Pedagogická fakulta Ostravské univerzity zahájila pilotní výzkum v projektu REFRESH, ve kterém bude mimo jiné sledovat, do jaké míry se sociální nerovnosti odrážejí v indikátorech fyzického a duševního zdraví a jaký dopad mají sociální rozdíly na kognitivní funkce a školní úspěšnost dětí na Ostravsku a v přilehlých regionech. „Podobné výzkumy už v minulosti probíhaly v oddělených oblastech, ale určitě ne v takové míře a komplexnosti, o kterou se snažíme,“ uvádí Markéta Rygelová z Katedry studií lidského pohybu, která se na výzkumu podílí.

Výzkum se může konat díky projektu REFRESH, jenž mimo jiné hledá cesty, jak zkvalitnit vzdělávání, zvýšit zdraví a životní úroveň obyvatel našeho kraje. Masivní sběr dat, jejich porovnání a analýza může poskytnout odpovědi na otázky, jak velký vliv na celkovou duševní a fyzickou kondici dětí má v našem regionu prostředí, v němž žijí, jejich rodinné zázemí a sociální kontext.

Nyní výzkumníci z Katedry studií lidského pohybu Pedagogické fakulty OU na vybrané skupině žáků pilotně testují první dotazníky a nástroje pro hodnocení kognitivních funkcí. Děti poskytují zpětnou vazbu a díky nim mohou vědci Ostravské univerzity vytvořit dotazníky „dětem šité na míru“, aby měli jistotu, že malí respondenti otázkám či obrázkům rozumí, chápou, na co se jich vědci ptají a dokážou jim pak nabídnout validní odpovědi. Jakmile budou testy ve své finální podobě, zahájí výzkumníci masivní sběr dat. V další fázi výzkumu se zaměří na jejich komparaci a vyhodnocení. První „ostré“ testování ve školách by mělo začít na podzim.

Co a jak vědci zjišťují

V rámci tohoto výzkumu vědci osloví až 600 dětí ve věku 8 až 11 let z různých škol v celém regionu. Pro výzkum odborníci vytipují základní školy se skladbou dětí z odlišného socioekonomického prostředí. Děti budou odpovídat na otázky spojené s jejich emočním prožíváním nejrůznějších životních situací, sebehodnocením jejich motorických dovedností a podstoupí sérii neurokognitivních testů pro hodnocení kognitivních funkcí, jako jsou pozornost, paměť nebo flexibilita myšlení.

„Snažíme se zjistit, které faktory přispívají k duševní a fyzické pohodě dětí v našem regionu a zda v tomto pohybová aktivita hraje významnou roli. Důležitým aspektem pohybové aktivity je totiž také její sociální, emoční a kognitivní rozměr. Skupinová pohybová aktivita dokáže zlepšit sociální interakce a emoce ve skupině nezávisle na handicapech dětí. Dokáže sdružit všechny nezávisle na pohlaví nebo rase. Často plní funkci terapie a odreagovává od napětí, zlepšuje pozornost a koncentraci pro vyučování,“ upřesňuje psycholožka Vera Kristýna Jandačková.

Vedle dotazníků věnovaných psychickému zdraví dětí odborníci z Katedry studií lidského pohybu budou pomocí převážně obrázkových dotazníků zjišťovat jejich vztah k tělesné výchově i to, jak samy hodnotí své pohybové dovednosti či jak vnímají své učitele.

„Bude nás zajímat, jak děti vnímají některé pohybové aktivity, jak je jim blízký pohyb a sport, do jaké míry se tyto věci liší mezi dětmi z rozdílných sociálních situací. Celkovým cílem je vytvořit si komplexní obrázek pohybové gramotnosti a vnímání tělesné výchovy dětí v našem regionu a identifikovat tak příležitosti pro zkvalitnění tělesné výchovy a přípravu budoucích učitelů,“ upřesňuje Markéta Rygelová.

Kromě dotazníkového šetření budou děti podrobeny také testování pohybových dovedností přímo v tělocvičně, kde absolvují standardizované motorické testy. Zapojené děti dostanou také nositelné zařízení, které během dne zaznamenává míru a intenzitu jejich pohybové aktivity a srdeční frekvence. Dále jim bude změřeno složení těla, tedy poměr mezi množstvím tukové a svalové tkáně a ostatní tělesné hmoty. Odborníci získají přehled, zda odpovědi v dotazníkovém šetření korelují s naměřenými daty a také jak souvisí parametry pohybového chování s fyzickým či psychickým zdravím.

„Snažíme se zjistit, zda vyšší kvalita tělesné výchovy může asociovat s lepšími parametry tělesného složení a nižším výskytem obezity u dětí. Přiměřená tělesná hmotnost, odpovídající poměr mezi svalovou a tukovou hmotou je důležitý ukazatel zdravotního stavu jedince. V kontextu současných negativních změn – nárůstu obezity u dětí, který se ještě zvýraznil omezením pohybových aktivit v době covidu, to považujeme za velmi významnou problematiku,“ doplňuje kinantropolog Petr Kutáč.

Nová metodika pro hodnocení pohybové gramotnosti dětí

Podle Markéty Rygelové je cenné získaná data porovnat také v čase, kde lze, zjednodušeně řečeno, poukázat na případné příčinné souvislosti mezi úrovní pohybové gramotnosti, rodinným zázemím a školní úspěšností. „Měření se proto bude opakovat u stejných dětí po dvou letech a unikátním aspektem tohoto výzkumu je také zapojení rodičů a samotných učitelů,“ doplnila vedoucí výzkumného týmu Pedagogické fakulty Steriani Elavsky.

„Pro školy a jejich učitele chceme standardizovat testovou baterii, která dokáže lépe postihnout základní pohybové dovednosti a koordinační schopnosti, které hrají v tomto věku zásadní roli pro celkový pohybový rozvoj dětí. Pro toto testování bude využita mezinárodně uznávaná baterie CAMSA (Canadian Agility and Movement Skill Assessment), která je určena právě pro děti v tomto věku. Do budoucna má velký potenciál pomoci učitelům tělesné výchovy k rychlému a jednoduchému zhodnocení pohybové gramotnosti žáků přímo v tělocvičně,“ doplňuje kinatropolog Jaroslav Uchytil.

Do projektu jsou zapojeny všechny katedry Pedagogické fakulty, které budou zkoumat různé faktory se školní úspěšností dětí (například resilienci či psychickou odolnost, čtenářskou gramotnost, technickou a vizuální gramotnost a podobně). První výsledky a výstupy rozsáhlého výzkumu by tak mohly být známy během roku 2026. Získaná data o sociálních nerovnostech konkrétně v psychickém a fyzickém zdraví dětí mohou v budoucnu posloužit k dalším rozsáhlým komparativním výzkumům a zkoumáním dopadů účinných intervencí pro zvýšení pohybové gramotnosti dětí v kontextu vzdělávání.

Tento článek vznikl za finanční podpory Evropské unie v rámci projektu REFRESH – Research Excellence For REgion Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048, prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace.