Co spojuje výzkum horských svahů, lidského pohybu nebo matematického zpracování obrazů? Vedle působení na Ostravské univerzitě také ohlas v odborné literatuře. Ten se odráží i v zařazení deseti zdejších vědců a vědkyň do databáze známé jako přehled 2 % nejcitovanějších vědců světa.

Databáze spojená se Stanfordovou univerzitou a vydavatelstvím Elsevier vychází z údajů databáze Scopus. Její aktuální vydání, zveřejněné v říjnu 2026, rozlišuje citační dopad za rok 2025 a za celou dosavadní vědeckou kariéru.

Od horských sesuvů k životu v mikrosvětě

Největší zastoupení má v ročním přehledu Přírodovědecká fakulta OU, na níž působí šest zařazených osobností.

Geomorfolog Tomáš Pánek z Katedry fyzické geografie a geoekologie zkoumá rozsáhlé sesuvy a proměny zemského povrchu. Se svými kolegy se věnuje také tomu, kde a za jakých podmínek vznikají největší sesuvy na Zemi. Jejich práce pomáhá porozumět procesům, které mohou během krátké doby zásadně změnit podobu krajiny.

Entomolog Petr Kočárek z Katedry biologie a ekologie se zaměřuje především na škvory a rovnokřídlý hmyz. Zajímá ho jejich rozmanitost, způsob života, rozšíření i komunikace pomocí zvuků a vibrací. Přibližuje tak svět živočichů, které často míjíme bez povšimnutí.

Na stejné katedře působí biolog Vjačeslav Jurčenko, který se zabývá parazitickými prvoky. Součástí jeho výzkumu je také studium leishmanií, původců onemocnění leishmanióza, a hledání nových možností, jak proti nim zasáhnout.

Biofyzik Győző Garab, hostující profesor na Katedře fyziky, se věnuje fotosyntéze. Studuje strukturu a fungování membrán, v nichž probíhají její světelné reakce. K jejich poznání využívá mimo jiné metody optické spektroskopie.

Fyzik Masoud Shahrokhikhorneh z Katedry fyziky modeluje vlastnosti nanomateriálů a navrhuje struktury s možným využitím v energetice. Na OU se v rámci projektu LERCO věnuje například výzkumu katalyzátorů, které by mohly přispět k účinnější výrobě vodíku nebo přeměně oxidu uhličitého na paliva.

Šestým zástupcem fakulty je matematik Mohammad Ayman Mursaleen z Katedry matematiky. Zabývá se mimo jiné teorií aproximací, tedy postupy, které umožňují složité matematické funkce přibližovat jednoduššími. Ve výzkumu využívá například polynomy, vlnkové funkce nebo operátory neuronových sítí.

Výzkum pro lepší léčbu i aktivnější život

Lékařskou fakultu OU zastupuje hematoonkolog Roman Hájek, který vede Kliniku hematoonkologie a výzkumnou skupinu Blood Cancer Research Group. Ve své práci propojuje výzkum s péčí o pacienty s krevními nádory, zejména s mnohočetným myelomem. Působí na společném pracovišti Lékařské fakulty OU a Fakultní nemocnice Ostrava.

Kinantropoložka Steriani Elavsky z Pedagogické fakulty OU se zaměřuje na psychologii pohybové aktivity. Zkoumá souvislosti pohybu se zdravím a otázky spojené s aktivním životem a stárnutím. Působí na Katedře studií lidského pohybu a v Centru diagnostiky lidského pohybu.

Matematika pro obrazy i neurčitost

Dvě osobnosti v ročním přehledu zastupují Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování OU.

Matematička Irina Perfiljeva se věnuje fuzzy matematice, zejména fuzzy transformaci, a jejímu využití při zpracování obrazů a v počítačové grafice. Její výzkum propojuje rozvoj matematických metod s úlohami, při nichž počítače pracují s obrazovými informacemi.

Matematik Vilém Novák se zabývá matematickou fuzzy logikou a jejími aplikacemi. Tento obor umožňuje pracovat s různými stupni pravdivosti a matematicky zachycovat také neurčitost – vlastnost, která je běžnou součástí lidského uvažování a vyjadřování.

Ohlas za celou vědeckou kariéru

Samostatná část databáze sleduje celoživotní citační dopad, v aktuálním vydání do konce roku 2025. V obou kategoriích figurují Steriani Elavsky, Győző Garab, Roman Hájek, Petr Kočárek, Vilém Novák, Irina Perfiljeva a Masoud Shahrokhikhorneh.

V celoživotním přehledu dále figurují Tomáš Grim, Tomáš Seeman, Igor B. Rogozin, David Stejskal a Josef Tvrdík. Poslední jmenovaný, matematik a někdejší člen Katedry informatiky a počítačů PřF OU, zemřel v roce 2020.

Celá databáze včetně vysvětlení metodiky je dostupná v repozitáři vydavatelství Elsevier.