Ožehavý problém

Jedním z hlavních cílů debaty bylo ukázat, jak může výzkum přispět k řešení tohoto ožehavého problému, se kterým se potýká řada českých obcí a měst. Kriminologové Walach a Kupka se tomuto tématu věnují už téměř deset let a při jeho zkoumání využívají různé typy metod – od mediální analýzy přes dotazníkové šetření až po terénní výzkum.

V debatě zmínili i praktické překážky, které výzkum „obchodu s chudobou“ komplikují, včetně neomalených zásahů správců ubytoven. I přesto se jim podařilo vytvořit několik studií, v nichž na tento fenomén nahlížejí z různých analytických úhlů. Zájem veřejné správy o jeho řešení by se však podle výzkumníků dal označit za chladný.

Posun ve vnímání naléhavosti řešení obchodu s chudobou lze částečně připsat vzniku a následné distribuci dokumentárního filmu Dům bez východu. Režisér Tomáš Hlaváček výzkumníky oslovil, aby pomohli vytvořit kriminologický rámec pro jevy zachycené ve filmu.

Kupka s Walachem tak přispěli nejen teoretickým ukotvením, ale i interpretací konkrétních situací. Film pak téma obchodu s chudobou přiblížil širší veřejnosti a stal se impulzem pro další výzkum i reakce institucí. Závažnost problému dnes navíc zvýrazňuje rostoucí nedostupnost bydlení a bytové vykořisťování, s nímž se stále častěji setkává i střední třída.

Obchod s chudobou v mezinárodní perspektivě

Walach s Kupkou se v projektu REFRESH zaměřují na bytové vykořisťování z pohledu kriminologie, tedy oboru, který zkoumá zločin a v širším smyslu také společenskou újmu. Podle Walacha je paradoxní, že kriminologie má sice řadu nástrojů, jak zločin a sociální újmu vysvětlovat, obchodu s chudobou se ale dosud věnovala spíše okrajově.

V rámci projektu se oba výzkumníci snaží zasadit český fenomén obchodu s chudobou do mezinárodního srovnání. Walach v této souvislosti hovořil o příkladech obchodování s chudobou ve Vídni a Lublani, které za tímto účelem před časem navštívil.

Kupka pak zmínil příklady bytového vykořisťování v Nizozemsku, Francii, Irsku nebo Jižní Americe. Do budoucna proto plánují projekt, který by obchod s chudobou podrobněji porovnal ve třech středoevropských zemích.

Proč je důležité problém mapovat?

Podle Walacha a Kupky je klíčové obchod s chudobou systematicky sledovat a mapovat. Jen tak je možné pochopit rozsah problému a vytvářet podklady pro změny ve veřejné politice. O bydlení a jeho dopadech na životy lidí toho podle obou výzkumníků stále víme málo.

Ukazuje se to nejen u obchodu s chudobou, ale také v případě vystěhovávání obyvatel z ostravské lokality Bedřiška i dalších částí města. Vystěhování má podle výzkumníků závažné dopady na životy lidí, což během debaty potvrzovali i někteří návštěvníci.

Výzkumnice a výzkumníci z Fakulty sociálních studií OU se proto v rámci projektu REFRESH rozhodli systematicky sledovat také to, co se s lidmi po vystěhování děje. Cílem je dopady vystěhovávání nejen popsat, ale i vyčíslit, a poskytnout tak městům konkrétní argumenty proti plošnému vystěhovávání. Podobné komplexní studie totiž dosud prakticky neexistují.

Výzkum tak ukazuje, že problém nelze řešit izolovaně. Je nutné sledovat celý proces i jeho důsledky, které často zůstávají mimo pozornost veřejné správy. Právě neochota institucí řešit, „co bude s lidmi potom“, je podle odborníků jedním z důvodů, proč se situaci dlouhodobě nedaří zlepšovat.

Debata, která se protáhla až do zavírací doby OUshopu, ukázala, že obchod s chudobou není okrajovým problémem několika lokalit, ale závažným tématem s dopady na životy konkrétních lidí. Výzkum ostravských odborníků naznačuje, že jeho řešení vyžaduje nejen lepší data, ale také větší ochotu ke spolupráci mezi akademiky, městy a státní správou.

Tento článek vznikl za finanční podpory Evropské unie v rámci projektu REFRESH – Research Excellence For REgion Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048, prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace.