Audit potvrdil silnou kulturu otevřenosti, rovnosti a podpory zaměstnanců i zaměstnankyň napříč fakultami a rektorátem Ostravské univerzity. Zjištění auditorky Kateřiny Kaňokové ukazují, že férové podmínky, transparentní řízení a respektující pracovní prostředí nejsou jen etickým standardem, ale mají přímý dopad na zdraví, spokojenost a dlouhodobý výkon organizace. Výsledky ukazují, že se Ostravská univerzita řadí mezi instituce s vyspělým řízením lidských zdrojů a promyšlenou podporou zaměstnanců i zaměstnankyň.

Mezi nejvýraznější silné stránky patří flexibilní formy práce, systematická podpora slaďování profesního a rodinného života, důraz na otevřenou komunikaci a přátelské pracovní prostředí. Univerzita navíc dlouhodobě drží prestižní ocenění HR Excellence in Research Award, které uděluje Evropská komise za vysoké standardy v oblasti HR procesů a rozvoje výzkumných pracovníků a pracovnic.

Rovnost a diverzita tak nejsou na OU pouze formálním závazkem, ale pevnou součástí její identity a každodenního fungování. Z rozhovorů, které byly součástí auditu, vyplynula vysoká míra spokojenosti, pocit bezpečí a atmosféra založená na důvěře a vzájemném respektu.

Doporučení do budoucna: Role vedení, komunikace a práce s feedbackem

Přestože auditorka nezjistila zásadní nerovnosti, upozornila na několik oblastí, které mohou univerzitu dále posílit. Největší prostor pro rozvoj se týká systematické podupy vedoucích zaměstnanců a zaměstnankyň, jejichž styl řízení zásadně ovlivňuje každodenní pracovní prostředí. Doporučila pravidelně sledovat a mapovat spokojenost týmů, posilovat manažerské kompetence a zlepšovat se v komunikaci mezi fakultami a vedením univerzity.

Tato doporučení nyní poslouží jako základ pro nový Plán genderové rovnosti (GEP) na období 2026–2029, který pomůže univerzitě dále rozvíjet férové, transparentní a lidské pracovní prostředí.

Proč na tom záleží? Odpověď nabízí i slavná Whitehall studie

Zjištění genderového auditu Ostravské univerzity zcela zapadají do širšího spektra poznatků o tom, jak pracovní prostředí a organizační kultura ovlivňují zdraví, spokojenost i výkonnost lidí. Jedním z nejvlivnějších výzkumů v této oblasti jsou Whitehall I a Whitehall II, dlouhodobé epidemiologické studie, které od 60. let sledovaly desítky tisíc britských státních úřednic a úředníků.

Whitehall studie odhalily, že zdraví lidí výrazně formuje nejen medicína, ale i kultura a struktura organizace, v níž pracují. V této studii šlo o to, že vyšší nemocnost a úmrtnost u lidí na nižších pracovních pozicích souvisela s psychosociálním stresem, nízkou mírou kontroly nad prací a omezenou podporou. Klíčová byla zjištění, že rozdíly přetrvávaly i po kontrole klasických rizikových faktorů (kouření, obezita, krevní tlak).

Paralela s akademickým prostředím: Hierarchie, autonomie a pracovní zátěž

Univerzity, přestože jsou místem svobody myšlení, mají svá vlastní hierarchická uspořádání — profesoři a profesorky, odborní asistenti a asistentky, doktorandi a doktorandky nebo administrativní týmy a neakademičtí zaměstnanci a zaměstnankyně. Kombinace vysokých nároků a omezené kontroly nad prací vytváří podobné riziko „job strain“, jaké popisují Whitehall studie jako faktor vedoucí k chronickému stresu a vyššímu zdravotnímu riziku.

Proto je důležité posilovat autonomii akademiků i administrativních týmů, zvyšovat participaci na rozhodování, podporovat mentoring, spolupráci a sociální vazby nebo transparentně řídit pracovní zátěž a kariérní postup. A právě tato doporučení se překrývají nejen s poznatky Whitehall studií, ale i s doporučeními genderového auditu na Ostravské univerzitě.

Ostravská univerzita tak nejen drží krok se současnými trendy a standardy, ale zároveň sama udává směr. Audit ukazuje, že moderní univerzity mohou být místem s excelentní vědou i férovými podmínkami vůči svým zaměstnancům a zaměstnankyním. Audit potvrdil, že OU má otevřenou kulturu, jasnou strategii a pevné hodnoty, které odpovídají nejlepším evropským standardům — často je dokonce předbíhají.