Kdy je knižní vazba uměním?

Nejsem si jista, zda řemeslo s přídavkem výtvarné estetiky nazývat uměním. Umělecká knižní vazba, jak je v Čechách pojmenovávána a chápána, je rukodělná a má mít kromě žádaného kvalitního obsahu také knižní formu, jež nelze vyrobit strojovým způsobem. Myslím si však, že jakékoliv řemeslo by mělo být dokonalé. Zedník, instalatér nebo knihař, u všech bych preferovala, aby svou práci uměli, případně ji neodbývali. U knih bych raději volila označení umění knižní vazby také ve smyslu něco umět. Přiznám se, že termínu umělecká knižní vazba se vyhýbám.

Může být uměním i vazba dělaná strojově ve velkém nákladu?

Pokud budeme zase chápat tento druh činnosti ve významu něco uměti, tak samozřejmě ano. Jsou tiskárny a knihárny, které svou práci umí a pak takové, které to neumí nebo to radostně flákají, protože hodně zákazníků vlastně neví, co má požadovat. Jako grafička mám zkušenosti z obou stran. I takové, kdy mizernou tiskárnu donutíte k profesionálnímu výkonu, ale stojí to hodně energie a hlídání. Naopak úžasně strojově vybavená tiskárna vám podpluje výběrové řízení a výsledek ji nezajímá, jen byznys. Základní rozdíl však mezi ruční a strojovou výrobou je v originalitě a množství hotových „artefaktů“. Ruční zlacení je holt ruční a nedá se napodobit strojem.

V expozici výstavy v Domě umění byl k vidění i soubor s názvem Vyhynulé formy, jsou nějaké formy vazby, které už opravdu nikdo nedokáže napodobit?

Myslím si, že vyrobit se dá úplně všechno, natož něco napodobit, když víte, jak to vypadá. Může se však stát, že nemáte už identický materiál, z kterého byste zvláštní knižní formu vyrobili, vyhynul nebo neroste. Je však hodně šikovných a zručných lidí. Svět je velký a množství odborné literatury je široké.

Foto: Martin Straka pro GVUO

Kde se v dnešní době ještě můžeme s uměleckou knižní vazbou setkat?

V Čechách nebo na Slovensku určitě v některých zajímavých knihařstvích, ačkoliv pomalu mizí. Například u Krupků v Úvalech u Prahy, u Lídy Mlichové v Žilině, na individuálních výstavách knihařů nebo na kolektivních výstavách, z nichž nejznámější je Trienále umělecké knižní vazby, které letos bude v září v Plzni.

Jsou nějaké současné trendy v používaných materiálech, tvarech či technikách v oblasti knižní vazby?

Hodně se používá laser – šetří čas a je přesný, v nedávné době plexisklo, co se týče technologie a materiálu. Já sama dost dobře nějaké výrazné trendy nevnímám. Myslím si, že knihaři jsou značně konzervativní, pravděpodobně i představy zákazníka. Jinak to vypadá ve světě, kde nebyla socialistickým letitým experimentem nabourána kontinuita řemesla. A je to především o tvůrčích individualitách stejně jako v jiných oborech. Od toho jsou také světové soutěže, kde můžete přesněji sledovat jak potencionální trendy, tak výjimečné osobnosti.

Foto: Martin Straka pro GVUO

Dá se mluvit o nějakém zlatém období umělecké knižní vazby? Pokud ano, kdy proběhlo a čím se vyznačovalo?

Když pominu nádherné, ručně iluminované středověké knihy zdobené zlatem a drahokamy před vynálezem knihtisku, tak zlaté možná ne, ale výjimečně obrodné období pro knižní tvorbu bylo období Williama Morrise v hnutí Arts and Crafts koncem 19. století. Mělo vliv na knižní produkci přelomu 19. a počátku 20. století. Bylo reakcí na úpadek knižní kultury, způsobený strojovou výrobou knih a související s průmyslovou revolucí. V knižní vazbě konkrétně práce Thomase Jamese Cobden-Sandersona byla přelomová. To zpětně mělo vliv na knižní produkci a také knižní vazbu v Čechách. Knihař a teoretik Ludvík Bradáč a jeho neúnavná snaha byla počátkem vzniku novodobých knižních vazeb. Některé mohly konkurovat těm světovým. Podle „Bradáče“ a jeho knih se učilo hodně knihařů. Ačkoliv jeho teoretické knihy vznikaly kolem počátku 20. století, učila jsem se z nich také, knihařské řemeslo je poměrně stálé. Hned z kraje století se jezdilo na zkušenou do světa. Hranice byly otevřené. Dnes můžete na zkušenou také, obávám se ale, že zlatá doba knižní vazby pominula. U nás z ní nelze rychle ani pomalu zbohatnout a konzumní společnost o tuto nadstavbu nestojí. Fenomén peněz zasahuje i do oblasti umění a knižní vazba oproti malbě není trendy pro bezpečné ukládání peněz.

Je možné vytvořit skutečně krásnou vazbu pro knihu, jejíž obsah nás nijak neoslovuje? Nebo je to nezbytná součást? (Číst dál.)

Děkujeme informačnímu portálu i-regiony.eu za laskavé svolení k přepisu rozhovoru. Přečtěte si jeho kompletní znění zde.