Jan Lata: Několik poznámek k diskuzi o plagiátorství

Autor: Jan Lata , 16. 8. 2018

Dovolte mi několik poznámek k mediální diskuzi o plagiátorství, vyvolané nálezem nekvalitních diplomových prací politiků a k výzvám po zpětných kontrolách prací z počátku tisíciletí.


Nejprve technická informace a naše zkušenosti z kontroly práce L. Metnara. Práce, které nyní nejsou k dispozici v elektronické podobě (což je z té doby naprostá většina), je třeba ke kontrole systémem Theses naskenovat s funkcí OCR (technologie pro skenování a převod textů) a následně provést fyzickou korekturu (technologie OCR není ve většině případů stoprocentní, obzvláště u textů s diakritikou a pod). Po obdržení elektronické podoby je nutno práci zavést do interních informačních systémů vysoké školy (STAG, Dipl), včetně všech náležitostí a metadat. Teprve poté lze provést standardními nástroji těchto systémů export ke kontrole do systému Theses. Práce pro několik lidí a na řadu hodin. Pokud systém vědomé plagiátorství vyloučí, nemusí být někteří lidé o správnosti závěrů přesvědčeni (viz kausa L. Metnara). Proto je třeba vytvořit pracovní skupinu (v případě L. Metnara ze dvou vysokých škol) složenou z docentů a profesorů, kteří se prací a jejím hodnocením budou dále zabývat. Práce pro vysoce kvalifikované lidi a na desítky hodin. Pokud chceme tyto zpětné kontroly provést, musí být provedeny tímto způsobem.

Jaký bude přínos této činnosti?
Pro vysokou školu nulový. Pokud „moje“ škola nechala před téměř dvaceti lety obhájit nekvalitní diplomovou práci, mohu se za to maximálně omluvit, ale tato informace mi reálně nepomůže. Situace studentů (v té době skutečně motivací mnoha studentů nebylo vzdělání, ale „papír“), financování vysokých škol (tehdy závislé na počtu studentů, nyní zcela jinak), systémy kontroly (mj. opakovaně zmiňovaný systém Theses), zkušenosti vysokých škol (řada škol vzniklých v devadesátých letech „dospěla“), systémy vnějšího hodnocení škol (nový Národní akreditační úřad a možnosti institucionální akreditace) – vše je naprosto jiné včetně jiných osob ve vedení fakult a vysoké školy. Byť je poučení z chyb v životě důležité, v tomto případě je možnost poučení minimální.

A pro absolventa s nekvalitní prací, „nepolitika“, opět nulový nebo minimální. Pokud škola zjistí, že zaměstnankyně magistrátu nebo policista, kteří pro svoji práci titul (nikoli vzdělání!) náhle potřebovali, před 15 lety podváděli (titul odebrat nelze) – oznámí to jejich zaměstnavateli? Jak je dohledá? Bude to mít nějaký vliv na jejich práci? Co když jsou v důchodu? Oznámí to úřadu (a bude mít snahu snížit jim důchod) nebo jejím vnukům (dědeček podváděl)? Nebo s tím nebude dělat nic? Proč to tedy prověřovala?

Vliv to může mít na absolventa s nekvalitní prací – „politika“. Bude o čem psát v novinách a vysílat v televizích (ovšem zcela odlišně v závislosti na majitelích médií a názorů novinářů) a politik odstoupí či ne. Budou se kritizovat vysoké školy a za dva dny se objeví další problém – i podstatně závažnější kausy z minulosti jsou za pár dnů zapomenuty (co se psalo o Rathovi před měsícem, než se objevil nový soud a nehorázná kandidatura do senátu?). A nejsou některé jiné věci pro práci politika důležitější? Pro mne jako občana byla v případě paní Malé daleko větším problémem její absence řádného právnického vzdělání, její názory a evidentní nekompetence k tomuto úřadu, nežli problém se stolicí králíků. A pokud budeme kontrolovat jen práce politiků – kterých? Z vlády, parlamentu či zastupitele obcí? A nebude si v tom případě někdo stěžovat na pozitivní (či negativní) diskriminaci?

Pojďme práci desítek lidí a stovek hodin, nutných ke zpětné kontrole prací vzniklých před 15 lety, využít ke kontrole a zlepšení stávajícího stavu. Buďme, a jsem si jist, že na většině škol jsme, nároční tady a teď. Kritizujme se, pokud kolega je benevolentnější, než by měl být, pokud některá univerzita udělí titul profesora informatiky člověku s jedním článkem v časopise s impact faktorem. Jak je možné, že existují (téměř) oficiální firmy, které za úplatu napíší diplomku, nyní za příplatek jistě bez plagiátorství? O plagiátorství je třeba diskutovat, psát, ale především se mu účinně bránit. To vyžaduje kvalitní pedagogy (se slušnou vědeckou činností) a vedoucí diplomových prací s rozumným počtem diplomantů. Ale lze toho dosáhnout v situaci, kdy má řada vysokoškolských učitelů zcela reálně nižší plat než učitel středoškolský a zaměstnanec univerzity menší než pokladní v Lidlu?

Jan Lata
Rektor Ostravské univerzity
Lidové noviny 13. 8. 2018