VŠB-TUO a Ostravská univerzita si podle rektora technické univerzity vzájemně nekonkurují, ale doplňují se. V rozhovoru přibližuje, v čem spočívá síla jejich spolupráce, které společné výzvy řeší a jak mohou obě vysoké školy zásadně přispět k proměně Ostravy a Moravskoslezského kraje.

Funkce rektora VŠB – Technické univerzity Ostrava jste se ujal 1. září 2025. Které priority považujete za klíčové pro první roky svého mandátu?
Vedle nezbytných interních kroků, které souvisejí s nastavením fungování organizace a spolupráce uvnitř univerzity, vnímám pro první období mandátu dvě klíčové priority. Tou první je intenzivnější prezentace univerzity a toho, co na VŠB-TUO vzniká, kam se posouváme a jakých výsledků dlouhodobě dosahujeme. Patříme mezi nejrychleji rostoucí z hlediska počtu studentů, výsledků vědy a výzkumu a mezinárodních projektů. Máme co nabídnout a je důležité, aby o tom věděla nejen široká veřejnost, ale také naši studenti, zaměstnanci a absolventi.

Druhou prioritou je posílení role VŠB-TUO v širším kontextu, tedy výraznější zapojení do dění v rámci České republiky i Evropy. Chceme být viditelným a respektovaným partnerem, který přináší odborné kapacity, spolupráci i konkrétní řešení aktuálních výzev. Právě v propojení kvality, otevřenosti a aktivní role navenek vidím velký potenciál pro další rozvoj univerzity.

Do čela univerzity jste nastoupil jako dlouholetý prorektor pro strategii a spolupráci s jasnou představou jejího směřování. V čem má být VŠB-TUO za několik let jiná než dnes?
Byl bych rád, aby za několik let bylo zcela zřejmé, v jakých oblastech je VŠB-TUO silnou a respektovanou univerzitou. Neusilujeme o to být nejlepší ve všem, to ostatně ani není reálné. Naším cílem je soustředit energii tam, kde máme dlouhodobě blízko k excelenci a kde můžeme nabídnout skutečnou přidanou hodnotu. Chci, aby bylo známo, že na VŠB-TUO vzniká špičkový výzkum a kvalitní vzdělávání, i to, že zde funguje intenzivní a smysluplná spolupráce s aplikační sférou, průmyslem a dalšími partnery. Právě propojení odborné kvality, relevance pro praxi a jasně definovaného profilu považuji za klíčové pro to, aby univerzita byla dlouhodobě čitelná, konkurenceschopná a atraktivní. Doma i v zahraničí.

Spolupráce mezi VŠB-TUO a Ostravskou univerzitou má dlouhou tradici. Které její aspekty podle vás fungují nejlépe a na čem lze do budoucna dále stavět?
Klíčovým faktorem, na kterém spolupráce VŠB-TUO a Ostravské univerzity stojí, je jejich vzájemná komplementarita. Nekonkurujeme si, naopak se vhodně doplňujeme – společně pokrýváme prakticky celé spektrum vzdělávání s výjimkou práva, což vytváří přirozený prostor pro spolupráci a synergii.

Technologický výzkum dnes potřebuje reflektovat své společenské dopady, což je dobře patrné například na projektu REFRESH. Na druhé straně se společenské i lékařské vědy stále více neobejdou bez moderních technologií. Dobrou zkušenost v tomto směru máme z projektu LERCO, kde jsme si tuto spolupráci mohli prakticky ověřit a vidíme, že funguje.

Do budoucna vnímám potenciál dalšího rozvoje velmi pozitivně. Zároveň i z diskuzí s panem rektorem Kopeckým vyplývá, že spolupráci napomáhá také dobrá osobní souhra, což je pro dlouhodobé partnerství důležité.

Klíčovým faktorem, na kterém spolupráce VŠB-TUO a Ostravské univerzity stojí, je jejich vzájemná komplementarita.

Vidíte prostor pro hlubší provázání studijních programů nebo vznik nových mezioborových iniciativ napříč oběma univerzitami?
Osobně vnímám, že právě tímto směrem se může spolupráce do budoucna ubírat. Ne plošně ve všech oblastech, ale zejména tam, kde dává smysl propojovat silné stránky obou univerzit. Nemusí jít nutně o bakalářské studium, větší prostor vidím především ve vyšších stupních studia.

Příkladem je připravovaný doktorský studijní program v oblasti aplikované umělé inteligence, který vzniká ve spolupráci nejen dvou, ale všech tří veřejných vysokých škol v Moravskoslezském kraji. Podobně lze zmínit studijní program Průmyslový design, do něhož se zapojuje Ostravská univerzita prostřednictvím Fakulty umění.

Takových oblastí vidím více a prostor pro další meziuniverzitní studijní programy zde určitě je. Zároveň jsme připraveni reagovat i na podněty ze strany Ostravské univerzity a zapojovat se do jejich studijních programů tam, kde to bude dávat odborný i koncepční smysl.

Při pohledu do budoucnosti – jakou podobu by dle vašeho názoru měla mít spolupráce OU a VŠB-TUO řekněme za deset let?
Vidím ji především jako klíčové partnerství. Partnerství dvou samostatných a sebevědomých vysokých škol, které si zachovávají vlastní identitu, a zároveň mají dobré jméno v oblastech, v nichž jsou špičkové.

Taková spolupráce by měla stát na hluboké vzájemné důvěře a na jistotě, že se na sebe můžeme spolehnout. Právě to považuji za základ dlouhodobého a funkčního partnerství, které bude přínosné pro obě instituce a jejich okolí.

Jak významnou roli sehrávají OU a VŠB-TUO při proměně Ostravy a Moravskoslezského kraje v moderní znalostní region?
Pokud jde o proměnu Ostravy a Moravskoslezského kraje ve znalostní region, hrají univerzity zcela zásadní roli, o tom není pochyb. Zároveň ale nejde o roli samospasitelnou. Aktérů a faktorů, které ovlivňují úspěšnou transformaci regionu, je celá řada a univerzity jsou jedním z klíčových hráčů v tomto ekosystému.

Myslím si, že obě ostravské univerzity dělají maximum pro to, aby městu i regionu pomohly. Jedním z konkrétních příkladů je vysoký počet nově přijímaných studentů do prvních ročníků, a to i v porovnání s ostatními veřejnými vysokými školami v České republice. Slezská univerzita, Ostravská univerzita i VŠB-TUO se pohybují mezi pěti univerzitami s nejvyšším nárůstem zapsaných studentů v prvních ročnících, což považuji za velmi důležitý signál pro budoucnost regionu.

Aktérů a faktorů, které ovlivňují úspěšnou transformaci regionu, je celá řada a univerzity jsou jedním z klíčových hráčů v tomto ekosystému.

Čím obě univerzity společně přispívají k tomu, aby absolventi po studiu v regionu zůstávali?
Zásadní je především to, že jak VŠB-TUO, tak i Ostravská univerzita poskytují kvalitní vzdělávání přímo v regionu a jsou úzce propojeny s firmami a institucemi, které zde působí. Z pohledu VŠB-TUO se dlouhodobě snažíme studenty maximálně propojovat s potenciálními zaměstnavateli už v průběhu studia, ať už prostřednictvím stáží, odborných praxí nebo zapojení do bakalářských a diplomových prací. Cílem je přivádět studenty do reálného pracovního prostředí co nejdříve.

Předpokládám, že obdobným způsobem funguje i Ostravská univerzita. Právě toto propojení s aplikačním sektorem považuji za klíčové pro to, aby absolventi měli důvod v regionu zůstávat. Moravskoslezský kraj nabízí řadu kvalitních zaměstnavatelů a zajímavých pracovních příležitostí, byť je třeba otevřeně říci, že ve srovnání s Prahou či Brnem zde stále existují limity, a to jak z hlediska výše odměňování, tak pestrosti nabídky na trhu práce.

I proto část absolventů z regionu odchází – u nás se jedná přibližně o čtvrtinu. To je realita, se kterou je potřeba pracovat, a zároveň výzva k dalšímu posilování spolupráce mezi univerzitami, zaměstnavateli a regionem jako celkem.

Vaším odborným zázemím je geoinformatika. Jaký dopad mají digitalizace, práce s daty a nové technologie na univerzitní vzdělávání a výzkum?
Dopad digitalizace, práce s daty a nových technologií je zcela zásadní. Můžeme jej rozdělit do dvou hlavních oblastí. První je výzkum. Na naší univerzitě se práce s daty a data science stává klíčovým prvkem téměř všech vědních disciplín, které zde rozvíjíme. Snažíme se data nejen sbírat, ale také kvantifikovat a následně s nimi pracovat, což umožňuje kvalitnější analýzy a hlubší porozumění studovaným jevům.

Druhým aspektem je vedení univerzity samotné. Mé odborné zázemí v geoinformatice mi umožňuje aplikovat principy práce s daty i v řízení – rozhodování na základě ověřených dat se stává nutností a naše univerzita tímto směrem velmi rychle vstupuje do nové éry.

Co by podle vás mělo představovat hlavní přidanou hodnotu studia na VŠB-TUO pro současné i budoucí studující?
Hlavní přínos vidím v tom, že naši studenti během studia získávají zkušenosti s praktickým uplatněním teoretických znalostí, které si osvojí. To znamená, že důraz na spolupráci s byznysem a průmyslovými partnery prostupuje naší DNA a snažíme se jej implementovat do všeho. Student totiž nemůže odejít jen jako chodící encyklopedie. Musí mít schopnosti a dovednosti, aby své teoretické znalosti dokázal uplatnit v praxi.

Které výzvy považujete za nejzásadnější pro české vysoké školství a jak na ně mohou obě univerzity reagovat společně?
Osobně považuji za klíčové zajistit udržitelné a predikovatelné financování vysokých škol. Současně je důležitá plánovaná úprava zákona o vysokých školách, která by měla zefektivnit jejich řízení a fungování. Myslím si, že právě tyto dvě oblasti představují největší výzvy, a podle dostupných informací je vnímá podobně i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Pevně věřím, že se v této oblasti budeme posouvat tím správným směrem a tou správnou rychlostí.

Osobně považuji za klíčové zajistit udržitelné a predikovatelné financování vysokých škol.

Udržitelnost a zelená transformace patří k hlavním evropským tématům. Jakou roli by v nich měla sehrát technická univerzita se silným regionálním ukotvením, jakou je VŠB-TUO?
To je zcela zásadní oblast, a rád bych to ještě zdůraznil. Právě těmi oblastmi, kterými se naše univerzita zabývá, můžeme intenzivně přispět k rozvoji udržitelných technologií a řešení, která dnes už vidíme i v praxi a která jsou reálně implementována. Ať už jde o energetiku, životní prostředí, IT, bezpečnost nebo materiály, VŠB – Technická univerzita Ostrava pokrývá celý komplex, od kvalitního základního výzkumu až po aplikovaný výzkum.

Chci vyzdvihnout i konkrétní příklad spolupráce s festivalem ŠTĚRKOVNA OPEN MUSIC. Za tuto spolupráci jsme získali hlavní cenu v prestižní anketě European Festival Awards, konkrétně v kategorii The Green Operations Award. Ukazuje to, jak univerzita pomáhá efektivně nakládat s odpady nejen u kulturních akcí, ale i v průmyslu či domácnostech.

Pokud byste měl z pohledu rektora VŠB-TUO formulovat jednu společnou vizi pro obě ostravské univerzity, co by mělo být jejím hlavním obsahem?
Pořád čelíme určitému stigmatu Ostravy a Moravskoslezského kraje. Myslím si ale, že právě energií, aktivitou a prezentací toho, co obě univerzity dokážou a co už realizují, můžeme toto stigma postupně oslabovat, až úplně zmizí. Často se stává, že návštěvy jsou z našeho kampusu překvapeny – „nečekal jsem, že areál vypadá takto a že děláte tak špičkové věci“. Podobné reakce slýchávám i od návštěvníků Ostravy či Moravskoslezského kraje.

Naší vizí je, jak už jsem říkal, toto stigma zcela odstranit a ukázat lidem, že takto by univerzity v regionu měly vypadat a fungovat. Otevřeně, kvalitně a s velkou energií.