Filozofická fakulta Ostravské univerzity byla hostitelkou 16. mezinárodní konference European Association for Urban History – Evropské asociace pro urbánní historii. Letošním tématem byla „Města na hranicích“. Více než 300 odborníků z celého světa na půdě Filozofické fakulty OU diskutovalo o dějinách měst, využití městského prostoru, kulturním dědictví, proměnách historické paměti, antropologii, geografii a architektuře od středověku až po současnost.

Hlavními organizátory této prestižní mezinárodní konference byli docentka Andrea Pokludová, doktorka Michaela Závodná, Tomáš Kocourek a ve dnech konání konference studující Filozofické fakulty OU.

Paní docentko, vy jste konferenci spolu s vašimi kolegy pořádala z pozice prezidentky mezinárodního výboru EAUH. Co všechno to pro vás z mezinárodního pohledu v rámci organizace takto významné akce znamenalo?

Pořádání 16. ročníku mezinárodní konference European Association for Urban History představovalo pro náš tým v prvé řadě výzvu, zda dokážeme oslovit kolegy a kolegyně zabývající se urbánními dějiny a současným vývojem měst, aby o četných tématech přijeli diskutovat do Ostravy. Cyklus konferencí byl v roce 1992 zahájen v Amsterdamu a každé dva roky se konference konaly ve městech, která jsou buď hlavními městy, jako například Budapešť, Berlín, Athény či Praha, nebo se počítají k centrům evropského kulturního dědictví – Edinburgh a Benátky.

Konání konference je spojeno s vysokými standardy kladenými na vědeckou kvalitu pořádaných sekcí a v nich přednesených referátů. Nejprve mezinárodní výbor EAUH provádí výběr přihlášených sekcí a poté předsedající sekcí vybírají z přihlášených referátů. Jednoznačným kritériem konference je prezentovat nové a inovativní poznatky. Z daného úhlu pohledu bylo pro nás z pozice pořadatele zásadní pozvat přední odborníky z mezinárodního prostředí, aby se ujali role keynote speaker.

Profesorka Catherine Horel (ředitelka CNRS a prezidentka International Committee for Historical Sciences) pojednala z historické perspektivy o problematice multikulturality měst. Aktuální téma města a Antropocénu představil Carl H. Nightingale; profesor urbánních a světových dějin na katedře Transnational Studies na univerzitě v Buffalu. Docent Martin Jemelka z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR nastínil historický vývoj města Ostravy. Cílem konference byla nejen internacionalizace v dané oblasti bádání, nýbrž i interdisciplinarita výzkumu a otevírání nových témat vztažených k ústřednímu tématu konané konference, což je „Cities at the Boundaries“ – „města na hranicích“.

Tato konference se v minulosti konala v Antverpách, Římě, Lisabonu, příště se bude konat v Barceloně. Jak se vám podařilo mezinárodní výbor přesvědčit, aby se konference konala právě na půdě Filozofické fakulty OU?

Od roku 2010 jsem se aktivně účastnila konferencí EAUH a pořádala ve spolupráci s kolegy tematické sekce, které reflektovaly urbánní výzkumy realizované na katedře historie a Centru pro hospodářské a sociální dějiny FF OU. Souběžně jsem navázala spolupráci s paní profesorkou Luďou Klusákovou, která byla členkou mezinárodního výboru EAUH. Do výboru mě delegovala v roce 2016 a od počátku podporovala iniciativu našeho pracoviště podat nominaci na pořádání konference v Ostravě.

Se změnou statutu EAUH v roce 2018 jsem byla na konferenci v Římě do výboru zvolena a výboru jsem předložila nominaci na pořádání konference v roce 2022 v Ostravě (vlivem covidových let a posunu konference v Antverpách na rok 2022 konáno až v 2024). Konkurentem nám byl Krakov. V tajné volbě obdržela většinu hlasů členů výboru naše kandidatura. Vliv zajisté sehrála skutečnost, že se dlouhodobě věnujeme komparativnímu výzkumu měst a městských společností.

Hovoříme o městech, ve kterých se konference konala, ale hlavním aktérem jsou pracoviště a instituce, které konferenci pořádají, a v tomto konkrétním případě se jednalo o Katedru historie a Centrum pro hospodářské a sociální dějiny FF OU. Uspořádání konference je v podstatě mezinárodním uznáním pracoviště ve výzkumu dějin měst. Finančně se na konání akce podílelo také Statutární město Ostrava, takže díky jeho podpoře se akce mohli zúčastnit i mladí a perspektivní studenti například z Hong Kongu či brazilského Sao Paula.

Na konferenci se sjelo více než 300 odborníků z celého světa, co patřilo mezi aktuální témata?

Témata se převážně vztahovala k ústřednímu konceptu konference – „města na hranicích“, a to na četných pomezích historického a současného vývoje. V kontextu dění posledních dnů je třeba uvést, že projednáváno bylo téma města a katastrofy. Konkrétněji jak se s nimi městské společnosti v minulosti dokázaly vypořádat. Aktuálním tématem jsou migrace a otázky spojené se strategiemi výstavby sociálního bydlení. Ve vztahu k postindustriálnímu vývoji Ostravy pokládám za důležitá témata o transformaci posttotalitních měst ve světě a četné příspěvky k environmentální problematice.

Součástí vašeho organizačního týmu byl také magistr Tomáš Kocourek. Tato otázka bude pro něj – jak dlouho vám trvalo celou organizaci připravit, kdo byl partnerem konference a vůbec – co bylo pro vás nejtěžší?

Příprava celé konference byla skutečně dlouhá a zabrala dohromady dva roky. Na samotném začátku si člověk ani nedovedl představit, co vše bude organizace takovéto konference obnášet. Rozjezd příprav, který spočíval v prvotní organizační komunikaci s mezinárodním výborem EAUH, byl docela pomalý – vše se ale rapidně zrychlilo při vyhlášení Call for Sessions na začátku roku 2023. Od této chvíle již věci nabíraly stále rychlejší spád. V Ostravě proběhla schůzka mezinárodního výboru, prošli jsme společně město a ukázali plánované konferenční lokality, hodnotili jsme a vybírali sekce apod.

Během roku 2023 a 2024 už vše probíhalo v intencích sběru jednotlivých příspěvků v sekcích, v registracích účastníků, řešení problémů, komunikace s účastníky, zajišťování všech organizačních náležitostí a navazování spolupráce s dalšími subjekty a podobně. Čím více se termín konference blížil, tím intenzivnější přípravy byly.

Naprostou většinu organizace jsme skoro dva roky dělali ve třech lidech. Během konference samotné se ale náš tým rozrostl o skupinu dalších studujících z naší fakulty, kteří se aktivně zapojili do organizačního zajištění veškerého servisu a služeb účastníků – jednalo se o spravování recepce a registrací, informační point, navádění po budovách, pomoc s technickými problémy. Často se ale dávaly i rady o Ostravě samotné. Nebýt velké pomoci těchto studujících nedovedl bych si představit, jak by šlo takhle velkou akci zvládnout a ukočírovat. Dík samozřejmě patří i městu Ostrava a Národnímu památkovému ústavu v Ostravě, kteří konferenci podpořili, ať už finančně, nebo formou pořádání exkurzí, kterých jsme pro účastníky měli skutečně velkou nabídku.

Co bylo na organizaci nejtěžší, asi říct nedokážu. Jde o balíček různých drobností – ať už komunikace s kolegy ze zahraničí a nutnost navyknout na jiné úhly pohledu a jiné zkušenosti v rozdílných zemích, nebo jen samotný fakt, že se připravuje jedna z nejvýznamnějších akcí pro naši katedru a fakultu. Pro mě jako studujícího to byla obrovská výzva a zkušenost. Jsem moc rád, že jsem se mohl na něčem takovém podílet, že to dobře dopadlo, a že účastníci odjeli z Ostravy spokojení.

Co všechno měli možnost účastníci konference vidět přímo ve městě? Co se jim nejvíc líbilo v Ostravě?

Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Ostravě a jeho odborníky jsme pro účastníky připravili několik tematických exkurzí. Mohli se seznámit se středověkou Ostravou, bývalými městskými jatkami, dnes galerií Plato, industriálním areálem DOV a navštívit expozici na Dole Michal v Michálkovicích. Historickým centrem Moravské Ostravy a jeho památkami kolegy provedl doktor Jiří Jung z Katedry dějiny umění a náš absolvent magistr Tomáš Majliš realizoval procházku po Vítkovicích a jejich urbánním dědictví.

Společná otázka na závěr: jak s odstupem hodnotíte úspěch této konference vy a jak ji hodnotili sami účastníci?

Myslím, že pro náš tým to byla především výzva spojená s četnými obavami, zda se nám podaří dostát kvality předchozích konferencí. Téměř do poslední chvíle jsme byli v očekávání otevření zrekonstruované budovy E Filozofické fakulty. Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedení fakulty, že budova byla slavnostně otevřena krátce před konáním konference a že její moderní technické vybavení stálo za hladkým průběhem jednání v sekcích.

Poděkování též patří IT pracovníkům OU, kteří stáli za provozem funkčních webových stránek konference, kolegyním z ekonomického úseku rektorátu za hladké zpracování registračních poplatků i kolegyním z Fakulty umění, které dokázaly velmi operativně reagovat při pronájmu koncertního sálu. Zvláště bez organizační pomoci paní proděkanky M. Závodné a kolegy T. Kocourka si pořádání konference nedokáži představit, a to jsou dojmy, které tentokrát jsou pro mě odlišné než v případě jiných konferencí.

Od zahraničních kolegů máme velmi pozitivní zpětné vazby a za mě jsou výstižná slova Manon Van der Heijden, nyní již bývalé tajemnice mezinárodního výboru EAUH, že pro organizaci EAUH se stává impulsem konat konference v „middle big cities and cities that are located in areas which many people do not know”.