Proč všichni „netáhneme za jeden provaz“?

Autor: , 10. 1. 2019

Naše lékařská fakulta si v posledních měsících prošla nelehkým obdobím. Byla úmyslně mediálně očerňována jak ze strany bývalého děkana docenta Pavla Zonči, tak bývalého ředitele ostravské fakultní nemocnice doktora Evžena Machytky. Fakulta čelila i nepříjemnému období děkanského dvojvládí a v neposlední řadě i mediálním útokům ze strany Lidových novin, které si zřejmě pod taktovkou těch, kterým existence ostravské lékařské fakulty leží v žaludku, daly za cíl zcela podkopat důvěryhodnost naší instituce. Je zcela nesporné, že zde existuje snaha několika osob o to, aby lékařská fakulta zanikla. A nejsmutnější na tom je fakt, že k této snaze přispívají bývalí a možná i někteří současní zaměstnanci LF OU. Co se týče kauzy Lidových novin, podala fakulta v této věci trestní oznámení a další šetření už ponechává na orgánech činných v trestním řízení.

Přes všechny výše zmíněné události v listopadu zasednul Akademický senát LF OU a zvolil nového děkana. Této volbě předcházela poměrně dlouhá a náročná diskuze. Přítomní jí byli nejen senátoři, ale také mnoho studentů i vyučujících lékařů. Výsledkem této diskuze byla volba docenta Arnošta Martínka s poměrně jednoznačným výsledkem 15:3. Ač bychom teď všichni měli začít „táhnout za jeden provaz“, s ohledem na veškeré peripetie, kterým musela fakulta čelit, stále mezi námi existují lidé, kteří mají trvalou snahu znedůvěryhodňovat osobu řádně zvoleného děkana, a to i přes řadu neustále se opakujících argumentů a odmítají se s výsledkem demokratické senátorské volby smířit.

Na blog pana profesora Grundmanna (Několik poznámek k volbě děkana LF OU) proto musím reagovat, už jen s ohledem na to, že pana děkana nepřímo obviňuje z korupčního jednání a napadá jeho manažerské i akademické schopnosti a zkušenosti. Docent Martínek při představování kandidátů na post děkana měl dobře připravený program i prezentaci, jasnou vizi, kam chce fakultu vést a čeho chce v následujících letech dosáhnout. Všem studentům, senátorům i přednostům klinik odpovídal věcně na všechny dotazy. U tvorby svého programu se „nikým neinspiroval“ a ani na jeden dotaz neodpověděl: „To nevím,“, „Na to Vám teď nejsem schopen odpovědět“, „Těžko říci“. Možná, že nakonec tyhle okolnosti při volbě nového děkana pro pana docenta Martínka rozhodly, jelikož post děkana je z velké části pozice manažerská.

Ke vzniku Kliniky popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie lze jen konstatovat, že tato klinika má v nemocnici rozhodně své nezastupitelné místo. Tuto kliniku vede skutečně MUDr. Němečková Crkvenjaš, MBA, a nutno konstatovat, že odborníků s kvalifikačními vědeckými předpoklady v daném oboru je v naší republice velmi málo. Je zajímavé, že panu profesorovi Grundmannovi tak moc leží na srdci vznik popáleninové kliniky a její vedení doktorkou Němečkovou Crkvenjaš, ale ani jednou se ve svých blozích neohradil proti skutečnosti, že šéfem chirurgické kliniky je lékař s docenturou z technické kybernetiky, a také Kliniku plicních nemocí a tuberkulózy vede lékař bez Ph.D. Podle čeho tedy doopravdy stanovuje své kvalifikační měřítko na přednosty jednotlivých klinik?

A k odchodu docentky Janoutové a pana profesora Janouta jenom stručně: Pan profesor Grundmann by měl nechat na panu profesorovi Janoutovi, jak a kde chce využívat svůj čas, a kterým projektům se chce věnovat. Naše lékařská fakulta má perspektivní mladé vědce s potenciálním slušným H-indexem a kvalitními citacemi. Budoucnost naší fakulty i ústavu je na nich a ukáže se to v následujících pěti až deseti letech. Čas nezastavíme a je třeba se s tím smířit. Máme skvělého docenta Maďara, který dělá jako vedoucí pracoviště maximum pro to, aby potenciál těchto mladých vědců podpořil. Nové Ph.D. studenty fakulta nenabírala hlavně proto, že jich měla poměrně mnoho v jednom období a byli vedeni malým množstvím školitelů. Jen samotný profesor Janout jich “vedl” tolik, že to bylo nad rámec časových možností. Proto jsme chtěli, ať někteří své studium řádně ukončí, než nabereme další a kvantitou nesnižujeme kvalitu. To se ale týkalo jen jednoho roku a Ph.D. studentů máme opravdu stále dostatek. To jsou ale jen střípky informací, které panu profesorovi Grundmannovi opakujeme neustále, zejména na půdě akademického senátu.

Při volbě nového děkana zaznělo na půdě akademického senátu mnoho pozitivních informací, na které bychom se měli soustředit, a měly by se stát základem pro formování další budoucnosti fakulty. Bylo to například velmi pozitivní hodnocení výuky ze strany studentů, kteří měli díky nedávnému setkání se svými kolegy z ostatních fakult možnost srovnání praxe a zjistili, že ji mají díky individuálnímu přístupu fakulty nesrovnatelně bohatší. Bylo to také hodnocení přednostů některých klinik, kteří si chválili úroveň prvních absolventů naší fakulty v praxi s tím, že jde o velmi kvalitní a dobře připravené absolventy medicíny, jejichž znalosti a dovednosti jsou nejen srovnatelné, ale mnohdy lepší než u studentů jiných lékařských fakult. To jsou fakta, na která bychom se nyní měli soustředit a na kterých bychom měli všichni společně jako zaměstnanci fakulty stavět. Namísto neustálého osočování a pomlouvání, ať už osoby děkana nebo členů akademického senátu jak z akademické, tak ze studentské komory, tohle fakultu rozhodně nikam neposune. Ale to už je na každém z nás, jak se k celé věci postaví.

Přečteno: 280x
O blogu
Profilový obrázek

Komentáře nejsou povoleny.