Narodil se na Ukrajině, studoval v Moskvě, kde udělal doktorát, potom strávil 15 let ve Spojených státech Amerických, než zakotvil na Katedře biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Docent Vyacheslav Yurchenko vede vlastní laboratoř, která hledá alternativní cesty léčby leishmaniózy, nemoci, která je hned po malárii druhá nejnebezpečnější nemoc způsobená parazity. Přesto do její léčby farmaceutické firmy nechtějí investovat – nemoc totiž není rozšířená tam, kde by společnost na tyto léky měla peníze…
V posledních měsících jeho články ve světových vědeckých časopisech zaznamenaly velký úspěch a v oblasti parazitologie se stal uznávaným světovým odborníkem. Přinášíme rozhovor s docentem Vyacheslavem Yurchenkem z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Zabýváte se léčbou leishmaniózy, nemoci, o které se příliš nemluví. Přitom je hned po malárii druhá nejnebezpečnější – v čem to je?
Malárie zabíjí mnohokrát více lidí ročně, proto je považována za problém číslo jedna v této oblasti. Zároveň ale velké farmaceutické firmy nejsou ochotny do výzkumu takového léku investovat, protože to pro ně není lukrativní – nemoc postihuje lidi v Africe a Asii.
Na co se ve svém výzkumu konkrétně zaměřujete? Zabýváte se i druhy, které mají dva hostitele. To je u parazitů neobvyklé?
V naší laboratoři Life Science Research Centre máme momentálně 25 projektů, ale v podstatě jsou rozděleny do dvou oblastí: tou první je výzkum leishmanií, tedy lidského parazita, který tuto vážnou nemoc způsobuje, v té druhé se zabýváme evolucí jiných druhů leishmanií a snažíme se pochopit, jak se parazitismus jako životní strategie vyvinul.
A ano, paraziti se dvěma hostiteli jsou poměrně zajímavý jev. Tito parazité jsou dost odlišní od ostatních. Jsou schopní přežít v těle hmyzu i člověka a my hledáme konkrétní geny, které jsou za tento evoluční posun zodpovědné. Hledáme rozdíly mezi nimi a primitivnějšími parazity, kteří mají jen jednoho hostitele. Snažíme se je identifikovat pomocí speciálních počítačových metod (díky tajům nové generace v technologiích, to je nový způsob dělání vědy), kterými porovnáváme infekční a neinfekční stádia leishmanií. Pokud totiž zjistíme, které geny či proteiny jsou v těchto stádiích obsaženy, mohli bychom nakonec být schopni vytvořit molekuly, které by na ně působily a mohly zabít tyto parazity. Tedy nehledáme přímo lék, ale něco využitelného v medicíně.
S touto oblastí souvisejí i vaše články, které teď na poli parazitologie sklízejí obdiv?
Ano, jeden z nich vyšel v PLOS Pathogens, v jednom z nejprestižnějších časopisů v oblasti parazitologie. Týkal se právě těchto parazitů se dvěma hostiteli – je to zajímavé hlavně proto, že těla hmyzu a člověka nabízejí zcela odlišné podmínky, ať už jde o teplotu nebo cokoli jiného. Izolovali jsme tento druh parazitů a podařilo se nám identifikovat konkrétní geny, které jsou vhodné pro přežití ve vysoké teplotě, tedy v lidském těle. To je celkem významná věc a článek sklidil velký ohlas a byl mnohokrát citován.
Ty další se týkaly čeho?
Další dva články vyšly v mBio, časopise, který patří mezi 10 % nejlepších vědeckých časopisů v oblasti mikrobiologie. Jeden se zabýval vlivem parazitů na imunitní systém hmyzu – to bylo nečekané, lidi si mysleli, že s hmyzem se nic neděje, že jsou prostě „happy“ a nic je netrápí. Ale když jsme srovnali imunitní systém nakaženého hmyzu se zdravým, našli jsme zásadní rozdíly. Druhý článek se týkal nového druhu skupiny trypanosomatida, který jsme objevili: existují paraziti, kteří v sobě mají endosymbiotické bakterie, obvykle například jednu bakterii v buňce. My jsme ale našli parazita, který byl doslova nacpaný bakteriemi. Je možné, že tento druh reprezentuje velmi brzké stádium endosymbiózy, a to může být velmi zajímavá oblast pro studium – endosymbióza je jeden z hlavních procesů evoluce. Mitochondrie, chloroplasty – ty se také původně vyvinuly z bakterie uvnitř buňky. Je kolem toho mnoho zajímavých otázek.
Kde na tyto nápady chodíte? Jak se stane, že vás zkrátka napadne posvítit si na něco, co dosud nikoho ještě nenapadlo?
Těžko říct, přichází to, když se probíráme obrovskou sbírkou druhů. Procházíme ji systematicky jeden druh po druhém a čas od času narazíme na něco zajímavého. A to byl přesně tento případ – narazili jsme na vzorek z Ekvádoru, který byl sebrán před 10 lety.
Leishmanióza se objevila i v Itálii. Je to jen o tom, že někdo cestoval do země, kde se vyskytuje, nebo opravdu se člověk může nakazit i v Evropě?
Je to obojí. V Itálii jsou známé případy nakažených psů – a pokud například i člověk ze severských zemí cestuje do Itálie se psem na dovolenou, pes si leishmaniózu přiveze a může se prostřednictvím hmyzu přenést i na člověka. Ale pravděpodobnost je minimální, protože takový hmyz u nás nežije. Místní komáři leishmaniózu nepřenesou, takže jsme v bezpečí. Ale na jihu Evropy se vyskytovat mohou.
Symptomy se údajně mohou objevit až po dvou letech aniž by o tom člověk do té doby tušil, je to pravda?
Ano, ale tady je třeba zmínit, že existují tři formy této nemoci – ta nejméně závažná se projeví jen tak, že člověk má skvrny na kůži, není to nebezpečné a ve většině případů zmizí samy. Zatímco ta nejnebezpečnější varianta útočí na orgány, jako jsou játra nebo ledviny, a ta je smrtelná. Je rozšířená zejména v Bangladéši nebo Indii. Existuje lék pro psy, ale ne pro lidi. My se snažíme oživit starou myšlenku, že nejlepší vakcínou proti leishmanióze je ona sama: snažíme se vyvinout sebevražedné leishmánie, které nějakou látkou, například tabletkou, přimějeme „spáchat sebevraždu“. Je v tom mnoho technických problémů, ale kdyby se to povedlo, bylo by to velmi nadějné jako lék. Jsme ale úplně na začátku, je to zatím pouhá myšlenka, kterou začínáme testovat.
Na závěr prozraďte: Byla Ostravská univerzita dobrá volba? Teď když můžete srovnávat třeba s Moskvou nebo Spojenými státy, jaké jsou „highlighty“ Ostravské univerzity?
Určitě to byla dobrá volba. Mám tady hodně svobody – ve Spojených státech tomu tak není, člověk ve výzkumu nemůže dělat, co chce. Tady mám otevřené možnosti, a to je zásadní.
Angažujete se ještě někde jinde, máte nějaké další aktivity spojené s vaším oborem?
Už pět – šest let se účastním letního tábora věnovaného vědě ve Spojených státech. Je to kemp pro 10 – 15 dětí z celého světa (kromě USA jezdí také z Francie nebo Ruska). Jsou to jednoznačně budoucí vědci a my jim na táboře ukazujeme, jak jsou přírodní vědy (od matematiky přes biologii až po fyziku) propojené. Začíná to být dost prestižní záležitost, zájem je velký a musíme už děti vybírat.
Děkuji mnohokrát za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů!
FOTO: Tereza Gerthnerová

Docent Vyacheslav Yurchenko, vědec z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, hledá možnosti léčby leishmaniózy.