Poranění strunovou sekačkou, hypoglykemie, epileptický záchvat nebo zranění… Situace, kterým museli čelit v závěru svého studia účastníci univerzity třetího věku programu Etudy první pomoci. V Simulačním centru Lékařské fakulty si otestovali své znalosti a dovednosti, které nabyli během ročního celoživotního vzdělávání pořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Do uspořádání závěrečného workshopu se přitom zapojili i studenti programu Zdravotnického záchranářství.

Na první pohled to vypadalo jako reálná dopravní nehoda před budovou SIMLEKu. Ve skutečnosti si studenti oboru Zdravotnické záchranářství přichystali modelovou situaci, při které testovali dovednosti seniorů v poskytnutí první pomoci. Dnes už úspěšní absolventi Univerzity třetího věku si na venkovním stanovišti museli poradit třeba i se zaklíněným chodcem pod autem, navíc s otevřenou zlomeninou dolní končetiny.

Musím říct, že byli velmi šikovní. Účastníci Univerzity třetího věku opravdu poslouchají všechny přednášky se zájmem. Náplní studia U3V Etudy první pomoci je kombinace přednášek a praktických nácviků.

Budoucí záchranáři vložili do příprav spoustu času i energie. A na průběhu závěrečných workshopů kurzu to bylo znát. Například na stanovišti nazvaném „Epileptický záchvat“ podala studentka zdravotnického záchranářství Eliška doslova famózní výkon, při kterém člověk zůstal chvíli trnout, zda se Elišce opravdu něco nestalo. A každé stanoviště mělo svůj příběh, který se však často děje i ve skutečném světě. Právě Eliška hrála studentku vysoké školy, která se léčí s epilepsií.  A protože má skládat důležitou zkoušku, je od rána ve stresu. Jde si do šatny uložit osobní věci. Začne slyšet houkání. Je to její předzvěst… V ten moment upadne na zem a má celotělové křeče –⁠ epileptický záchvat. Začíná to úvodním napnutím svalů. Po čase záchvat přejde ale Eliška zůstává ležet, zhluboka dýchá a pomalu se probírá… Celá scénka se i ve skutečnosti odehrávala v šatně SIMLEKu. O věrohodnost tedy po celé odpoledne nebyla nouze.

Asi nejvíc si odpoledne užívali studenti, kteří si přichystali scénku ve cvičném bytě, ve kterém probíhala pomaturitní párty. Studenti bujaře oslavovali, „alkohol“ tekl proudem. Jeden ze spolužáků, který ale maturitu nesložil, se rozhodl zlepšit si náladu s pomocí kokainu. Bohužel však neodhadl dávku a zkolabuje. A protože ze strachu z rodičů nechtějí studenti volat záchranku, vyráží jeden ze spolužáků pro sousedy, kterými nebyl nikdo jiný než účastníci Univerzity třetího věku. I v této zkoušce však obstáli a dokázali si poradit. Záchranku však nakonec zavolali. Komunikaci s ní si mohli vyzkoušet díky modernímu a skvěle vybavenému operačnímu středisku v simulačním centru. Na telefonních linkách operačního střediska přitom seděli opět mladí studenti Zdravotnického záchranářství.

Chtěla bych vyslovit obrovské díky všem, kteří se na podíleli na organizaci letošního programu U3V Etudy první pomoci. Všem přednášejícím včetně pracovníků HZS a ZZS za jejich čas a trpělivost, a především paní doktorce Štěpánové za její laskavou péči o nás všechny.

Jedničku za reálnost scény si jednoznačně zaslouží také studenti ze stanoviště „Strunovka“, na kterém mladá slečna po nepříjemném střetu se strunovou sekačkou přišla o prst. I tady si účastníci U3V dokázali poradit. Na dalším stanovišti účastníci poskytovali první pomoc u poranění dolní končetiny na schodech. Jejich hlavním úkolem bylo zklidnit poraněného a imobilizovat. Mezi emotivně náročnou modelovou situaci patřila i neodkladná resuscitace dítěte po tonutí. Ve volném prostoru v přízemí SIMLEKu na plátně byla promítána vodní hladina, včetně zvuku. Situace jak vystřižená z letního koupaliště… Starší sourozenec hlídal svou mladší sestru a nevšiml si, že dítě plave bezvládně na vodní hladině. Úkolem seniorů bylo zajištění transportu na bezpečné místo, zajištění průchodnosti dýchacích cest, poskytnutí úvodních vdechů, volání na linku 155 a resuscitace.

Na konci každé scénky si studenti společně se seniory prošli, zda udělali vše správně a nedopustili se nějakých chyb. „Musím říct, že byli velmi šikovní. Účastníci Univerzity třetího věku opravdu poslouchají všechny přednášky se zájmem. Náplní studia U3V Etudy první pomoci je kombinace přednášek a praktických nácviků. Senioři jsou rozděleni do menších skupin a v rámci workshopů mají možnost si prakticky poskytování první pomoci vyzkoušet. Neustále se ptají na to, co je zajímá a v závěru kurzu dokázali, že získané informace dokáží uchovat v paměti a budou je umět využít i v praxi,“ říká Pavlína Štěpánová z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Lékařské fakulty Ostravské univerzity, která je odborným garantem již čtvrtého ročníku této vzdělávací akce. Podle ní si odpoledne užili nejen účastníci Univerzity třetího věku, ale i studenti Zdravotnického záchranářství. „Jeden z našich studentů si dokonce sám z domu přinesl plnou tašku lahví od piva i tvrdého alkoholu. Ať je reálnost scénky v cvičném bytě co největší,“ dodává Pavlína Štěpánová s tím, že i samotná příprava včetně reálného maskování vzala studentům nemálo času, za což zaslouží také velkou pochvalu.

Ráda bych věřila, že nabyté vědomosti nebudu v reálu potřebovat, ale pokud ano, budu díky vám všem aspoň částečně připravená.

Studenti Univerzity třetího věku byli nadšení nejen ze samotného závěrečného kurzu v simulačním centrum, ale z celého programu Etudy první pomoci. Mezi nimi například i Zdenka Blažková. „Chtěla bych vyslovit obrovské díky všem, kteří se na podíleli na organizaci letošního programu U3V Etudy první pomoci. Všem přednášejícím včetně pracovníků HZS a ZZS za jejich čas a trpělivost, a především paní doktorce Štěpánové za její laskavou péči o nás všechny. Zvlášť bych chtěla poděkovat, a to nejen za sebe, studentům, kteří se nám věnovali během obou workshopů. Zejména ten v SIMLEKu byl opravdu perfektně připraven, z některých simulovaných situací až mrazilo. Studenti se nám maximálně věnovali, místy si to myslím užívali stejně jako my. Byla bych ráda, kdyby se mohli dozvědět, že si všichni jejich přístupu ceníme. Ráda bych věřila, že nabyté vědomosti nebudu v reálu potřebovat, ale pokud ano, budu díky vám všem aspoň částečně připravená,“ uzavírá absolventka programu Etudy první pomoci paní Blažková.