Çağrı BERMANT studoval učitelství anglického jazyka na Çanakkale 18 Mart University. Poprvé přijel do Ostravy v roce 2018 jako student druhého ročníku. V současné době přednáší studentům Učitelství anglického jazyka a působí na ZŠ generála Zdeňka Škarvady. Je navíc zapáleným cestovatelem, rád poznává nové kultury a zajímá se o sport.
Proč jste si pro svůj první výjezd v rámci Erasmu vybral právě Českou republiku?
Když jsem se hlásil do programu Erasmus, hledal jsem takové místo, ze kterého bych mohl jednoduše vycestovat do dalších destinací a jelikož je Česká republika ve středu Evropy, její geografická poloha toto přesně splňovala. Nemluvě o tom, že nabízí spoustu úžasných věcí jako jsou kultura, města a příroda.
Ostrava je dobře vyvážené město. Pokud víte, co hledáte, vždycky to najdete.
Prozradíte nám, co se Vám na Ostravě tak líbí, že jste se rozhodl vrátit?
Myslím si, že Ostrava je dobře vyvážené město. Pokud víte, co hledáte, vždycky to najdete. Já osobně nemám přelidněná města rád a centrum Ostravy a její populace jsou pro mě přijatelné. Město samotné má spousty nákupních center, kaváren, hospod a parků, kde se můžete zabavit a nebudete se nikdy nudit. Navíc, pokud máte chuť na něco, co tady nenajdete, můžete si jednoduše zajet do větších měst. Ostrava je skvělé místo pro život.
Narazil jste během svého studia v Ostravě na nějaké nepříjemnosti?
Mohu říct, že ne. Myslím, že jsem měl štěstí, protože můj koordinátor a vyučující na fakultě byli neobyčejně přátelští a vždy ochotni pomoci. Proto jsem neměl žádné problémy během mého studia nebo stáže. V osobním životě mám občas potíže s komunikací s Čechy, kteří nemluví anglicky. Někteří se snaží pomoci použitím gest, ale jiní se s vámi prostě nechtějí bavit. Je to velmi smutné, když vidíte, že s vámi někdo nechce nic mít.
Když jsem poprvé přijel do Ostravy, byla to docela výzva, protože čeština nezní jako žádný jiný jazyk, se kterým jsem kdy přišel do styku.
Jakým způsobem jste se tedy vyrovnával s jazykovou bariérou?
Když jsem poprvé přijel do Ostravy, byla to docela výzva, protože čeština nezní jako žádný jiný jazyk, se kterým jsem kdy přišel do styku. Časem jsem se ale naučil pár běžných slov a frází, které jsem potřeboval. Obvykle si vystačím s frázemi jako „dobrý den, ahoj, děkuji, prosím“ a teď už v běžném životě nemám žádné problémy. Občas, když jsem se někoho na něco zeptal, odpověděl česky a já se pro kontrolu snažil říct to stejné v angličtině, potom jsme se na sebe dívali a opakovali každý to svoje, po chvíli, když jsme pochopili, že oba mluvíme o stejné věci, prostě jsme se najednou rozesmáli. Docela mě bavilo, když se tohle stávalo a nakonec nám to docvaklo.
Jak Vás přijali učitelé a spolužáci?
Myslím, že na mé fakultě byli učitelé neobyčejně vřelí. Když jsem byl s nimi, vždy jsem se cítil vítaný a měl pocit, jako bych byl doma. Snažili se ze všech sil, abych se cítili příjemně. Bohužel, to stejné nemůžu říct o svých spolužácích. Komunikace s českými studenty pro mě byla vždycky těžká, protože jsou docela zaneprázdněni a nemají moc volného času, nemají tedy zájem o navazování dalších vztahů, hlavně ne s lidmi, kteří nemluví česky.
Co vás na studiu na Ostravské univerzitě nejvíce bavilo ?
Nejvíce jsem si užíval, jaký měli mí koordinátoři a vyučující postoj ke svým studentům. Vždy nás těšila jejich společnost a oni pokaždé našli cestu, jak udělat věci srozumitelnější a jednodušší. Během celého semestru se navíc pořádala spousta setkání, menších akcí a exkurzí, takže jsem se necítil, že bych byl zavalen jenom povinnostmi.
V Česku, když jsou studenti hotovi s prací do školy, mají více možností užít si svůj volný čas a být s ostatními, a to je, myslím, velmi důležité.
V čem se liší studium v Ostravě od studia v Turecku?
Turecký a český vzdělávací systém je rozdílný. Tady mají studenti pouze zkoušky na konci semestru, ale v Turecku je máme i uprostřed semestru, což je více stresující. Myslím, že studium v Turecku je vyčerpávající. V Česku, když jsou studenti hotovi s prací do školy, mají více možností užít si svůj volný čas a být s ostatními, a to je, myslím, velmi důležité.
Napadá Vás něco zásadního, co je v České republice jiné? Lepší, či horší?
Nebylo by fér tvrdit, že je něco horší nebo lepší, ale samozřejmě tady rozdíly jsou. Můžu říct, že lidé jsou tady více uvolnění, oficiality zaberou více času a lidé obecně jsou trochu distancovaní jeden od druhého. Na druhou stranu, být tady studentem je jednodušší, hlavně co se finanční stránky týče. Jako studenti máme hodně slev, můžeme jednoduše cestovat a poznávat další města, země a kultury.
Jak v Ostravě trávíte svůj volný čas?
Studentský život v Ostravě si užívám. Jak už jsem zmínil, pořádá se tady hodně akcí, není to jen o přednáškách, výběr je pestrý. Pokud chcete, můžete si užívat noční život, nebo si jednoduše vychutnávat přírodu – jsou tady turistické stezky a oblasti plné zeleně, kde je možné se jen tak potulovat.
Znáte se s ostatními zahraničními studenty?
Od roku 2018, kdy jsem přišel do Ostravy, jsem poznal hodně zahraničních studentů, se kterými jsem stále v kontaktu. Pravidelně se spolu bavíme a teď, když jsem zpátky v Ostravě, vzpomínáme v dobrém na to, co jsme spolu jako „Erasmáci“ zažili.
Která místa jste během svého pobytu v Česku navštívil a jak se Vám líbila? A která ještě hodláte navštívit?
Navštívil jsem hodně měst, i těch menších, ale nepamatuji si všechny jejich názvy. Určitě si ale pamatuju Prahu, Olomouc, Brno, Karvinou, Přerov, Český Těšín a Velké Karlovice. Často jezdím do Prahy, je to magické místo. Doposud mělo každé město, které jsem navštívil, co nabídnout, takže můžu s klidem říct, že jsem naprosto spokojený, že jsem je mohl vidět. Pokud to situace okolo covidu dovolí, rád bych jel ještě do Karlových Varů a Českých Budějovic.
Máte v plánu zůstat v Ostravě natrvalo?
Samozřejmě, že bych chtěl zůstat. Všichni mí přátelé jsou zmatení, když říkám, že jsem v Ostravě rád, protože si na Ostravu neustále stěžují, že je to malé město, není tady moc míst, kam zajít, ale s tím já naprosto nesouhlasím. Nemám rád velká, přeplněná města, takže mi Ostrava vyhovuje. Je to klidné město s příjemnými lidmi.
Pro OU@live z angličtiny přeložila Monika Šmídlová