Multižánrový festival Colours of Ostrava je u konce, a to i se svou UniverCITY Ostrava stage. Poslední den jsme se věnovali coolness faktorům města, nanotechnologiím, ostravské architektuře – a díky vědcům z Pedagogické fakulty OU, profesoru Danielu Jandačkovi a docentce Steriani Elavsky taky lidskému zdraví. Nezapomeňte si přečíst články i z předchozích dnů. Pro všechny, kteří se nemohli zúčastnit festivalu, v průběhu podzimu nabídneme záznamy přednášek a diskusí.

Po čtyři dny festivalu jsme přinášeli v magazínu OU@live denní reporty z Colours of Ostrava. První den jsme se věnovali vyloučeným lokalitám či světovému řádu. Čtvrteční diskuse nás zavedly od Ostravy, našeho regionu, přes americké volby, až po genovou terapii. V pátek stage navštívil třeba světoznámý architekt Steven Holl, v sobotu zase architektka Eva Jiřičná – k tomu jsme poslední festivalový den probrali i zajímavý koncept wellbeingu.

Image Ostravy nebo bezpečí a nebezpečí nanotechnologií

Co dělá město „cool“, aby se v něm lidem dobře žilo, bylo předmětem přednášky a workshopu Pavlíny Louženské z Trendbrews, Štěpána Bärtla, kulturního manažera a spoluzakladatele Centra architektury a městského plánování v Praze a Lukáše Černého, který stojí za projektem Budějovice město kultury 2028. Společně diskutovali o využitelnosti veřejného městského prostoru tak, aby byl atraktivní nejen pro turisty, ale především pro lidi, kteří v něm žijí.

Inspirací mohou být města jako Kodaň nebo Amsterdam, kde kreativním způsobem využívají všechny přirozené městské prvky k podpoře komunitního života obyvatel. Nabídli konkrétní příklady, jak lze zatraktivnit ulice, parky, nábřeží řek a další veřejná prostranství, aby vybízela obyvatele měst ke společnému trávení volného času a komunitním aktivitám. Po přednášce následoval workshop, kde sami lidé z publika mohli nabízet nápady, které by rádi realizovali ve svém vlastním městě.

Druhá diskuse se zaměřila na nanotechnologie a jejich použití. Ačkoli nanotechnologie nabízejí mnoho výhod, jako každá jiná nová technologie, je nutno brát v úvahu možná, zatím nejasná, environmentální a zdravotní rizika. Po úvodu, co to nanomateriály jsou a jak si „nano“ vůbec představit (lidský nehet v průměru vyroste o přibližně nanometr za sekundu), se diskuse věnovala využití nanotechnologií v kosmetických přípravcích, potravinách a zdravotnických prostředcích.

Diskuse se dotkla i mikroplastů – ty v dnešní době nacházíme téměř všude. V kosmetice byly sice mikroplasty částečně zakázány, ale mnohé z nich jsou pro určité případy stále povoleny, rozhodnutí o využití je tak na samotném výrobci.

Diskutující se shodli na tom, že nanomateriály by se měly využívat rozumně a efektivně – ve chvíli, kde použití není stěžejní pro funkci, je vhodnější neprověřenou látku vynechat. Nutné je nastavit propracovanou legislativu, kterou se budou moci řídit výrobci i kontrolní úřady.

Co to vůbec znamená wellbeing?

Poslední z přednášek Ostravské univerzity představila posluchačům koncept wellbeingu, co všechno zahrnuje a jaký má vliv na náš život. Psycholožka Steriani Elavsky a kinatropolog Daniel Jandačka z Pedagogické fakulty OU ukázali data výzkumu zabývajícího se souvislostí mezi pohybovou aktivitou a rizikem úmrtí. Ty dokazují, že nejen přiměřená míra pohybu, ale třeba i vzdělání má pozitivní vliv na délku i kvalitu našeho života a kognitivní funkce.

I chytře koncipovaná města mohou významně přispět k našemu zdraví, proto některá evropská města začínají spolupracovat s kinantropology, aby jim pomohli vytvořit urbanistický koncept bez jakýchkoli bariér, přívětivý pro chodce a sportovce, město, jež vybízí k pohybu. Jakýkoli pravidelný pohyb je totiž klíčem ke zvýšení naší fyzické i psychické odolnosti, přinášejícím celou řadu dalších benefitů.

Nejen přestavbu mrakodrapu popsala Eva Jiřičná

Posledním bodem programu na UniverCITY Ostrava stage byla přednáška světoznámé architekty Evy Jiřičné, která, podobně jako Steven Holl předchozí den, přilákala stovky posluchačů. Právě ona by měla stát za realizací přestavby ostravského „mrakodrapu“ na Ostrčilově ulici, jedné z největších dominant města – druhá polovina přednášky proto patřila především tomuto projektu.

S publikem se podělila o své profesní začátky a zkušenosti z působení v zahraničí, dala nahlédnout do své profese a umožnila publiku pochopit, jak nad každým z projektů uvažuje, co je pro ni důležité, aby byla s výsledkem spokojená. Ukázala své nejzajímavější realizace jak interiérů, tak exteriérů, představující určitou konstrukční a architektonickou výzvu vedoucí ji k nejrůznějším inovativním řešením i materiálům, s nimž neměla do té doby zkušenost.

Eva Jiřičná popsala, jak se propracovala od dřeva ke sklu a oceli, které jsou charakteristické pro její tvorbu plnou lehkosti a práce se světlem. Další host diskuse, náměstkyně primátora města Ostravy Hana Tichánková, představila, jak Ostrava přistupuje k novým architektonickým projektům.

Děkujeme všem návštěvníkům a věříme, že jste si program naší společné stage, na které spolupracovala Ostravská univerzita s VŠB-TUO a městem Ostravou, pořádně užili!

Foto: Filip Žídek