Na vztah k historii, na její vnímání, zkoumání i výuku se zaměřil další díl ze série diskuzí nazvané FactumOU. Hosty rektora Jana Laty byli amerikanista Jan Beneš a historik Václav Kaška.

„Historie se může zdát jako objektivní a jasně daná. Na druhou stranu ale všichni víme, že složka subjektivní, která vychází z jednotlivých lidí či samotných historických epoch, hraje v pohledu na dějiny velkou roli. Je tedy historie objektivní, subjektivní nebo snad něco mezi?“ uvedl celou debatu otázkou rektor univerzity Jan Lata.

Revidování poznatků a posouvání poznání stále dál k vědě patří a neměli bychom to vnímat negativně.

Historiografie, tedy dějepisectví, má spoustu nástrojů a metod, jak se přiblížit k objektivnímu a co nejvíce pravdivému obrazu minulosti. Na druhou stranu historici zkoumají minulost různě, na základě toho, jaké metody používají a v jaké době žijí. „Revidování poznatků a posouvání poznání stále dál k vědě patří a neměli bychom to vnímat negativně. Například to, že vznikají stále nové studie o tomtéž období souvisí se snahou o přiblížení se k ideálnímu poznání a objektivní pravdě,“ popsal historik Václav Kaška.

Napříč časem se proměňuje také interpretace amerických dějin. „Historiografie fungovala jinak například za studené války, texty o dějinách USA se psaly a témata se vybírala za specifickým účelem. Zdůrazňovala se svobodomyslnost nebo fakt, jak dlouho jsou USA demokracií oproti státům patřícím k sovětským satelitům. Vliv na změnu interpretace historie mělo také zvolení Baracka Obamy prezidentem,“ vysvětlil amerikanista Jan Beneš s tím, že tato volba byla považováno za revoluční moment, kterým se USA osvobodily od temné minulosti otroctví či segregačních zákonů.

Velkým tématem posledních let je také kvalita a způsob výuky dějepisu na základních a středních školách. Podle Kašky by se studenti měli učit historické gramotnosti, aby si uvědomili, že doba minulá byla jiná než ta dnešní, historické události mají své příčiny i následky nebo že například v roce 1918 se u nás něco změnilo a něco jiného zase přetrvalo. „Je také dobré studentům představit různé dobové prameny, aby si sami zabádali a nahlédli trošku do řemesla historiků. Neměli by se učit jednu historickou pravdu, ale poznat, že na historické události se i dnes různé skupiny dívají rozličně,“ zamýšlí se Kaška, podle kterého se výuka dějepisu na českých školách výrazně zlepšuje. Samozřejmě záleží na konkrétních učitelích a tom, jak s žáky a studenty pracují.

Bádání a poznání v některých státech je blokováno legislativou.

Naopak v USA je podle Beneše výuka dějepisu a společenských věd obrovské politikum. „V posledních měsících rodiče a politici chodí na velké školské rady, které jsou v USA volené, a brojí tam proti tomu, co se děti učí. Nechtějí, aby ve školách byly zahrnuty některé kapitoly z afroamerických dějin, hlavně ty temné. Takže bádání a poznání v některých státech je blokováno i legislativou,“ přibližuje situaci za Atlantským oceánem Beneš.

FactumOU na základě vědeckých faktů a studií boří mýty a pomáhá se orientovat ve velkém množství informací, názorů a postojů. Ostravská univerzita se tak snaží postavit dezinformačním kampaním, šířit osvětu a pomoci v současných krizích.

• 1. díl FactumOU: Očkování proti covid-19.
• 2. díl FactumOU: Pravidelným pohybem proti Covid-19 i dalším nemocem.
• 3. díl FactumOU: Jak přežít pandemii a nezbláznit se.
• 4. díl FactumOU: Zdravá strava je klíčem k naší imunitě.
• 5. díl FactumOU: Kanál Dunaj–Odra–Labe
• 6. díl FactumOU: Očkování proti covid-19.