Rusava je valašská obec nacházející se v severozápadní části Přírodního parku Hostýnské Vrchy. Její vznik se datuje do poloviny 17. století. Zakladatelem byl hrabě Jan z Rottalu, majitel holešovského panství, který uprostřed Hostýnských vrchů na místě dříve zaniklých obcí usadil odbojné vsacké Valachy při valašském povstání. Časem se Rusava stala obcí několika rozrostlých rodin, žilo zde tedy velké množství osob stejného příjmení. Ty bylo potřeba od sebe nějak odlišit, což pravděpodobně zapříčinilo rozvoj a zachování tzv. jmen po chalupách. A co to vlastně jméno po chalupě je? Encyklopedický slovník češtiny jej charakterizuje jako vlastní jméno osobní zvolené podle názvu domu. Poukazuje na to, kde (v čí chalupě) pojmenovávaný bydlí/bydlel, čí živnost převzal, kam se přestěhoval, přiženil apod.; např. Petr Matějka – Petr na Matějkově gruntě.

Pozůstatků jmen po chalupě jsme na Rusavě našli více než stovku. Většina z nich dnes slouží spíše k označení místa. Většinou chalupy nebo prostoru, kde dřív byla chalupa, ale i louky nebo pole, které k nějaké chalupě patřily. Pro označení osoby z místa pocházející se již používají jen zřídka. Za zmínku určitě stojí původ těchto jmen. Podle toho lze většinu jmen chalup na Rusavě rozdělit do tří skupin. Nejčastější jsou jména odvozená z příjmení dřívějšího obyvatele. Například pojmenování chalupy U Pánečků pochází z přelomu 18. a 19. století, kdy tam bydlela rodina Pánkova. Druhou skupinou jsou jména odvozená podle křestního jména dřívějšího obyvatele. Tak třeba U Ozífečků se říká proto, že chalupu v polovině 18. století postavil Čuba Josef a po něm tam žil jeho syn Josef. Přestože potom se majitelé změnili, jméno odkazující k prvním vlastníkovi zůstalo chalupě dodnes. Dále se objevují pojmenování podle profese dřívějšího obyvatele, například v chalupě U Kovářů skutečně byla v 19. století kovárna.

Příště – Bydlíte v Komoušově nebo na Kradlově?