Historie není černobílá. Je třeba ji vnímat kriticky, analyzovat ji a diskutovat o ní. A k tomu všemu chce přispět další z řady diskuzí FactumOU. Ta se zaměří na vztah k historii, na její vnímání i výuku. „Ačkoliv se s dějepisem setkáváme již na základní škole, až hlubším zkoumáním si zasazujeme jednotlivé historické události do vzájemných souvislostí a zjišťujeme, že ne vše je tak jednoduché a jednoznačné, jak se na první pohled zdá. Divákům naší diskuze chceme nabídnout různé pohledy odborníků na to, jak s historií, která je pro každou kulturu nadmíru citlivá, pracovat a jakým způsobem ji předávat dalším generacím,“ přibližuje rektor Jan Lata téma nadcházejícího diskuzního pořadu FactumOU. Jeho hosty budou amerikanista Jan Beneš a historik Václav Kaška.

V současnosti žijeme v době kulturních válek, jejichž součástí jsou střety o jediný správný výklad minulosti – ty do veřejného prostoru výrazně pronikají například při konfliktech o pomníky ve veřejném prostoru. „Ačkoliv se zdá, že role expertů je v současnosti oslabena, historici a historičky by měli do těchto veřejných konfliktů vstupovat. Konkrétně zdůrazňováním klíčové role perspektivy při vyprávění dějin, kterému dominují vítězové. Sochy si říkají o pocty, historici a historičky jejich umístění ve veřejném prostoru musí uvádět do souvislostí a nebát se prezentovanou minulost demytizovat,“ uvádí historik Václav Kaška působící na Katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Dodává, že bychom se měli naučit nevnímat dějiny černobíle, nevyužívat je pro potvrzování vlastní pravdy, ale jako jednu z platforem diskuse, která nutně patří k demokracii, byť může být silně kontroverzní.

Součástí diskuzí o vztyčování či odstraňování pomníků je i otázka toho, jakým způsobem společnosti a komunity zacházejí s veřejným prostorem. „Bourání pomníků Konfederace v USA tak například v posledních letech umožňuje rozvinout hlubší historické analýzy toho, jakým způsobem se fyzicky a symbolicky projevovala rasová segregace na veřejných prostranstvích. Ostatně i vlna protestů z léta roku 2020 vedla k odstranění mnoha monumentů Konfederace a v diskuzích se najednou ve větší míře dostali ke slovu i historici z etnických minorit. Veřejnost se tak dozvěděla historické detaily a trendy, o kterých se málokdo v minulosti ve škole učil a které pomohly pochopit některé historické kořeny tolik medializovaných protestů,“ říká Jan Beneš z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Zároveň upozorňuje, že i takové debaty mají své limity a některé americké státy začínají rozhodovat, které kapitoly amerických dějin chtějí žáky učit a které by raději omezily, čímž dochází k dalšímu přepisování dějin.

Hosté rektora: 

Mgr. et Mgr. Jan Beneš, Ph.D.
Jan Beneš je odborným asistentem na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Soustředí se na angloamerickou a afroamerickou literaturu, kulturu, historii či na období Harlemské renesance. Je absolventem Texas A&M University a členem České a slovenské asociace amerikanistů. Také je známým televizním a rozhlasovým komentátorem témat spojených s USA.

Mgr. et Mgr. Václav Kaška, Ph.D.
Václav Kaška je odborným asistentem Katedry historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ve své práci se věnuje soudobým dějinám, dějinám komunismu a Komunistické strany Československa a didaktice dějepisu. Byl šéfredaktorem časopisu Živá historie a časopisu Tajemství české minulosti. Je spoluautorem sady středoškolských učebnic dějepisu nakladatelství Didaktis.

Diskuzní pořad FactumOU sledujte 23. listopadu od 18:00 na Facebooku OU. Své dotazy pokládejte předem prostřednictvím platformy Slido. Nenechte si diskuzi ujít a zúčastněte se facebookové události.

FactumOU na základě vědeckých faktů a studií boří mýty a pomáhá se orientovat ve velkém množství informací, názorů a postojů. Ostravská univerzita se tak snaží postavit dezinformačním kampaním, šířit osvětu a pomoci v aktuální krizi.