V roce 2024 bylo v ostravských sportovních klubech registrováno celkem 33 483 sportovců. Ve městě jsou zastoupeny oddíly 60 sportovních odvětví, přičemž nejvíce členů má fotbal, atletika a florbal.

Ostrava si vede dobře také ve srovnání s ostatními městy. Na 100 tisíc obyvatel zde připadá přibližně o 10 % více registrovaných sportovců, než činí celorepublikový průměr. Ve srovnání s Brnem jich má Ostrava o 33 % více, oproti Praze o 19 %.

Ještě výraznější je rozdíl u dětí a mládeže. V roce 2024 bylo v ostravských klubech registrováno 16 446 sportovců mladších 18 let. V přepočtu na obyvatele je to téměř dvojnásobek oproti Brnu a o polovinu více než v Praze. Ostrava v této kategorii převyšuje také celostátní průměr, a to o 23 %. Mladých sportovců navíc přibývá. Mezi lety 2020 a 2024 se jejich počet zvýšil o 17 %.

Chybí hala pro míčové sporty

V dotazníkovém šetření výzkumníci zjistili, že se stávajícími sportovišti je spokojených 73% dotazovaných. Čtvrtina respondentů by ale uvítala dostupnější ceny sportování a 24 % by si přálo více venkovních hřišť.

Své potřeby popsaly také sportovní kluby. Nejčastěji upozorňovaly na nedostatek vhodných tréninkových hal, potřebu oprav stávajících sportovišť a problém se získáváním prostor pro tréninky v odpoledních hodinách.

Koncepci rozvoje sportu statutárního města Ostravy na období 2026–2030 zpracovali odborníci z Katedry studií lidského pohybu. Za analýzou stojí čtyřčlenný tým Katedry studií lidského pohybu Ostravské univerzity pod vedením Miroslava Pacuta. Na koncepci se dále podíleli Dominik Šindler, Michal Sebera, Gabriela Cieslarová  a studenti navazujícího studia Kinantropologie. Při její přípravě vědci využili statistická data především České unie sportu, jednání se zástupci sportovního prostředí i vlastní dotazníková šetření. Do průzkumu mezi veřejností se zapojilo 1 347 obyvatel Ostravy a další šetření přineslo odpovědi zástupců 57 sportovních klubů. 

Nová sportoviště do roku 2030

Z těchto zjištění vyšli odborníci při přípravě návrhů, jak by se měl ostravský sport do roku 2030 dále rozvíjet.  Jedním z hlavních cílů je výstavba multifunkční haly pro míčové sporty, která by pojala alespoň 3 500 diváků. Vytvořená koncepce počítá také s novým fotbalovým stadionem a zimním stadionem s minimálně dvěma ledovými plochami.

Rozvoj sportu se ale nemá týkat pouze velkých staveb. Autoři navrhují vybudovat nejméně tři další fotbalová hřiště a pokračovat v rozšiřování běžeckých okruhů, cyklostezek i menších veřejných sportovišť.

Počet registrovaných sportovců v Ostravě v přepočtu na obyvatele převyšuje celostátní průměr o 10 procent.

Otevření školních hřišť jako priorita

Odborníci se zaměřili také na to, jak zpřístupnit sport co největšímu počtu Ostravanů. Jedním z konkrétních cílů je otevřít veřejnosti alespoň 90 % školních hřišť mimo dobu vyučování, aby je lidé mohli využívat také ve svém volném čase. Koncepce dále navrhuje každoročně podpořit nejméně dvě významné sportovní akce pro veřejnost.

Od roku 2027 by se navíc měla pravidelně konat akce, na které ostravské sportovní kluby představí dětem a mládeži svou činnost. Autoři myslí také na financování sportu. Doporučují, aby město každoročně zvyšovalo dotace sportovním klubům alespoň o inflaci.

Jedním z konkrétních cílů je otevřít veřejnosti alespoň 90 % školních hřišť mimo dobu vyučování, aby je lidé mohli využívat také ve svém volném čase.

Jedno z doporučení se týká také užší spolupráce města s vysokými školami. Ostravská univerzita by se podle autorů mohla více zapojit do vzdělávání sportovních odborníků, pomáhat s využíváním vědeckých poznatků v praxi nebo nabízet veřejnosti poradenství v oblasti pohybu.