Trump pověřil svůj tým k předání funkce Bidenovi. Přesto je stále přesvědčený, že volby vyhrál on. Od počátku veřejně prohlašuje, že vyhrál, soudí se, o Bidenově vítězství přitom veřejnost informovala média. Který úřad v Americe definitivně oznamuje výsledky voleb? A už k tomu došlo?

Jde o dost složitou proceduru, která má řadu fází a kroků. Jedním z nich je formální uznání vítěze ze strany málo známého úřadu zvaného Obecná správa služeb (GSA). Rozhodnutí tohoto úřadu odstartovává proces předání agendy odstupující prezidentské administrativy na novou. To je zpravidla jen formální krok, o kterém není potřeba diskutovat a psát. Tentokrát ale ani toto neplatí. GSA trvalo několik týdnů, než předávání moci potvrdilo. Dalším podstatným momentem je potvrzení vítěze na úrovni států. Vítězství Bidena jednoznačně potvrdil už i guvernér klíčové Pensylvánie, v níž probíhaly největší spory. Klíčovým momentem je setkání tzv. sboru volitelů, kteří nominují jednotlivé státy. Sbor volitelů bude hlasovat 14. prosince. Trump se 27. listopadu vyjádřil, že pokud sbor volitelů zvolí Bidena, Bílý dům opustí. Jindy se jedná o samozřejmost, Donald Trump ale nikdy nechoval přílišnou úctu vůči zavedeným zvyklostem a demokratickým procedurám.

Na sociálních sítích jsou teď patrné, přes prvotní nadšení z výhry Bidena, i negativní reakce části mladých Američanů. Proč chtějí, aby byl jejich prezidentem Trump?

Zajímavé je i to, že letos hlasovalo přes 50 % mladých, což je o cca 10 % více než v roce 2016. Dokonce jejich účast předčila i rok 2008, kdy přišli mladí ve velkém počtu podpořit Obamu. Z dostupných údajů vyplývá, že kolem 60 % mladých Američanů ve věku 18–29 let volilo Bidena, jen 36 % jich podpořilo Trumpa. Je ale pravda, že i v této věkové kategorii  jsou velké rozdíly spojené s etnickým původem a pohlavím. Bidena volilo například 90 % mladých Afroameričanů. Volilo jej také 55 % bílých žen, ale jen 45 % bílých mužů, u nich měl navrch Trump. Jedním z klíčů k pochopení situace je rozštěpení americké společnosti, vedle velmi liberálních států typu Kalifornie či New Yorku je v USA řada tradičně konzervativních států. Jde sice o tutéž zemi, ale ideově a hodnotově je to jiný svět. I uvnitř jednotlivých států je obrovský rozdíl ve smýšlení městského a venkovského voliče. To je jedna z nejvýraznějších dělicích linií americké společnosti, dalšími jsou již zmíněný etnický původ, pohlaví a třeba i úroveň vzdělání.

Ovlivní změna amerického prezidenta život lidí v České republice, v Ostravě?

Bidenovy nominace do kabinetu jasně ukazují, že obnovení transatlantických vazeb, včetně užší spolupráce s NATO a EU, bude pro novou administrativu prioritou. Ruku v ruce s tím se očekává i návrat principů, na kterých euroamerické spojenectví stálo, tj. vláda práva, demokratické procedury, multilateralismus spojený s důrazem na konsenzus. To jistě bude mít vliv i na dění u nás, byť spíš nepřímý. Třeba neliberální vlády Polska a Maďarska měly v Trumpovi významného spojence, to s příchodem Bidena padne. Mimochodem, Joe Biden v 90. letech jako senátor hrál klíčovou roli při přesvědčování kongresmanů ohledně vstupu České republiky (také Polska a Maďarska) do NATO. Environmentálně smýšlející našinci se mohou těšit na to, že USA se znovu připojí k Pařížské dohodě o klimatu. To bude mít celosvětový dopad. Bez USA byla tato dohoda bezzubá. Orientace USA na zelenou ekonomiku a technologie bude mít pochopitelně také globální dopad na průmysl, který se může propsat i do našeho regionu i města. Třeba i naší univerzity se může dotknout skutečnost, že Biden je přívržencem vědy, což se o Trumpovi říci nedalo. A odklon od Trumpova (nejen ekonomického) nacionalismu by mohl mimo jiné znamenat i větší podporu výměnným pobytům akademiků a studentů.

doc. Mgr. Petr Kopecký, Ph.D.