ k ruštině jakožto světovému jazyku zcela jistě patří,“ popisuje Plesník s tím, že omezování její výuky tak podle něj postrádá logiku.

Ačkoliv se současná diskuze týká základního vzdělávání, negativní vliv může mít omezení ruštiny i na výuku na středních a vysokých školách – dojde totiž k narušení kontinuity vzdělávání a možnosti dále rozvíjet nabyté znalosti.

Studium ruštiny napomáhá kulturnímu porozumění

Studium ruštiny přináší i kulturní obohacení, pro Čechy je navíc v mnoha ohledech snazší se jazyk naučit. „Nevidím sebemenší důvod ruštinu odsouvat na druhou kolej, naopak, jeho studium přináší další poznatky o slovanském jazykovém prostoru a slovanské kultuře obecně. Výuka jakéhokoliv jazyka, tedy i ruštiny, je klíčem k chápání chování lidí z jiného jazykového a kulturního prostředí,“ vysvětluje vedoucí oddělení rusistiky.

Grafický systém cyrilice používají nejen východoslovanské jazyky jako ruština, ukrajinština, běloruština nebo rusínština, ale i řada jihoslovanských jazyků, například srbština, makedonština nebo bulharština. „Prostřednictvím ruštiny si mohou žáci a studenti osvojit zcela nový grafický systém, který může být právě z hlediska kulturního porozumění v mnoha směrech významně nápomocný,“ popisuje Plesník.

Ruština na Ostravské univerzitě ve vzdělávání i pro profesní komunikaci

Katedra slavistiky FF OU nabízí vedle výuky polštiny studijní program Ruská filologie, v němž lze studovat ruštinu se zaměřením na vzdělávání nebo pro odbornou a profesní komunikaci. Druhý zmíněný je doplněn řadou odborně zaměřených disciplín týkajících se překladu, tlumočení, cestovního ruchu nebo podnikatelské oblasti.

„Vedle toho jsme již druhým rokem spolu s dalšími filologickými katedrami součástí studijního programu Cizí jazyky pro firemní praxi, což je zcela nový profesní studijní program FF OU, jehož absolventi získají vynikající znalost cizího jazyka, třeba právě ruštiny, spolu s pokročilou znalostí obchodní angličtiny,“ dodává Plesník.

Uplatnění absolventů je široké – absolventi Ruštiny se zaměřením na vzdělávání najdou místo jako učitelé na středních školách, absolventi Ruštiny pro odbornou a profesní komunikaci se uplatní v profesích, kde je vyžadován vyšší stupeň schopnosti komunikace v ruštině a širší rozhled, jako například státní správa, obchodní organizace, kulturní, osvětové a vzdělávací instituce. Absolventi ruštiny v programu Cizí jazyky pro firemní praxi budou připraveni k uplatnění v oblastech pracovního trhu, kde je vyžadován vyšší stupeň komunikativní kompetence v angličtině a v dalším cizím jazyce.

Filozofická fakulta OU, ilustrační foto