Onomastický ŠRÁMEK 39. Lumíři na Ostravsku

Autor: Michal Místecký , 16. 1. 2018

Častokrát se stává, že chce-li člověk na jednom místě udusat pramen, vůbec si nevšimne, že mu voda už smáčí záda. Zvláštním případem této hydrauliky dějin je výskyt jména Lumír na Ostravsku.


Na úvod si připomeňme základní fakta: až do roku 1920 byla součástí pruského Slezska oblast Hlučínska – svérázný kraj, pro nějž se u nás vžil název Prajzsko. Hranice hnědé krve a modré strany – jak ji nazývá Petr Bezruč – vede podél toků řek Opavy a Odry a u jejich soutoku se zakusuje hluboko mezi Moravu a Slezska opavské a těšínské. Oblast, kterou – mezi jinými – Českému království prohrála roku 1742 ve válce s Pruskem Marie Terezie, byla národnostně i jazykově velmi komplikovaná. Dozvuky hledání místní identity dnes rezonují třeba dílem místního básníka Petra Čichoně.

A nyní z druhé strany: jméno Lumír u nás nosí tři a půl tisíce lidí; z tohoto počtu jich žije 526 v okrese Ostrava, 349 na Karvinsku, 294 v okrese frýdecko-místeckém a 241 na Opavsku – když to sečteme, vyjde nám, že 40 % Lumírů žije právě v Moravskoslezském kraji. A kdo byl Lumír? – Podle zkazek popularizovaných třeba RKZ nebo Zeyerovým epickým cyklem Vyšehrad šlo o bájného pěvce z českého dávnověku, obdobu starořeckého Orfea nebo zfalšovaného keltského Ossiana. Skládačka tak vychází hegelovsky: česká menšina v převážně germánském kraji se hydraulikou dějin dovolává svého pěvce, jehož tradici udržuje – antroponymicky, když už to nejde jinak. Teze vyvolává antitezi.

A setrvačností se Lumíři na Ostravsku udržují dál – jména se dědí v rodinách, na jejich motivaci se postupně zapomíná, ale stopa zůstává živá.

Příště – Proměnlivost křestních jmen: dívky versus chlapci

Související články: