Představení vzniklo při příležitosti dvou významných událostí: Dny české státnosti a  700. výročí narození Karla IV. Jeho poslání však bylo mnohem širší: po letech také navrátilo kulturu do prostor bývalého Kina Mír, nyní Divadla Mír. Stalo se tak dalším dílčím krokem k naplňování třetí role univerzity, tedy aktivní vstupování do života společnosti, na kterou upozornil ve svém proslovu také děkan Fakulty umění Ostravské univerzity doc. František Kowolowski. Díky němu prostory Divadla Mír zpestřily obrazy studentů výtvarné části fakulty.

Nabitý sál se ale zdaleka neplnil jen lidmi s vazbou na Ostravskou univerzitu. Dorazili také místní, zvědaví na nově adaptovaný prostor divadla, i ostravská divadelní scéna. Lákala nejen nová scéna, ale i původní nová hra.
Scénář k ní napsal Jan Dvořák, režie se ujal Milan Cimerák a dramaturgie Ondřej Malý. V hlavní roli exceloval Šimon Krupa, který přesvědčivě vyjádřil osobní a tvůrčí krizi soudobého skladatele a tvrdý svět bulváru a médií. V závěru pak mladý herec díky přesahu děje do života Karla IV. publikum nevtíravým způsobem upozornil na fenomén české státnosti a přivedl přítomné k zamyšlení, kde jsou hranice mezi státností a stádností, pokorou a pýchou, skromností a bohatstvím.
Šimon Krupa v závěru odcitoval část Halasovy básně „Praze“ a slovy „myslete na chorál, malověrní“ dospěl k připomenutí nedávného svatováclavského svátku, tedy Dne české státnosti. Po jeho slovech studenti Fakulty umění zazpívali svatováclavský chorál, jednu z nejcennějších památek české hudební kultury, čímž představení uzavřeli. K dalším hudebním unikátům patřily i skladby, které muzikolog a pedagog Fakulty umění Viktor Velek vybral tak, aby oslavovaly Karla IV. Zazněly tak např. obrozenecké sbory či ukázka ze Smetanovy „Libuše“. Také reprodukovaná hudba sledovala tento cíl.

„Zaznamenal jsem jak v Divadle Mír, tak i o týden dříve v pražském Hlaholu, jen kladné reakce. Naplnilo se mé přání, aby lidé z představení odcházeli s tím, že hru vyhodnotí jako zajímavou a nevšední, a že se k ní v myšlenkách budou vracet i pár dní po představení. Ukázalo se, že syntéza aktuálního příběhu a hudby zakladatelů české národní hudby může fungovat. Ze skladeb krásně vyplývá, jak si naši předci vážili Karla IV.,“ říká Viktor Velek a doplňuje: „Fakulta umění se představuje obvykle operami, muzikály, koncerty apod., tentokrát však ukázala, že jí není cizí ani přesah k činohře. Za podporu musím poděkovat nejen vedení Fakulty umění a rektorovi prof. Janu Latovi, ale i kolegům a hlavně studentkám a studentům, kteří nácvikem strávili mnoho hodin, museli na zkoušky dojíždět i o prázdninách, vracet se nočními vlaky či zpívat nehledě na nemoc. V tomto ohledu si zvláštní dík zaslouží studentka Dominika Škrabalová, která nehledě na nemoc vždy obětavě dorazila a řídila náš malý karlovský sbor.“

V současnosti se upravuje filmový záznam z představení, který po dokončení také najdete na OU@LIVE.