V OUshopu – Univerzitním obchodu a knihkupectví, ačkoliv k tomu jeho název navádí, rozhodně nenajdete pouze skripta, slovníky a odbornou literaturu. Police a regály s pečlivě uspořádanými knihami totiž nabízí širokou nabídku třeba současné poezie, beletrie či dětské literatury. Úzká spolupráce s nakladatelstvím Academia přináší čerstvé novinky i čtenáři prověřené bestsellery taky z tohoto nakladatelství.

„Vůně nové knihy je dle mého názoru zcela nenahraditelná. A v naší prodejně se těchto unikátních vůní mísí na tisíce,“ popisuje atmosféru OUshopu jeho vedoucí Markéta Slivková. Dodává, že v prodejně jsou vždy připraveni poradit zkušení knihkupci, kteří nabídku dobře znají.

Dvacátý díl Čtenářského OUkénka: Jaké knihy si nenechat ujít v OUshopu?

Také čtěte

Hledáte dárek pro dědečka? Čeká vás zkouška z anatomie? Vybíráte čtení na dovolenou k moři? Anebo vám třeba přijede na návštěvu zvídavá neteř? Všechny tyto situace můžete snadno vyřešit koupí té správné knihy právě v OUshopu.

Nabídka je široká, jak se v ní zorientovat? Pokud vás nebaví bloumat po prodejně, jděte do ní na jistotu! Na stránkách OU@live vám přinášíme tipy na zajímavé literární kousky – neznámé i známé, naprosto unikátní i rozšířené, odborné i románové, knihy těžké i lehké, ať již obsahem či gramáží. Zkrátka tipy na knihy, které by za žádnou cenu neměly uniknout vaší pozornosti. Tak neváhejte, pohodlně se posaďte a pomaličku pootevřete 21. díl Čtenářského OUkénka.

Milena Lenderová: Česká žena

Jak se měnil život žen v českých zemích? Milena Lenderová v knize Česká žena živě líčí proměny dívčí puberty, manželství, mateřství i ženské sexuality. Zkoumá postavení žen na trhu práce, univerzitách i na opačné straně společnosti. Přináší nový pohled na násilí i emancipaci a odkrývá, jak se utvářela role žen od středověku po dnešek.

„V novém svazku edice Stručná historie Milena Lenderová živě a se smyslem pro detail i pro širší souvislosti líčí dějiny žen v českých zemích od středověku po práh 21. století. Shrnuje a vysvětluje, jak se v průběhu dějin proměňovala dívčí puberta, s jakými ambicemi vstupovaly v různých dobách ženy do manželství či jak vnímaly své mateřství. Přichází s novou historickou perspektivou v pohledu na násilí vůči ženám ve veřejném i soukromém prostoru a zamýšlí se nad tím, jak se v průběhu staletí měnila ženská sexualita. Sleduje, kdy a jak ženy pronikly na trh práce a na univerzity, a nezapomíná ani na ty, jež se dostaly na opačnou stranu sociálního spektra – na ženy zločinné.“

Anton Markoš: Znaky a významy v evoluci

Jak živé bytosti rozumí světu? Biolog Anton Markoš v knize Znaky a významy v evoluci zkoumá, jak se Homo sapiens proměnil za posledních 40 tisíc let – a proč biologie dlouho tuto otázku přehlížela. Je růže jen složitý stroj, nebo se světem komunikuje? Kniha nabízí první český pohled na biosémiotiku – fascinující propojení biologie a významu.

„Jak se Homo sapiens proměnil za posledních 40 000 let, biologie donedávna opomíjela. Zamrzla snad naše biologická evoluce, zatímco došlo k explozi lidských kultur, jazyků a spirituality? Je růže stroj či dokonce krystal, anebo se vztahuje ke světu? Biolog Anton Markoš zve ke čtivému zamyšlení nad tím, jak my, všechny živé bytosti, rozumíme světu. Jde o první český příspěvek k rozvíjející se biosémiotice.“

Denisa Charvátová: Jménem lidu

Jak populismus ovládl sociální sítě? Denisa Charvátová v knize Jménem lidu ukazuje, jak informační smog, anonymita a emoční manipulace nahradily dialog a kompromis. Populisté využívají strach a hněv k rozdělování společnosti – proti „elitám“ a „nebezpečným ostatním“. Přečtěte si, jak tato dynamika mění politiku i nás samotné.

„Příchod sociálních sítí s sebou přinášel optimistickou vidinu možné občanské participace na politickém procesu prostřednictvím virtuálních občanských fór. Iluze informované a argumentačně vyspělé politické diskuse však vzala v průběhu let za své. Informační smog, anonymizace, ztráta odpovědnosti, nesmiřitelné požadavky a jitření emocí se nakonec staly pro sociální sítě mnohem charakterističtějšími, a to vše na úkor tradičních demokratických hodnot, jako jsou dialog, diskuse či kompromis.

Toho obratně začali ve svůj prospěchu využívat populističtí političtí aktéři, kteří skrze sociální sítě získali přímý přístup k občanské nespokojenosti, hněvu, strachu a emocím. Populistický diskurs vytváří konstrukt ryzího lidu jako sociální identity, jež má spojovat občany, a to za účelem pocitu příslušnosti k určité skupině. Ke spojení takto odlišných identit napomáhá konstrukce společného nepřítele, společenských elit či nebezpečných tzv. „ostatních“, jejichž prostor působení je vykreslován jako smetiště negativních vlastností (ať už povýšenost, arogance, odtrženost, korupce, klientelismus apod. v případě elit, nebo kriminalita, násilí, bezpečnostní a kulturní hrozba apod. v případě ostatních). Nepřítel bývá co nejabstraktnější, aby se na něj dal zaměřit obecný hněv a aby vyvolal u příjemců proces zaplňování významových mezer individuálními představami a myšlenkami o tom, kdo patří mezi lid a kde je ona pomyslná hranice vyloučení.“

Víte, že studenti a zaměstnanci mají v OUshopu slevu 15 %? Nebo že v OUshopu nově uplatníte 15% slevu s kartou Klubu Academia? Veškeré slevy platí pouze na nezlevněné knihy.