Krátká procházka, cesta pěšky do práce nebo běh. Mnoho lidí zná pocit, že pohyb dokáže člověka „nakopnout“ a zlepšit mu náladu. Jenže vědecky je otázka složitější: cítíme se lépe proto, že jsme se hýbali? Nebo se naopak více hýbeme ve chvíli, kdy se už cítíme dobře?

Právě na tento vztah se zaměřila rozsáhlá mezinárodní studie An individual participant data meta-analysis of how physical activity relates to affective well-being in daily life, jejíž hlavními autory jsou Johanna Rehder a Markus Reichert z University of Salzburg. Na výzkumu se podílela také profesorka Steriani Elavsky z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.

Obousměrný vztah

Výsledky ukazují, že vztah mezi pohybovou aktivitou a psychickou pohodou funguje oběma směry. Když byli lidé aktivnější než obvykle, následně se cítili lépe.

A platilo to i opačně: když se cítili lépe než obvykle, byli následně pohybově aktivnější. Pohyb tedy může zlepšovat náladu, ale zároveň platí, že aktuální rozpoložení ovlivňuje, zda a nakolik se do pohybové aktivity zapojíme.

Když se hýbeme, cítíme se lépe. A když se cítíme lépe, máme větší šanci se znovu hýbat.

Nejsilnější souvislost se přitom ukázala u pocitu energie. Pohybová aktivita byla nejvýrazněji spojená s tím, že se lidé cítili bdělejší, aktivnější a energičtější.

Jinými slovy, pohyb nemusí člověka okamžitě „udělat šťastným“. Může ho však probudit, rozhýbat a dodat mu pocit větší vitality, což vytváří podmínky pro to, aby se zase více hýbal.

Výzkum pracoval s daty z 67 studií, více než 8 tisíci účastníky, 321 tisíci hodnoceními psychické pohody a téměř milionem hodin měření pohybové aktivity. Součástí analýzy byla také vstupní data ze studie Programu 4 HAIE. 

Pohyb spíše aktivuje než zklidňuje

Zajímavá je i opačná nuance. Pohyb sice souvisel s pozitivnějším rozpoložením a energií, ale ne nutně s klidem. Studie naopak ukazuje, že pohybová aktivita byla s pocitem klidu spíše v negativním vztahu.

Pohyb nás tedy často aktivuje, nikoli bezprostředně zklidňuje. Výsledky zároveň neposkytly robustní důkazy o tom, že by pohybová aktivita bezprostředně vedla ke snížení negativních emocí, jako jsou smutek, úzkost nebo vztek.

Využití v praxi

Výsledky studie mohou pomoci při vývoji aplikací a dalších digitálních nástrojů, které podporují zdravější životní styl. Ukazují totiž, že nestačí lidi jen obecně motivovat k pohybu. Důležité je také zohlednit, jak se zrovna cítí a kdy je pro ně podpora pohybové aktivity nejvhodnější.

Tuto problematiku řeší také výzkum realizovaný v rámci projektu DigiWELL, který se zaměřuje na využití digitálních technologií k podpoře pohybu a well-beingu v reálném čase.

Cílem je lépe porozumět každodennímu prožívání a identifikovat situace, ve kterých je podpora pohybové aktivity nejúčinnější.