Dostat se na studium zdravotnického záchranářství vyžaduje i určitou fyzickou zdatnost, proto je důležité nepodcenit přípravu. Své o tom ví i Adam Štelar, který se na přijímačky ke studiu chystal poctivě několik měsíců. „Z plavání jsem měl asi největší respekt a ta příprava byla skutečně intenzivní. Naštěstí měla kladný výsledek,“ prozrazuje v krátkém rozhovoru student 2. ročníku zdravotnického záchranářství.

Co tě vedlo k rozhodnutí studovat zdravotnické záchranářství?

Jednoznačně smysl této práce, zachraňovat životy a pomáhat druhým. Když člověk dělá na záchrance, tak pracuje venku i uvnitř, prostě za každých podmínek. A to je další věc, která se mi na tomto oboru líbí.

Pro Ostravu jsem se rozhodl, protože mi přijde atraktivní. Těch aktivit a příležitostí je zde skutečně mnoho.

Ve kterém ročníku aktuálně studuješ? Baví tě studium zdravotnického záchranářství a je v něčem třeba specifické?

Studuji 2. ročník a studium mě naplňuje. Jsem moc rád, že jsem se na školu dostal. Specifické mi přijde na záchranářství asi to, jak velký rozsah znalostí získáváme a co všechno jsme kompetentní jako nelékařský zdravotnický pracovník v terénu dělat.

Proč ses rozhodl pro Ostravu a jak své rozhodnutí studovat tento obor právě v Ostravě s odstupem času hodnotíš?

Pro Ostravu jsem se rozhodl, protože mi přijde atraktivní. Těch aktivit a příležitostí je zde skutečně mnoho. Po celé době studia stále poznávám, co vše se nám nabízí. Někdy mi to přijde jako nekonečná studna možností. Ze studia jsem stále nadšený.

Jak ses chystal na přijímací zkoušky? U zdravotnického záchranářství je součástí přijímaček i talentová zkouška v podobě fyzických testů. Chystal ses nějak i na ně?

Vzhledem k tomu, že nemám vystudovanou střední zdravotnickou školu ani gympl, příprava vyžadovala mé plné soustředění. Učební materiály jsem si musel obstarat, a potom už záleželo na samostudiu. Co se týče fyzických testů, tak jsem během přípravy narazil na lidi, kteří mi ochotně pomohli a dodnes nepřestanu být vděčný trenérce na plavání. Z plavání jsem měl asi největší respekt a ta příprava byla skutečně intenzivní. Naštěstí měla kladný výsledek.

Část výuky probíhá i v Simulačním centru, jak taková výuka vlastně probíhá?

Většinou jsme rozdělení na skupiny a podrobně se zabýváme jednotlivými akutními stavy, jejichž řešení potom nacvičujeme. Přijde mi to super, protože k nácviku máme všechno potřebné vybavení. Během výuky využíváme části Simulačního centra, jako je operační středisko, sanitka nebo urgentní příjem.

Vzhledem k tomu, že nemám vystudovanou střední zdravotnickou školu ani gympl, příprava vyžadovala mé plné soustředění. Učební materiály jsem si musel obstarat, a potom už záleželo na samostudiu.

Součástí studia je i intenzivní praxe. Kolik hodin celkem strávíš „v terénu“? A můžeš popsat, kde všude se v rámci praktické výuky jako budoucí zdravotnický záchranář dostaneš?

Za tři roky studia strávíme na praxích 1800 hodin. Těch 1800 hodin je rozdělených do jednotlivých semestrů, takže třeba za jeden semestr uděláme 320 hodin praxe. Od začátku studia se začíná ošetřovatelskou péčí, pak se člověk dostane na odběrová centra a postupem času skončíme na jednotkách intenzivní péče, záchranné službě a podobně. Podle mě jsou ty praxe moc pěkně vymyšlené.