Byť Lékařská fakulta Ostravské univerzity funguje primárně jako vzdělávací instituce, jsou její dveře v některých případech otevřeny i široké veřejnosti. Řeč je o jejím očkovacím centru, které otevřela před rokem jako první lékařská fakulta v zemi. Proč vlastně vznikla, kdo může využít jejich služeb a proč bychom neměli podceňovat očkování ani při cestách do běžných dovolenkových destinací, v rozhovoru vysvětluje Petra Macounová z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví ostravské lékařské fakulty.

Paní magistro, proč se fakulta rozhodla otevřít vlastní očkovací centrum?

Naší fakultě se v minulosti podařilo získat na vybrané typy služeb, které v rámci fakulty poskytujeme, statut nestátního zdravotnického zařízení. Zmíním například naši nutriční ambulanci, která nabízí služby i široké veřejnosti. A protože řada našich zaměstnanců i studentů cestuje na služební cesty, studijní pobyty nebo podniká cesty za vědeckými účely do různých koutů světa, rozhodli jsme se otevřít i očkovací centrum, které je mimo jiné zaměřené i na cestovní medicínu. To se nám povedlo začátkem minulého roku. S rostoucími požadavky na vakcinaci proti COVID-19 jsme se rozhodli v létě téhož roku pomoci a rozšířit tak naše očkovací kapacity i proti tomuto onemocnění… Dnes jsme plnohodnotným očkovacím centrem, které nabízí víc než dvě desítky různých typů vakcín.

A protože řada našich zaměstnanců i studentů cestuje na služební cesty, studijní pobyty nebo podniká cesty za vědeckými účely do různých koutů světa, rozhodli jsme se otevřít i očkovací centrum, které je mimo jiné zaměřené i na cestovní medicínu.

Proč podle vás k očkování v Česku panuje taková nedůvěra? Je to tím, že jsme díky vakcínám všechny vážné nemoci v podstatě vymýtili, takže si neuvědomujeme riziko jejich možného návratu?

Myslím, že s podobným problémem se potýkají i další vyspělé země. Velký vliv podle mě má informační chaos, zejména na internetu a sociálních sítích, kde snadno dochází k šíření dezinformací. Bohužel tyto dezinformace často upoutají pozornost více než seriózní informace. Pokud jim lidé uvěří, je poté velmi těžké je přesvědčit, že očkování je bezpečná metoda ochrany před infekčními nemocemi.

Vy jste byla několik měsíců v Keni, ve které jste mimo spoustu jiných aktivit, také očkovala tamní obyvatele. Panuje z jejich strany k očkování také taková nedůvěra?

Nejsem si jistá, zda to mohu úplně objektivně posoudit. Setkávala jsem se převážně s lidmi, kteří docházeli na kliniku, mimo jiné právě s dětmi na pravidelné očkování. Dále jsme při ošetření úrazů očkovali pacienty například proti tetanu či vzteklině, přičemž jsem se s nějakou nedůvěrou nikdy nesetkala. Vím ale, že ohledně covidových vakcín se také mezi místními šířily dezinformace, které se k nim dostaly prostřednictvím internetu.

Jsou nějaká očkování, která bychom si měli takzvaně „hlídat“? Napadá mě například očkování proti tetanu, na které se zejména v pozdějším věku zapomíná.

Ano, v dospělosti je základem očkování proti tetanu, které se pravidelně přeočkovává každých 10 až 15 let, což by měl „hlídat“ praktický lékař. Existují samozřejmě i očkování, která se musí pravidelně přeočkovávat, typicky třeba to proti klíšťové encefalitidě každých 5 let (u seniorů nad 60 let každé 3 roky). Kromě toho je samozřejmě vhodné, zvláště u zdravotníků nebo také seniorů, se každoročně očkovat proti chřipce.

Přišlo jaro a s ním i časté vycházky do lesa či přírody. Je teď ten správný čas nechat se naočkovat proti klíšťové encefalitidě?

Toto očkování je nejvhodnější před začátkem sezóny, aby se stihla vytvořit ochrana před tím, než hrozí riziko nákazy od klíšťat. Pokud toto očkování někdo zvažuje, je nejvyšší čas. Samozřejmě očkovat lze kdykoliv, ale hrozí, že se člověk nakazí dříve, než bude chráněn očkováním

Komu byste vyloženě doporučila, aby se nechal proti tomuto onemocnění očkovat?

Samozřejmě všem osobám, které se pohybují v přírodě, bez ohledu na věk. Zde je ale třeba upozornit, že klíšťata se nevyskytují pouze v lese, ale i městské zeleni, například v parcích.

Jsou ještě i jiná očkování, která byste mi doporučila?

Kromě již zmíněného očkování proti tetanu existuje také rozšířená vakcína, která kromě tetanu chrání také před černým kašlem a záškrtem. Tato vakcína, není na rozdíl od samotné „tetanovky“ hrazena ze zdravotního pojištění, ale každý dospělý člověk by měl být dle současných doporučení alespoň jednou za život přeočkován. Je to právě kvůli ochraně proti černému kašli, který se v posledních letech objevuje. Toto očkování je vhodné zejména pro těhotné ženy a také ostatní členy rodiny. Důvodem je ochrana novorozence, u kterých může být tato nákaza v prvních týdnech života i smrtelná. Bohužel nejčastěji se nakazí právě od blízkých dospělých, u kterých tato nemoc probíhá mírněji, kvůli čemuž nemusí být rozpoznána.

Pojďme k tématu cestovní medicíny. Řada lidí cestuje po světě, aniž by přemýšlela o tom, že by se vlastně měla naočkovat. Češi běžně cestují do Egypta, Turecka, Tunisu nebo i Maroka a spousta z nich se pak vrací s nepříjemným zážitkem. Existuje nějaké základní spektrum očkování, které by měl člověk podstoupit, když cestuje do těchto u Čechů oblíbených dovolenkových destinací?

Základem pro cesty do rozvojových zemích je určitě očkování proti břišnímu tyfu a hepatitidě (žloutence) typu A. To jsou nákazy přenosné kontaminovanou vodou a potravinami, které jsou v těchto destinacích velmi časté. Očkování proti hepatitidě A se ale hodí i u nás, jelikož tato nemoc se zde také vyskytuje, a to dokonce v počtu několika tisíců případů každý rok. Osoby narozené před rokem 1989 by se také měly očkovat proti hepatitidě B. Zde lze využít kombinovanou vakcínu proti oběma typům hepatitid, která po třech dávkách poskytuje dlouhodobou až doživotní ochranu.

Osoby narozené před rokem 1989 by se také měly očkovat proti hepatitidě B. Zde lze využít kombinovanou vakcínu proti oběma typům hepatitid, která po třech dávkách poskytuje dlouhodobou až doživotní ochranu.

A co třeba exotické destinace jako Dominikánská republika nebo třeba stále oblíbené Thajsko?

Zde je určitě vhodné naočkovat se výše zmíněnými vakcínami, ale doplnila bych ještě například očkování proti vzteklině, což je smrtelné onemocnění, které se nedá léčit. Jedinou ochranou je tedy očkování. Při cestách do těchto exotických zemí je třeba si uvědomit, že zejména psi zde nejsou domácími mazlíčky jako u nás, ale jsou to divoká zvířata. Riziko z hlediska vztekliny ale představují třeba také kočky nebo opice, které mohou být agresivní a mohou cestovatele pokousat nebo poškrábat.

Jsou nějaká očkování, která jsou třeba při cestování do vybraných zemí vyloženě povinná?

Ano, do zemí tropické Afriky, střední a jižní Ameriky je Světovou zdravotnickou organizací vyhlášeno povinné očkování proti žluté zimnici. Bez prokázání se očkováním proti této nemoci může být cestovateli zakázán vstup do země. Toto očkování je třeba absolvovat ve vybraných centrech, které jsou uvedena v seznamu Ministerstva zdravotnictví. A naše centrum mezi ně patří.

Pokud člověk plánuje cestu do zahraničí, může se k vám třeba jen objednat na konzultaci?

Samozřejmě je to možné, konzultace poskytujeme zdarma on-line. Stačí vyplnit formulář na webu a následně již proběhne individuální konzultace. Je totiž třeba vždy zvážit konkrétní potřeby daného cestovatele a udělat mu skutečně nabídku na míru.

Kde přesně se očkovací centrum lékařské fakulty nachází a jak se k vám lze objednat?

Nachází se v hlavní budově Lékařské fakulty Ostravské univerzity zvané INLEK (ZY) na adrese Syllabova 1266/19. Objednat se k nám můžete velmi snadno přes rezervační systém na našich webových stránkách ockovacicentrum.osu.cz.