Debata stavěla na výsledcích výzkumů o migraci obyvatel z města provedeného v rámci projektu REFRESH na OU. Debatovali urbánní geograf Mgr. Alexandr Nováček, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, Ing. arch. Ondřej Vysloužil, ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA), a Mgr. Jiří Hudec, vedoucí odboru strategického rozvoje města Ostravy.

REFRESH je strategický aplikovaný projekt Ostravské univerzity, který propojuje výzkum s urbánními plánovači a odborníky zodpovědnými za rozvoj měst. Alexandr Nováček se podílel se na studii potřeb ostravských rodin. Do výzkumu bylo zapojeno 1 800 respondentů se zaměřením na rodiny a děti, které vědci vnímají jako důležitý indikátor kvality života ve městě. Hlavními důvody pro zvažovaný odchod byly nízký pocit bezpečí, špatný stav životního prostředí, hluk či potřeba jiného typu bydlení, například v rodinném domě. Až na pátém místě se umístila touha po lepších pracovních příležitostech, která byla přitom dominantním důvodem odchodu obyvatel z města v polovině devadesátých let.

Z dotazníkového šetření v rámci projektu REFRESH vyplynulo, že tyto důvody odpovídají běžným problémům větších měst a zároveň ukazují, že Ostrava na svých slabinách efektivně pracuje. Rodiny se častěji přesouvají do okrajových částí města s vesnickým charakterem a volí raději dojíždění za prací. Debata volně navázala na výsledky výzkumu projektu REFRESH. Podle Ondřeje Vysloužila rozrůstání periferií zvyšuje dopravní zátěž, snižuje dostupnost služeb a vede k větší environmentální zátěži. „Čím více město umožňuje rozvolněnou výstavbu, tím víc se snižuje hustota zalidnění a tím pádem i kvalita a dostupnost služeb. Je to začarovaný kruh, který musíme začít řešit,“ uvedl.

Jiří Hudec zdůraznil, že město se snaží vytvářet prostředí, ve kterém lidé chtějí zůstat například projektem Lauby nebo podporou kvalitního nájemního bydlení. Podle něj ale nestačí jen stavět nové byty. Rozvoj města musí probíhat v kontextu budování služeb, infrastruktury a veřejného prostoru, i když rozpočtové možnosti jsou omezené. Velký důraz kladl také na zapojení veřejnosti prostřednictvím participativních projektů a dotazníků, které umožňují obyvatelům podílet se na rozhodování o podobě města.

Diskuse se dotkla i velkých staveb, jako je nová koncertní síň Filharmonie Ostrava. Podle Jiřího Hudce tyto projekty nejsou odklonem od industriální minulosti, ale přirozenou snahou vytvářet kulturní a společenské zázemí, které k modernímu městu patří. „Lidé chtějí nejen dobré pracovní příležitosti, ale i pestrý a inspirativní volný čas,“ doplnil. Dolní oblast Vítkovice je podle Ondřeje Vysloužila jedním z příkladů proměny Ostravy, která se stává moderní a atraktivní metropolí regionu.

Na téma patriotismu a návratu obyvatel reagoval Alexandr Nováček osobní zkušeností. „Rok jsem studoval v Bonnu, a když jsem se do něj po deseti letech vrátil, bylo tam všechno stejné i problémy. V Ostravě se naproti tomu pořád něco děje. Město se posouvá dopředu a jde vidět proměna,“ uvedl. Dodal, že Ostrava sice čelí nižší míře podnikavosti, ale díky iniciativám, jako je REFRESH, se daří lákat nové obyvatele i odborníky ze zahraničí a zlepšovat prostředí pro ty, kteří zde už žijí.

Hosté se shodli, že klíčem k udržení obyvatel je zapojení lidí do tvorby města. Projekty jako Sousedství, kde se obyvatelé starají o své okolí, přinášejí nejen hezčí prostředí, ale i větší sounáležitost a odpovědnost. „Když si lidé pečují o zahrádku nebo veřejný prostor, chrání si i své okolí a tím šetří prostředky města,“ zaznělo v debatě. Důležité je také chápat parametr času, protože řada jevů, se kterými se Ostrava potýká má velkou setrvačnost a vyřešit je není jednoduché.

Na závěr hosté připomněli, že v plánování musí být člověk vždy na prvním místě. Ostrava má podle nich potenciál být městem, kde se dobře žije, pokud se podaří skloubit kvalitní bydlení, služby, práci i kulturu.