Čím Joe Biden zaujal voliče natolik, že mu dali přednost před jeho předchůdcem Donaldem Trumpem? Co od nové hlavy státu můžeme očekávat?

Velkou roli ve zvolení Joea Bidena hrálo nezvládnutí a zlehčování pandemie koronaviru ze strany tehdejšího prezidenta Trumpa. Nízkopříjmové skupiny a etnické minority ve městech nebo část střední třídy – na ty všechny dopadla pandemie podstatně hůř než na Trumpovu silně venkovskou voličskou základnu. Biden jim nabídl plán na to, jak pandemii zvládnout. Oznámil, že bude naslouchat vědcům a odborníkům, že zajistí kvalitnější logistiku vakcinace, že využije vakcinace k vytvoření krátkodobých pracovních míst a obecně pošle do pandemií ohrožené ekonomiky spoustu různých finančních stimulů na federální úrovni.

Samozřejmě otázka rasismu, minimální mzdy či změn klimatu a přechod na zelené technologie také zaujaly část Bidenových voličů. Pořád ale nesmíme zapomínat, že i přesto získal Donald Trump druhý nejvyšší počet voličských hlasů v historii země, což naznačuje, že i jeho vize Ameriky oslovila značnou část občanů.

Od nového prezidenta můžeme očekávat rozvahu, někteří by asi řekli až přílišnou opatrnost a zbytečná vyjednávání s republikánskými zákonodárci. A zároveň v prvních měsících mandátu i zaměření jeho pozornosti na řešení především domácí politiky v kombinaci se symbolickými kroky k napravení reputace a vztahů USA v mezinárodní politice.

Bývalý prezident odešel z funkce za velmi bouřlivých okolností, jeho odkaz značně poznamenal lednový útok na Kapitol. Najdou se i nějaké Trumpovy úspěchy, na které by mohl současný prezident navázat?

Tady bych asi nejvíce vyzdvihl úspěchy osob v Trumpově administrativě při zlepšení vztahů mezi Izraelem a různými arabskými zeměmi. Byť Biden nejspíš nebude tak vstřícný vůči Saúdské Arábii, tak si myslím, že právě toto je oblast zahraniční politiky, na kterou může jeho vláda navázat. Otázkou samozřejmě je, jak budou právě tyto státy vnímat smířlivější postoj nového prezidenta vůči Iránu. Stejně tak Biden naváže na tvrdou obchodní politiku vůči Číně, i když ji asi o něco zmírní.

Zvýšená poptávka po elektromobilech je tedy téma, kterému se budou muset evropské automobilky, včetně těch českých, začít intenzivněji věnovat, pokud chtějí na americkém trhu zůstat.

 

Hned první den v úřadu stihl nový prezident podepsat 17 exekutivních opatření, z nichž některá ruší zásadní rozhodnutí jeho předchůdce. Zmiňme například návrat k Pařížské klimatické dohodě. Dá se odhadnout jaký vliv budou mít tato rozhodnutí na dění v Evropě, potažmo v České republice?

To, že se USA opět připojí k Pařížské dohodě, je signálem pro mezinárodní společenství, že světová supervelmoc se chce věnovat environmentálním otázkám, že bude hledat úsporná a šetrná technologická řešení nejen pro svoji ekonomiku, ale že tímto směrem bude tlačit i ostatní země. To samozřejmě může mít zásadní dopady na energetický průmysl i v Evropě, včetně uhelných elektráren a dolů v ČR. Stejně tak dopadne na výrobu automobilů, protože například jedno z Bidenových exekutivních opatření urguje federální vládu, aby vybudovala síť dobíjecích stanic pro elektrická auta napříč USA. Stejně tak má nový prezident v plánu zaplnit federální vozový park elektrickými automobily – obecně zvýšená poptávka po elektromobilech je tedy téma, kterému se budou muset evropské automobilky, včetně těch českých, začít intenzivněji věnovat, pokud chtějí na americkém trhu zůstat.

V domácí politice si prezident vytyčil prioritní témata a postupně adresuje nejpalčivější problémy USA. Nejedná se přitom o nic menšího, než o boj s pandemií koronaviru, rovnoprávnost, klima, hospodářský pokles nebo migraci. Co si o tom myslíte, není takový přístup až přehnaně ambiciózní? Má Bidenova administrativa šanci svůj plán dodržet?

Jde spíše o nastavení témat a priorit pro novou administrativu – Biden se tím částečně stylizuje do role Franklina Delano Roosevelta, který rovněž musel v době Velké hospodářské krize řešit obrovské množství problémů. Biden tím zároveň ukazuje, že by mělo být možné se věnovat více tématům naráz, protože například rovnoprávnost, klima, migrace a ekonomické dopady pandemie jsou spojenými nádobami. Už v kampani totiž deklaroval, že chce napravit třeba systemický rasismus v USA skrz různou ekonomickou a zdravotnickou legislativu nebo reformu vězeňského systému.

Z úst Joea Bidena zazněly výroky o tom, že chce být prezidentem svých voličů i odpůrců, o spravedlnosti pro všechny nebo o konci nadřazenosti bílé rasy. Myslíte si, že se jedná o pravdivá tvrzení, kterými se Bidenova administrativa bude řídit nebo jde jen o populistická hesla?

Joe Biden během své kariéry zastával u některých témat silně konzervativní názory, spolupracoval na některých zákonech se segregacionisty a obecně je známý svojí vstřícností ke kompromisům s republikánskou stranou. V tomto ohledu bych jej tedy nepodezíral z populismu, i když v současné atmosféře zvyšující se nedůvěry v politiku je skepse asi pochopitelná.

Co se týká spravedlnosti, tak moje interpretace Bidenových slov je taková, že se bude snažit o nápravu amerického trestního řízení a vězeňského systému, který už 40 let disproporčně zasahuje afroamerickou komunitu, nově i hispánskou a nyní především ženskou populaci. Na této situaci měl navíc Biden jako senátor zásadní podíl. Stejně tak věřím, že je pro Bidena prioritou boj proti tomu, co někteří odborníci označují za domácí terorismus: tedy zejména krajně pravicové a xenofobní skupiny jako Proud Boys, Oath Keepers nebo Boogaloo Boys. Jejich vzrůstající vliv a ochotu přenést své politické názory do fyzických konfrontací jsme mohli zaznamenat při útoku na Kapitol 6. ledna tohoto roku.

Kamala Harris symbolizuje multikulturní Spojené státy, v nichž se mohou děti migrantů, navíc ženy s tmavou barvou pleti, stát viceprezidentkou.

Co se týče migrační politiky, Biden již stihl zastavit Trumpův projekt na stavbu zdi mezi USA a Mexikem. Jaká je v tomto případě Bidenova motivace? Co dalšího můžeme od Bidenovy administrativy v oblasti migrace očekávat?

V USA žije podle odhadů až 12 milionů tzv. nelegálních migrantů (mimochodem Bidenova vláda plánuje změnit terminologii). Ať už máme názor na tuto migraci jakýkoli, je třeba si uvědomit, že vliv přistěhovalců na americké hospodářství je obrovský. Stavebnictví, masokombináty a jatka, zemědělství a hlídání dětí se bez mexických, guatemalských, salvadorských a honduraských migrantů neobejdou.

Dále je třeba zmínit, že americké univerzity a výzkumná centra mnohdy stojí na doktorských studentech a vědcích ze zahraničí, a těm Trumpova administrativa výrazně zhoršila podmínky pro získání víz – to Biden také napravuje.

V neposlední řadě pak nový prezident chce (byť příliš pomalu) umožnit získat americké občanství lidem, kteří do USA přišli coby děti nelegálních přistěhovalců, a tedy tu volbu porušit migrační zákony neučinili sami. Jedná se o zhruba 660 tisíc osob (tzv. dreamers – snílci), které vystudovaly americké školy, platí daně a sociální pojištění (stejně jako obrovská část nelegálních migrantů), ale nemají americké občanství a hrozí jim deportace do vlasti rodičů, v níž ale sami nikdy pořádně nežili.

Viceprezidentkou se poprvé stala žena, Kamala Harris, která si další prvenství připisuje také díky svému etnickému původu. Myslíte si, že její zvolení předznamená nějakou větší změnu ve vnímání žen a etnicity v politice? Proč si pro post viceprezidentky vybral Joe Biden právě ji?

Kamala Harris, Elizabeth Warren, Nancy Pelosi, progresivní političky Alexandria Ocasio-Cortez, Ilhan Omar, ale i stoupající počet republikánských zákonodárkyň ukazuje, že v USA ženy na politice čím dál více participují. Koneckonců jednou z nejdůležitějších skupin voličů v prezidentském klání byly středostavovské ženy z předměstí velkých metropolí. Současný Kongres je nejvíce etnicky a genderově rozmanitý v historii. Ale neumím z toho momentálně vyvodit, zda se budou ženy čím dál více objevovat na těch opravdu významných postech, nebo ne.

Kamala Harris je do určité míry centristickým politikem ve stylu Joea Bidena. V mnoha oblastech si tedy politicky rozumí, a navíc je Harris dost zdatnou političkou a zkušenou právničkou. Čistě technokraticky je to zkrátka nesmírně schopná žena.

Zároveň je třeba zmínit, že současná viceprezidentka měla za sebou spoustu mocných kalifornských donorů, jejichž přízeň a finance potřeboval Joe Biden v kampani získat. V neposlední řadě si prezident Kamalu Harris vybral i proto, že symbolizuje multikulturní Spojené státy, v nichž se mohou děti migrantů, navíc ženy s tmavou barvou pleti, stát viceprezidentkou. Měla by tedy hrát i inspirativní roli, podobně jako další členové Bidenovy rozmanité vlády.

Které z Bidenových plánů a cílů vy osobně považujete za nejdůležitější a nejzajímavější? Která opatření mají největší potenciál zásadně ovlivnit dění ve světě?

Důraz na boj proti změnám klimatu a jmenování Johna Kerryho do role jakéhosi klimatického cara podle mě vysílá jasný signál, že zelené technologie jsou budoucností – ostatně i Wall Street na tento trend zjevně reaguje. A samozřejmě mocenský souboj USA vs Čína, USA vs Ruská federace, a s tím spojené dodávky plynu do Evropy, či postoj Spojených států k Iránu – to jsou pro mě zásadní otázky zahraniční politiky USA, které budou mít značný dopad na vývoj mezinárodních vztahů.

Co se týká vnitřní politiky, zvládnutí pandemie a propadu hospodářství jsou jednoznačně zásadní témata krátkodobě i dlouhodobě. Ze svojí pozice akademika zabývajícího se především afroamerickou historií, literaturou a kulturou však budu s největším zaujetím sledovat postoje nové administrativy k pandemii opiátů v USA a zákony, iniciativy a přístup Joea Bidena k řešení neutěšené sociální, ekonomické a environmentální situace v černošských komunitách a ve vězeních.

Mgr. et Mgr. Jan Beneš, Ph.D.

Foto Joe Biden od autora Gade Skidmore je licencované pod CC BY 2.0.