Jak učit (nejen) přírodní vědy tak, aby studující vnímali jejich propojenost a hlubší smysl – a přitom neztratit odbornou hloubku ani přesnost? Inspiraci k takové výuce nabídl workshop doktorky Markéty Dobečkové na festivalu Učím na Ostravské. Účastníci si vyzkoušeli práci s myšlenkovými mapami.

Zkratka STEM je složená z pojmů science, technology, engineering a mathematics.

Aktivita propojující přírodovědné obory

Lektorka Markéta Dobečková provedla účastníky workshopu využitím myšlenkové mapy v přírodovědném kontextu. Mapa nezachycovala jen izolovaná fakta, ale propojovala poznatky mimo jiné z chemie, biologie, matematiky a vedla účastníky k přemýšlení v souvislostech. Takové mapy vznikly na workshopu dvě – konkrétně na témata „tvary“ a „vazby“.

„Potěšila mne aktivní spolupráce účastníků napříč obory. Jejich společnou prací vznikalo propojení jedinečných specializovaných úhlů pohledu v jeden rozmanitý integrovaný celek,“ okomentovala myšlenkové mapy lektorka. Každý akademik pojal téma očima svého oboru a společně v nich hledali spojitosti a místa, kde jeden obor přirozeně navazuje na ten druhý.

Jak na to?

Myšlenková mapa je vizuálním nástrojem pro uspořádání myšlenek. Je založena na ústředním tématu, které se dále větví na menší celky. I mezi větvemi myšlenkové mapy můžeme hledat souvislosti, a právě to bylo smyslem workshopu. Pokud se chcete dozvědět více, popis myšlenkových map naleznete například na Wikipedii.

Jakou použít formu?

Myšlenkové mapy mohou sice zcela přirozeně vznikat jen za použití tužky a papíru, na workshopu však zazněla i varianta vytvoření projektů v digitální formě. Jako nástroj k jejich tvorbě lze využít grafický program Canva, který je uživatelsky velmi jednoduchý a myšlenková mapa díky němu může být v digitálu přehlednější.

Možné realizace

Z aktivity pochopitelně vzešla debata, kde by bylo možné tyto aktivity využít a zda vůbec. Zajímavou myšlenku přinesla jedna z vyučujících studentů sdružených oborů. Jejím záměrem by bylo propojit studenty společným oborem a následně je pak nechat nahlížet na problematiku společného tématu skrz obory, kterými se studenti liší.

Také ostatní účastníci měli návrhy, jak zahrnout integrovanou výuku STEM do svých hodin. „Někteří účastníci reagovali, že opravdu zkusí v nadcházejících semestrech tuto aktivitu zrealizovat. To je za mě super a těší mě to,“ hodnotila výsledek workshopu doktorka Dobečková.

A kde k tomu najít čas?

Na tuto otázku doktorka Dobečková odpověděla jednoduše. Ubrat jinde. „Strohé informace si mohou studenti přečíst ve skriptech, ale setkávání studentů na seminářích či cvičeních vybízí ke společným aktivitám a skupinové práci. Ze zkušenosti se studenti na naší univerzitě setkávají s týmovou spoluprací obzvláště interdisciplinární velmi málo, ale velmi ji oceňují a hodnotí pozitivně,“ uzavírá.

Pojďme se zkusit zamyslet, zda opravdu nemůžeme něco jiného z hodin vypustit a najít prostor pro tyto aktivity.

Co zaznělo na inspiračním festivalu Učím na Ostravské: Koho vlastně učíme aneb Současná generace studentů

Také čtěte

Jen o přírodovědě?

Tento workshop se vydával po stopách přírodních věd. Poselství workshopu a samotné myšlenkové mapy jsou rozhodně inspirativní i pro ostatní obory. Nahlížení na svět jako na komplexní celek je přece jen univerzální myšlenkou.