Existuje však pod vrstvou vnějších, explicitně daných pravidel ještě jiná, které se autoři drží podvědomě? – Kniha, na níž se podílela i katedra českého jazyka FF OU, ukazuje, že ano.
Publikace v anglickém jazyce, kterou vydalo nakladatelství RAM-Verlag v německém Lüdenscheidu, je autorský počinem ruského kvantitativního lingvisty Sergeye Andreeva, nestora kvantitativní lingvistiky Gabriela Altmanna a doktora Michala Místeckého z katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Sonety se zaobírá především proto, že se jedná o panevropskou básnickou formu, kterou lze studovat v různých jazycích. To je hlavní důvod, proč se jim badatelé věnují. Trio autorů tak podrobuje anglické, francouzské, německé, české, slovenské, maďarské a ruské texty sérii nejrůznějších analýz a zjišťuje důležitou věc – všechny zkoumané vlastnosti (počty slovních druhů, aktivita textu, slovní bohatství, typy slabik, druhy vazeb mezi podstatnými jmény) lze modelovat malým počtem matematických funkcí; je tak zjevné, že i básnický jazyk se řídí jednotným univerzálním principem nejmenšího úsilí, kdy se maximálně pracuje s malým počtem jednotek. Tak například v rýmech českých sonetů Josefa Svatopluka Machara převládají podstatná jména; výrazněji jsou zastoupena ještě slovesa a adjektiva, zatímco ostatní slovní druhy se na koncích veršů objevují minimálně. Básníkův mozek si tak osvojí určitý malý počet základních struktur, kterých většinově využívá; ostatní struktury se pak objevují v mizivých procentech případů.
Vedle obecně lingvistického zaměření je též knížka plná dat, která se dají využít k dílčím stylistickým rozborům. Básně, jež tvoří zdroje výpočtů, pochází od špičkových autorů daných národních literatur – namátkou se zde objevuje Goethe, Byron, Keats, Coleridge, Musset, Rimbaud, Mallarmé, Hviezdoslav, József, Puškin, Jesenin, Kollár, Sládek nebo již zmíněný Machar. Jsou stylové rozdíly mezi nimi dány jejich individualitami, jazyky, v nichž píší, literární školou, do níž se řadí, nebo prostě jednotlivými básnickými kusy? – Knížka na tyto otázky neodpovídá, protože by neúměrně narostla do šíře; poskytuje však údaje pro řadu případových studií, které mohou obohatit nejen lingvistiku, ale i literární vědu. Některé drobnosti už vyšly (viz časopis Glottometrics zde: https://www.ram-verlag.eu/journals-e-journals/glottometrics/), jiné jsou v tisku, na další autoři zatím sbírají síly.
Publikace má tak mnohočetné využití, a její význam tedy nemusí skončit tím, že se napíše a uloží do knihovny. Vedle uvedených přínosů a nabídek totiž může sloužit i jako zásobnice metod, pomocí nichž jde – řečeno slovy průkopníka kvantitativní jazykovědy Luďka Hřebíčka – provádět experimenty s textem.
Bibliografický údaj:
Andreev, Sergey. – Místecký, Michal. – Altmann, Gabriel. Sonnets: Quantitative Inquiries, Lüdenscheid: RAM-Verlag, 2018. 129 stran. ISBN: 978-3-942303-71-2.