Pojďme si nezávazně provést několik průzkumů; jako korpus si můžeme vzít pět nejčastějších jmen novorozenců za posledních deset let (2007–2017). Počítáme-li meziroční změny na jednotlivých místech, vyjde nám dvacet u chlapců a dvacet osm u dívek – pořadí se tedy mění častěji u něžného pohlaví, což by podporovalo všeobecně tradovanou tezi, že ženská jména podléhají módě více než mužská. Změníme-li však perspektivu, změní se i výsledky. Sečtěme nyní změny, ke kterým došlo mezi roky na uvedených pozicích o více než dvě místa – zjistíme, že u jmen dívčích se objevilo deset takových vzestupů a pádů, kdežto u chlapců bylo pohybů devatenáct. Dá se to vysvětlit tím, že zatímco první místa zůstávají u hochů stejná, na čtvrté a páté pozici se každoročně odehrává boj s nejistým výsledkem. A do třetice: pokud počítáme změny na prvních místech co do skladby jmen, vyjde nám u dívek číslo šest; u chlapců se však první pětka proměňovala jedenáctkrát. Situace vychází z již konstatované proměnlivosti spodních pater žebříčku; dívky zase více míchají pořadím v rámci první pětky, ale nerady do ní pouštějí vetřelce z nižších míst.
Jsou tedy dívčí jména proměnlivější než chlapecká? – Ano, avšak v rámci předem vyznačeného kolbiště; chlapci jsou naproti tomu ohroženi i zvenčí.