Forenzní entomologie je vědní obor, který se zabývá odhadem doby uplynulé od smrti člověka podle poznatků o hmyzu přítomném na těle zemřelého a v jeho okolí, dále napomáhají poznatky i o jiných druzích bezobratlých. Odborníci z oboru tak úzce spolupracují s kriminalisty a svou expertízou napomáhají při řešení vražd a jiných násilných trestných činů. Nejčastěji se forenzní entomologové zabývají odhadem uplynulé doby od smrti po 72 hodinách. Pokud od smrti člověka uplynulo více než 72 hodin, tak je využití forenzní entomologie a jejich metod často jedinou cestou, jak relativně přesně určit dobu, po kterou bylo tělo oběti vystaveno kolonizaci hmyzem(1).
Larva bzučivky, bzučivka, hrobařík
Pojmem post mortem interval se označuje v tomto oboru minimální doba od smrti člověka a nálezu jeho těla na místě činu(1). Na základě odborných znalostí o hmyzu a ostatních bezobratlých, je forenzní entomolog schopný určit nejen čas uplynulý od smrti, ale také, zda se s ostatky posmrtně manipulovalo nebo byly ostatky přeneseny z původního místa činu(2). Poznatky z forenzní entomologie mohou být dále využity jako důkazní materiály v případech, kdy se vyšetřuje zanedbání péče u zvířat nebo člověka(3).
Forenzní entomolog odebírá vzorky na místě ohledání ze třech skupin. Jedná se o vzorky přímo z těla, poté o vzorky z místa, na kterém ostatky leží, a následně se odebírají vzorky z okolí těla v rozmezí jednoho až dvou metrů. Odborník musí brát ohled na roční období, ve kterém se tělo našlo. Kolonizace hmyzu probíhá na základě teploty a vlhkosti odlišně v závislosti na ročním období, ve kterém kolonizace hmyzu započala. Veškerý nasbíraný hmyz se po odběru vzorků převeze do laboratoře. Odebraná vajíčka, larvy a kukly hmyzu se poté ponechají v inkubátorech za účelem simulace vývojového cyklu. Po dokončení vývojových cyklů a vylíhnutí dospělců, je odborník schopen určit datum kolonizace těla a odhadnout tak dobu, po kterou byly ostatky vystaveny působení hmyzu(3).
Odborník sleduje takzvanou sukcesní řadu, která obsahuje 8 sukcesních vln: (Číst dál.)
Co forenzní entomologové sledují pro určení doby od úmrtí oběti? A jak může tato věda pomoct zprostit viny již několik let odsouzeného člověka? Odpovědi na tyto otázky najdete ve 4. čísle BioloGeeku, který naleznete v Univerzitní knihovně, ale i v prostorách Přírodovědecké a Filozofické fakulty. Můžete si však zalistovat i v on-line verzi časopisu na tomto odkazu.
(1) Šuláková H., 2014: Forenzní entomologie – když smrt je začátek. Živa 2014/5: 250–256.
(2) Vrtiška O., 2020: Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou. Vesmir 2020/9: 99, 486.
(3) Gregušová V., 2018: Zajímá mě hmyz. Mrtvé tělo neřeším, říká jediná česká forenzní entomoložka. Ekolist 2018.