Za poslední století se oblast ženských práv docela posunula, ženy už můžou například volit nebo nosit kalhoty, ale stále ještě se postavení žen a mužů ve společnosti liší. Kromě poměrně známého Gender Pay Gap, tedy rozdílu v odměňování žen a mužů, existuje taky něco, čemu se říká Authority Gap.

Jde o to, že ženy stále nejsou brány stejně vážně jako muži, a to zejména v oblasti své profese, ale může jít i o v podstatě každodenní zkušenosti, kdy se vůči nim muži chovají nadřazeně či blahosklonně. Jako příklad z nedávné doby je možné uvést výrok komentátora ČT: „na ženu velmi kvalitní hodnocení, musím vás pochválit“ a následná snaha o vysvětlení tohoto sexismu jakožto ocenění.

Ze systémového hlediska jde pak třeba o nízký počet žen v rozhodovacích pozicích ve veřejné správě i firmách, generické maskulinum, které vytěsňuje ženskou profesionalitu, a tak by se dalo pokračovat dál a dál.

Jedním z projevů a i způsobů, jak se tento mechanismus stále udržuje, je říkat ženám zdrobnělinou tam, kde u mužů bychom si to nedovolili. Můžeme na to stále narážet například v politice, aktuálně jsem na to narazil v článku Studenti, Danuška a hera, kde se moderátor volební tour Danuše Nerudové, Honza Musil, vyjadřuje v tom smyslu, že říká prezidentské kandidátce Danuško, protože „až prý bude hlavou státu, už to nepůjde“.

Zajímalo by mě, jestli by si Honza Musil dovolil říkat třeba Miloši Zemanovi Milošku, kdyby moderoval jeho tour před zvolením prezidentem… Dalo by se namítnout, že Miloš Zeman se už nějakou dobu před svým prezidentstvím pohyboval v politice a říkat mu Milošku by si proto asi nikdo nedovolil. Ale Danuše Nerudová taky není nějaká bezejmenná žena z ulice, když například působila jako rektorka na Mendelově univerzitě, přesto to asi nestačí na to, aby ji lidé oslovovali důstojně, jak je to třeba v případě Petra Pavla. Taky nevím o tom, že by mu někdo říkal Petříčku, občas je oslovován i generále.  Danuše Nerudová má doktorát (Ph.D.), kdo ho ale kdy použil? Proč, když se v médiích zmiňuje generál Pavel, nezmiňuje se i doktorka Nerudová?

Na něco podobného, navíc ve spojení s nízkým věkem, narážela i senátorka Adéla Šípová, pro kterou je oslovení Adélko něco, co patří do soukromého života a ne do toho pracovního. Protože zejména ze strany straších mužských kolegů to může evokovat něco jako: „ty jsi mladá, ještě hloupá, naivní ženská, seď tady v koutě a dívej se, jak se to dělá“.

zdroj: Duo docentky

Pokud jde o oslovování zdrobnělinou, lidé to obvykle nemyslí špatně, ale neberou v úvahu to, že ne každému to může být příjemné a jsou situace, kdy je tento způsob oslovení naprosto nevhodný, pokud se na něm s člověkem, kterého se týká, vyloženě nedohodneme. Obecně se nehodí například na pracovní porady, v pobytových zařízeních sociálních služeb (pro příjemce to bývá ponižující) nebo v případě jiných dospělých osob nezávisle na jejich gender. Druhá možnost pak je zavést oslovování zdrobnělinami i pro muže v práci nebo politice. Jsem ale zvědavý, jestli si někdo troufne říct generálu Pavlovi Petříčku…

úvodní fotografie: danusenerudova.cz