Plameny v tichu – výpověď o tragickém fenoménu v Tibetu – kdy bude Tibet svobodný?

Autor: , 8. 3. 2016

Španělský malíř Paulo Nubiola zahájil společně se ctihodným Thuptenem Wangchenem v knihovně města Ostravy svoji výstavu o sebeupalování s názvem Plameny v tichu, tlumočí Eva Tenzin. Foto: Petr Ďásek.

Je březen, měsíc Festivalu Pro Tibet, kterého se s radostí pravidelně účastním i přesto, že se na mnohých akcích tohoto festivalu neubráníte slzám lítosti a bezmoci nad situací v Tibetu. V pátek jsem byla na excelentní akci: španělský malíř Paulo Nubiola zahájil společně s ctihodným Thuptenem Wangchenem, buddhistickým mnichem a významným členem exilového tibetského parlamentu (je jedním ze dvou jeho zástupců pro Evropu), v knihovně města Ostravy svoji výstavu o sebeupalování s názvem Plameny v tichu. Paulo Nubiola namaloval přes 140 portrétů upálených Tibeťanů. Pak následovala debata s Thuptenem Wangchenem.

Před rokem 1959 byl Tibet nezávislou zemí, měl svoji vlastní vládu, vlastní měnu, vydával známky. V 8. až 9. století se snažil čínský císař proniknout do Tibetu, ale tibetský král se i s armádou vydal do hlavního města Číny, kterým byl tehdy Ši-an, a dohodl se s čínským císařem, že Tibeťané patří do Tibetu a Číňané do Číny. Uzavřeli spolu pakt, dohodu, která byla vytesána do tří sloupů. V této dohodě je dvojjazyčně napsáno: „Číňané nechť jsou šťastni v Číně, Tibeťané nechť jsou šťastni v Tibetu.“ Jeden z těch sloupů byl vztyčen v Ši-anu, druhý na hranicích a třetí byl před palácem Potalou ve Lhase. Sloup v Šianu i sloup na hranicích Číňané někam schovali. Ale ten ve Lhase pořád stojí. Thupten Wangchen ten sloup ve Lhase osobně kdysi viděl ještě i s tím nápisem. Poté, co Číňané do Lhasy přišli, nechali nápis ze sloupu odstranit, vyhladit ho. Teď tvrdí, že Tibet byl vždy součástí Číny. Ale před tím, než Mao-Tse-Tung udělal z Číny komunistickou zemi a než v roce 1959 obsadil Tibet, tam žádná Čína nebyla. Když Číňané dostavěli cestu do Lhasy, přivezli tanky a děla a Tibet obsadili. Letos 10. března to bude 57 let. V souvislosti s touto invazí bylo zabito více než 1,2 mil. Tibeťanů. Kvůli komunistické filozofii, která říká, že tibetské náboženství je jed, byla zničena většina klášterů, chrámů, soch.

Tibeťané jsou buddhisté a buddhismus učí nenásilí. Náboženství je hodně a všechny přinášejí v zásadě stejné poselství: čisté srdce a život v míru. Čínská vláda ale nerespektuje svobodu vyznání, v Tibetu není náboženská svoboda, ale není ani ve vlastní Číně, pronásleduje lidi nejen v Tibetu, ale také v Mongolsku, Ujgursku. I samotní Číňané v Číně trpí. Čína je číslem 1 v porušování lidských práv, mučení, množství poprav,… Bohužel svět blázní po čínských věcech. “My nejsme proti obchodním vztahům, ale říkáme, že není dobré obchod nadřazovat nad lidská práva,” zdůrazňuje Wangchen. Wangchen se v Tibetu narodil, jeho matku zabili Číňané, když mu bylo 5 let. Přesto necítí nenávist a říká: “My nemáme problém s Číňany, ale s čínskou vládou.”

Tibeťanů je 6 mil., Číňanů jen v Tibetu je 8 miliónů. Takže se Tibeťané stali ve vlastní zemi menšinou. Tibeťané jsou ve své zemi občany druhé kategorie, žijí v neustálém strachu. Všude je tajná policie, na každém náměstí jsou kamery, lidé jsou neustále sledováni. Minulý měsíc, kolem tibetského Nového roku, se kláštery modlily za dlouhý život dalajlámy. Číňané kvůli tomu zavřeli opaty a vysoké mnichy do vězení. Mladí tibetští zpěváci, kteří opěvovali dalajlámu a tibetskou krajinu, jsou ve vězení. Číňané také nechtějí, aby se rodili čistí Tibeťané.

Číňané chtějí, aby jim patřil svět, kupují vše, na co přijdou – je to jen jiný způsob invaze. Je třeba si uvědomit, proč Číňané do Tibetu přišli. Tibet nebyl chudou zemí, jsou tam hory uranu, zlata, bronzu, mědi, spousta přírodních zdrojů, také tam pramení nebo tudy protékají téměř všechny velké asijské řeky: Žlutá řeka, Satladž, Brahmaputra,… A víte, že medvídek panda není čínské zvíře? Panda žije v Tibetu, u hranic.

V 60. a 70. letech Tibeťané volali po nezávislosti Tibetu. V roce 1975 ale čínská vláda řekla, že začne jednat s dalajlámou pouze tehdy, pokud se vzdá požadavku na nezávislost. Od té doby dalajláma ani současná tibetská vláda nežádají nezávislost, ale pravou autonomii, aby Tibeťané mohli žít ve svobodě, svobodně se pohybovat a měli skutečnou vlastní vládu. Číňané ale s dalajlámou odmítají jednat, říkají o něm, že je to separatista a terorista. Tibeťané, kteří se upalují (oficiální počty uvádějí 143 lidí), nevolají po zkáze Číny, ale chtějí jenom to, aby se dalajláma směl vrátit. Při tomto sebeupálení nezabíjejí ostatní, neublížili ani jedinému Číňanovi. Obětují jen vlastní těla. Dalajláma i Tibetská exilová vláda se to samozřejmě snaží zastavit. Minulé pondělí se ale upálil další Tibeťan, mladý, jen 16ti letý Dordže Tsering (v indickém exilu). Zanechal po sobě slova: “Shořel jsem, ale nejsem mrtvý”. Oni obětují své tělo bez jakékoli agrese k Číňanům, obětují se pro světový mír a svobodu.

Tyto řádky by nevznikly bez Evy Tenzin, která tuto akci tlumočila a díky které mohu slova ctihodného Thuptena Wangchena předat dále, byť ve velmi zkrácené verzi. Děkuji!

Festival pro Tibet.

Pokud podporujete svobodný Tibet, můžete 10. března v rámci mezinárodní kampaně i vy vyvěsit tibetskou vlajku jako výraz protestu proti porušování lidských práv.

Přečteno: 907x
O blogu
Beáta Kapošváry
Chci podpořit Tibet, chci upozornit na porušování lidských práv, na to, že obchod s Čínou je stále nadřazován nad lidská práva, chci vyjádřit obdiv Tibeťanům, že se nebojí silnějšího a že usilují o autonomii nenásilnými metodami.