Ostravská univerzita byla založena v roce 1991 a měla tehdy tři fakulty. V současné době má již fakult šest a také jeden výzkumný ústav. Jejím rektorem je Jan Lata, který ve funkci působí od března roku 2015. V nedávné době byl také znovu jmenován členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), ve které působil již v letech 2016–2020.

Jaká byla Vaše cesta na Ostravskou univerzitu?

Byla to shoda okolností vyvolaná změnami na brněnské lékařské fakultě. Já jsem celý život pracoval na Masarykově univerzitě, jednu chvíli jsem tam působil také jako proděkan lékařské fakulty.

Před 12 lety se otevřela lékařská fakulta na Ostravské univerzitě a já jsem na ni přešel. Společně se mnou z Brna odešlo dalších asi šest docentů a profesorů, což fakultu v Ostravě významně posílilo. Následně jsem se stal prorektorem pro vědu a poté byl zvolen rektorem, kterým jsem teď druhé funkční období.

Jak Ostravskou univerzitu ovlivňuje aktuální situace s cenami energií?

Díky akcím zločinného Putinova režimu jsme se skutečně dostali do situace, kterou naše generace nejen nezažila, ale ani si nedovedla představit. Na Ostravské univerzitě zatím neuvažujeme o zkrácení semestru či omezení výuky. Provádíme energetický audit budov – většina je v centru města a jsou staršího data – s následným doporučením primárně využívat jen jejich části. Snížíme teplotu v kancelářích, výukových místnostech i chodbách, omezíme spotřebu teplé vody i využívání některých elektrických spotřebičů.

A mezi náš univerzitní „merch“, jak zní nyní oblíbené slovo, zařadíme i palčáky, rukavice bez prstů a čepice s bambulí i bez bambule. A ačkoli je to pravda, berte to prosím jako pokus o odlehčení této situace.

Rád bych ještě zdůraznil, že jsem hrdý na to, jak se k válce na Ukrajině postavila celá Ostravská univerzita i samotní akademici a studenti, kteří z vlastní iniciativy pomohli vytvořit speciální fondy. Na univerzitě jsme ubytovávali uprchlíky, organizovali jsme adaptační pobyty, vozili jsme univerzitními auty humanitární pomoc přímo na Ukrajinu a mnoho dalšího. V této chvíli k nám přichází asi 60–70 studentů z Ukrajiny a jsme bez problémů schopni se o ně postarat.

Co vnímáte jako klíčovou prioritu pro další rozvoj Ostravské univerzity?

Ostravská univerzita vznikla jako jedna z mála nových univerzit pouze na půdě předpřevratové pedagogické fakulty, neměla zázemí v pracovišti Akademie věd či fakulty jiné univerzity. Tedy prakticky na zelené louce. Proto bylo téměř nemožné začít od začátku dělat dobrou vědu. V prvních letech bylo prioritou univerzity vytvořit funkční instituci a kvalitní vzdělávání. Nezbývalo nám proto mnoho času ani kapacit například na budování silné vědecké infrastruktury.

Nicméně v posledních letech jsme provedli řadu změn ve vnitřních systémech, které nám umožní dosáhnout našeho cíle – profilovat se jako vědecká univerzita. Vytvořili jsme funkční systém hodnocení kvality včetně vědecké práce, založili doktorskou školu, jako druhá univerzita v ČR jsme jako celá instituce získali HR Award, což pochopitelně znamenalo celou řadu změn.

Mimo Erasmus máme jako jediná univerzita vlastní mobilitní program pro výzkumné pobyty studentů doktorského studia mimo EU, který je hrazený z vlastního rozpočtu univerzity. Od roku 2019 pracuje Mezinárodní rada Ostravské univerzity, která se pravidelně schází.

Vysoké vědecké úrovně pochopitelně nelze dosáhnout během několika let, ale progres je nyní patrný. V minulém období jsme v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV), výzvy Excelentní výzkum získali tři velké a dobře hodnocené projekty jako hlavní řešitelé i spoluřešitelé. Dva kolegové byli ocenění Cenou Neuron pro mladé vědce, máme mezi námi držitele ERC CZ, a co mě velmi těší –⁠ jsme atraktivní pro vědce z prestižních univerzit.

Přišli k nám kolegové z The Rockefeller university, z Oxfordu, z Cambridge, z Pennsylvania State University přišla prof. Steriani Elavsky, která je nejcitovanějším vědcem v oblasti sociálních věd v ČR. Naopak špičkový vědec z katedry biologie dostal nabídku pracovat na Harvardu a nyní působí na naší i americké univerzitě. A v těchto dnech k nám přichází na katedru chemie kolegyně z The American University in Cairo s H indexem 34, která působila na řadě evropských i mimoevropských institucích.

Projevuje se to i v hodnocení samotné univerzity?

Při evaluaci Mezinárodním panelem v roce 2021 jsme byli hodnoceni stupněm B, naše strategie v oblasti řízení vědy byla hodnocena jako vysoce progresivní. Bylo konstatováno, že evaluace končí rokem 2018, ale pokud by byl hodnocen současný stav, byli bychom na tom ještě lépe. Například v hodnocení takzvaného modulu kvality, kde jsou expertními panely klasifikovány vybrané špičkové výstupy, jsme v letošním roce druhou univerzitou s nejlepším průměrem známek.

Je potřeba brát v úvahu, že systémové změny, které jsme nastavili, si vyžádají určitý čas, než se projeví v konkrétních výsledcích. Zatím to ale vypadá, že jsme na velmi dobré cestě.

Česká republika by měla podpořit vynikající evropské univerzitní aliance

Internacionalizace je téma pro všechny české vysoké školy. Jak si v tomto směru stojí Ostravská univerzita?

Když jsem se před více než sedmi lety stal rektorem, na naší univerzitě neexistovalo oddělení, které by se zabývalo internacionalizací. V této chvíli už máme personálně dobře zabezpečené Centrum mezinárodních vztahů i prorektora pro internacionalizaci a myslím si, že jsme v této oblasti odvedli velký kus práce.

Mezinárodní spolupráce je přitom pochopitelně pro univerzity zásadní. Mimo standardní spolupráci jednotlivých pracovišť ji rozvíjíme i v rámci již několik let funkční aliance evropských univerzit NEOLAiA, která vznikla v první výzvě Evropské komise na podporu evropských univerzitních aliancí. Sice se nám v první výzvě nepodařilo získat pro náš projekt financování, ale zůstali jsme v kontaktu a mezi členskými univerzitami se i tak navázala dlouhodobá a stabilní spolupráce.

Ve druhé výzvě jsme také věnovali velké úsilí přípravě projektu, ale přestože byla aliance hodnocena velmi dobře, na financování nedosáhla. Naše aliance však jako jedna ze čtyř účastníků soutěže obdržela certifikát kvality, což znamená, že projekt je skutečně velmi dobrý. Přál bych si, aby Česká republika podpořila i ty evropské univerzitní aliance, které v hodnocení Evropské komise uspějí, ale nedosáhnou na evropské peníze.

Dělá se to tímto způsobem i jinde ve světě?

Určitě ano. Inspirativní pro naši republiku může být přístup Španělska, které takto certifikované aliance podporuje z národních zdrojů, o podobném přístupu teď jedná i Německo. Vidím v takovém přístupu paralelu k ERC grantům. Ty jsou hodnoceny Evropskou komisí, a jsou-li projekty hodnoceny kladně, využije Česká republika toto hodnocení a podpoří projekty z národních zdrojů. Rádi bychom jednali s ministerstvem o stejném přístupu i k evropským univerzitním aliancím.

Zmínili jsme nedostatek času pro rozvoj univerzitní infrastruktury. Jak je na tom Ostravská univerzita nyní?

Ostravská univerzita v minulosti nepostavila žádnou velkou infrastrukturu, což limitovalo i výzkum a vývoj, který se u nás provádí. Poměrně nedávno se nám ale podařilo získat značné finanční prostředky z OP VVV pro výstavbu nové infrastruktury. Za několik týdnů otevřeme dvě budovy v centru Ostravy, kde bylo proinvestováno přes miliardu korun.

Je to dobrá zpráva nejen pro univerzitu, ale i pro město, protože budovy budou otevřeny i veřejnosti. Jedna z nich je určena Fakultě umění OU a bude v ní i koncertní sál a výstavní prostory, druhá je pro Pedagogickou fakultu OU. V té je i pro širokou veřejnost využitelné sportovní zázemí. Navíc je zde rozsáhlý prostor i pro výzkumnou činnost v oblasti zdravého životního stylu, což je pro náš region nesmírně důležité. U nás je totiž výrazně nižší délka dožití oproti ostatním regionům České republiky.

Pro příští programové období připravujeme finančně ještě náročnější výstavbu vědecké infrastruktury LERCO, kde budou působit naše tři fakulty, a projekt REFRESH pro humanitní obory.

I krize může vést ke zlepšení

Co považujete za problematické ve fungování Ostravské univerzity?

Vrátíme-li se do minulosti, největším problémem bylo přijímací řízení na Lékařské fakultě. Tato fakulta vznikla teprve před 12 lety, je tedy nová a na začátku své existence měla řadu potíží. Navíc jsem měl pocit, že při svém vzniku neměla dostatečnou podporu Fakultní nemocnice v Ostravě –⁠ někteří vedoucí klinik ji nepřijali za svou; měli za to, že stačí dělat dobrou medicínu a není potřeba se soustředit na vědu. To se s postupem času, a díky úsilí mnoha lidí, podařilo vyřešit.

Problém přijímacího řízení jsme administrativně vyřešili poměrně rychle. Sice jsme na jeden rok přišli o akreditaci, tu se nám však záhy podařilo získat zpět. Dnes si troufám tvrdit, že na naší Lékařské fakultě probíhají jedny z nejtransparentnějších výběrových řízení obecně.

Proces nápravy však pochopitelně nebyl snadný. Naše zásahy nebyly akceptovány vedením fakulty a já jsem byl nucen děkana odvolat. V současnosti na fakultě už druhým rokem působí nový děkan, vztahy s Fakultní nemocnicí Ostrava se výrazně zlepšily a řada kolegů habilitovala či získala profesury. Přišli také noví docenti a profesoři. A minulý měsíc fakulta otevřela simulační centrum SIMLEK – cvičnou nemocnici vybudovanou za více než čtvrt miliardy korun, která výrazně zlepší podmínky pro studium mediků. Podobné centrum je pouze u nás a na Lékařské fakultě MU v Brně.

Je pravdou, že i nepříjemná krize může nakonec vést ke zlepšení. To se ukázalo i na naší Lékařské fakultě – ta teď funguje naprosto bez potíží a nemá problémy s akreditací.

Jak Ostravská univerzita spolupracuje se svým domovským regionem?

Profilujeme se jako vědecká univerzita, která je pevně zakotvena ve svém regionu. Spolupráce jak s politickou reprezentací, tak i ostatními stakeholdery je ve většině případů velmi dobrá. Absolventi naší univerzity ve velkém procentu zůstávají pracovat v našem regionu a vzhledem k tomu, že naše univerzita je v centru Ostravy, naši studenti přispívají k životu v centru města.

Moravskoslezský kraj má tradičně silné průmyslové zázemí. Jaké jsou zkušenosti s transferem technologií a znalostí na Ostravské univerzitě?

Já jsem byl původně poměrně skeptický k velkému efektu transferu na univerzitě našeho typu. Nicméně jsme v roce 2017 založili Centrum transferu poznatků a technologií OU a zahájili systémovou práci s duševním vlastnictvím, které na Ostravské univerzitě vzniká. Už nyní máme řadu konkrétních výstupů – první podané mezinárodní přihlášky vynálezů u Evropského patentového úřadu (EPO) a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) –, které by měly v budoucnu chránit biotechnologické vynálezy naší univerzity.

V oblasti spolupráce s firemním sektorem pak značné úspěchy sklízí vědci z Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, a to především s aplikacemi zabývajícími se problematikou počítačového zpracování obrazových a zvukových dat, např. defektoskopie nebo čtení registračních značek vozidel ve ztížených podmínkách.

A za velký úspěch považujeme založení první univerzitní spin-off společnosti v oblasti společenských věd v České republice. Společnost ROSTEAM, s. r. o., byla založena na počátku roku 2022 díky iniciativě akademiček z Fakulty sociálních studií a podpoře z Centra transferu poznatků a technologií Ostravské univerzity. Společnost se zabývá přenosem nejaktuálnějších vědeckovýzkumných poznatků v oblasti komunitní a sociální práce do praxe.

Sbor poradců, nebo ministerstvo?

Aktuálně jste se stal opět členem RVVI. Jaké největší výzvy vidíte v české vědní politice?

V RVVI jsem po dvouleté přestávce krátce, takže nějaký hluboký vhled zatím nemám. Nicméně i tak vidím celou řadu problémů, které byly diskutovány i před lety, jako je problematika velkých vědeckých infrastruktur, přetahování o zdroje či boj mezi obory. Poslední bod se bohužel týká i vysokoškolského prostředí, ale to by bylo na jinou a delší diskusi.

Problémem RVVI je, že byla koncipována jako sbor poradců, ale v posledních letech se mění na téměř profesionální orgán na úrovni jakéhosi pseudoministerstva. Nicméně díky vytvořené pozici ministryně pro vědu s velmi kvalitními náměstky a nyní čerstvě obměněnou radou, kdy přišli vesměs mladé vědkyně a vědci, věřím, že se i tyto letité problémy podaří vyřešit.

Na co se chcete v rámci svého působení v RVVI zaměřit?

Za důležité považuji stanovit nové národní priority výzkumu s orientací na společensky relevantní témata dle potřeb státu a nepodléhat politickým ambicím, což se v posledních letech mnohdy dělo.

Dále zvýšit transparentnost a důvěryhodnost Metodiky 17+, která je, myslím, po úvodních diskusích velmi dobrá, nicméně je mnohdy neprávem zpochybňována. Je nezbytné zavést měření efektivity aplikovaného výzkumu a zvýšit podporu vědy soukromými subjekty. A velmi prospěšné by bylo ujasnit si kompetence a vztahy mezi MŠMT a RVVI.

Děkujeme portálu Vědavýzkum.cz za laskavé svolení k přepisu rozhovoru. Článek najdete na portálu Vědavýzkum.cz zde.