Projekt Holky z půdy je iniciativou, která vznikla z touhy přenést fantazii a tvořivost do světa dětí. Jeho autorkou je Martina Koukalová, studentka Celoživotního vzdělávání na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity a maminka dvou chlapců, která proměnila svůj koníček v inspirativní činnost. Vytvořila nejen ručně šité panenky, ale spolu s dětmi ze ZŠ Mládežnická v Havířově také pohádky a knihu plnou dětských nápadů a ilustrací. V rozhovoru nám Martina přiblíží, jak celý projekt vznikl, co obnáší jeho realizace a jaké má cíle do budoucna.

Můžete prozradit, o čem je projekt Holky z půdy a co vás inspirovalo k jeho založení?

Před třemi lety jsem se svými dětmi, protože jsem maminkou dvou úžasných kluků, navrhla a vytvořila ručně šité a malované panenky. Kluci naše „holky“ ukázali ve škole, kde se setkaly s velkým ohlasem. To mě přivedlo na myšlenku vdechnout jim život. Tak vznikl projekt, na kterém spolupracují děti ze ZŠ Mládežnická v Havířově, a také paní vychovatelka Petra Chmielová, díky níž se mi podařilo navázat spolupráci se školou.

Chtěla jsem panenky nějak zapojit a vymyslet, proč by mohly děti zaujmout. Napadlo mě, že by bylo krásné o nich napsat knihu. Potřebovala jsem ale dětskou fantazii, a když jsme si s dětmi na schůzkách povídali o panenkách, nápad přišel přirozeně. Děti měly spoustu nápadů, které jsme si společně s vychovatelkou zapisovaly, a tak vznikl námět na pohádky. Na další hodině jsem jim přečetla první vymyšlenou pohádku o dané panence. Děti ji nadšeně poslouchaly, líbilo se jim, že jejich nápady ožívají v příbězích.

S dětmi na schůzkách různě tvoříme. Vždy spontánně a s ohledem na téma Holek z půdy. Malujeme postavy, prostředí pohádky, náměty na nové příběhy, děti mohou kreslit i zvířecí kamarády z pohádek. Společně také tvoříme různé dárky. Jednu z pohádek jsme dokonce inscenovali a uspořádali divadelní představení pro školu, rodiče i vedení města.

Jak vznikly ručně šité panenky a co vedlo k jejich zapojení do projektu?

„Mé holky“ vznikly ve chvíli, kdy jsem potřebovala na chvíli uniknout od reality a vyčistit si hlavu od dospělých starostí. Tvoření mě vtáhlo do světa fantazie a bezstarostnosti, kterou máme jako děti, ale na kterou v dospělosti často zapomínáme. Vždycky jsem ráda tvořila, ale v běžném životě na to často nezbývá čas. Přesto Holky z půdy vznikly a já si uvědomila, že při tvoření se cítím jako malá holka. Je to pro mě vlastně návrat do dětství.

Jak se vám podařilo zapojit děti ze ZŠ Mládežnická do tvorby pohádek?

Ve škole byli úžasní – můj nápad i samotné panenky je zaujaly a umožnili mi projekt realizovat. Dokonce mají zájem, aby Holky z půdy zůstaly součástí školy každý rok. Za tím vším je spousta práce a příprav na každou hodinu. Kniha se stala součástí vyučování, například při hodinách češtiny a dalších předmětech, a také je využívána v ostatních družinách, což mě velmi těší. Velké poděkování patří tedy škole ZŠ Mládežnická, která mi umožnila nápad a projekt realizovat.

Můžete nám představit knihu, která díky projektu vznikla?

Letos jsme dosáhli opravdu velkého úspěchu. Od začátku projektu jsme si povídali o tom, že jednou vydáme knížku – a ten sen se nám splnil. Na světě je kniha plná příběhů a ilustrací, na kterých jsme společně s dětmi pracovali. Pro všechny děti, které byly součástí projektu Holky z půdy, je to úžasná památka.

Jak probíhalo její vydání?

Vydání knihy nebylo vůbec jednoduché. Velkou oporou mi byl můj manžel Martin Koukal, protože jsme museli vyřešit spoustu věcí. Chtěla jsem, aby kniha byla opravdu „naše“ a originální, takže jsem se musela naučit ji sama ilustrovat. Díky spolupráci se skvělým grafikem Markem Chmielem, který měl nesmírnou trpělivost, se nám dílo povedlo. Myslím, že můžeme být na výsledek právem hrdí.

Co podle vás dělá tento projekt výjimečným a jaký má vliv na děti?

Největší význam projektu vidím v tom, že se dětem věnuji a společně trávíme čas. Dáváme prostor jejich fantazii a podporujeme lásku ke knihám a čtení. Cílem projektu je také usnadnit dětem přechod z mateřské školy do základní školy. Pro předškoláky jsme například uspořádali divadelní představení, kde se mohli seznámit s novými spolužáky a kamarády z Holek z půdy.

Jaké jsou vaše plány s projektem do budoucna? Máte další cíle, kterých byste chtěla dosáhnout?

Dalším cílem bylo, aby se kniha dostala do všech základních škol jako dárek pro prvňáčky. Na splnění tohoto poslání stále pracujeme.

Foto: Lucie Maceczková