Diskusní příspěvek ke dvěma stanoviskům Lékařské fakulty Ostravské univerzity k vyjádřením dr. Machytky ze dne 15.2.2018 (1) a 22.2.2018 (2)
Prof. MUDr. Milan Grundmann, CSc.
Přednosta Ústavu klinické farmakologie Lékařské fakulty Ostravské univerzity
Na Lékařské fakultě OU v Ostravě pracuji již od jejího založení jako Zdravotně-Sociální fakulty v roce 1993. Mimoto jsem pracoval na Ústavu lékařské farmakologie Univerzity Palackého v Olomouci od roku 1962 do roku 1978 a opět od roku 1991 do roku 2011 jako garant a přednášející oboru klinická farmakologie. Byl jsem zaměstnancem Krajské (později Fakultní) nemocnice v Ostravě od roku 1978 až do roku 2011, kdy mě pan ředitel Němeček propustil pro nepotřebnost. Dovoluji si při vší skromnosti říci, že mám dlouholeté zkušenosti v práci na vysokých školách i ve zdravotnictví a na situaci popisovanou vedením Lékařské fakulty Ostravské univerzity se dívám poněkud jinak.
K prvnímu stanovisku podepsanému za Lékařskou fakultu profesorkou PhDr. Jarošovou, Ph.D. (1) se nemohu zodpovědně vyjádřit, poněvadž není uveden zdroj, na který bylo reagováno. Ve druhém stanovisku (2) je uvedena citace z Nemocničních listů FN Ostrava, uvedený článek jsem si přečetl. Vedení Lékařské fakulty OU (bez konkretizace osob, pravděpodobně prof. Jarošová, doc. Dvořáčková a dr. Závacká – děkan doc. Martínek je na dlouhodobé dovolené a prof. Dítě je nemocen) si stěžuje na prezentaci Lékařské fakulty jako instituci „s pokřivenými vazbami a nemorálním jednáním na všech úrovních“. Vedení fakulty dále uvádí, že spolupráce Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice byla v posledních letech velmi dobrá. „Stanovisko“ je bohužel napsáno všeobecnými frázemi bez jediného konkrétního údaje. Dovoluji si doložit na příkladu pracoviště klinické farmakologie i jiných, že tato spolupráce nebyla až do odvolání ředitele Němečka dobrá. Obor klinické farmakologie byl zřízen doc. Klabusayem (hlavním internistou ČR) v roce 1976 jako nástavbový obor vnitřního lékařství a podle koncepce z roku 1983 a upravené v roce 2002 měla mít oddělení (ústavy) dvě základní součásti – klinickou (nejméně ambulantní) a laboratorní. V roce 1978 jsem založil jako první pracoviště v ČR klinickou farmakologii jakou součást interní kliniky, po 4 letech vzniklo samostatné oddělení a od r. 2001 až do r. 2012 pracovalo jako Ústav klinické farmakologie Fakultní nemocnice Ostrava. Tento ústav byl vždy ekonomicky vysoce aktivní (čistý zisk 7-8 mil Kč), vychoval jsem 9 Ph.D. studentů, jednoho docenta, zorganizoval jsem dvě evropské konference (Therapeutic drug monitoring v r. 2014 a Evropské společnosti pro klinickou farmakologii a terapii v r. 2017), mimoto desítky národních konferencí, stal jsem se členem exekutivního výboru Evropské společnosti pro klinickou farmakologii a terapii, jsem dlouhodobým předsedou České společnosti klinické farmakologie, publikační činnost je možno si najít v databázích i v materiálech pro výběrové řízení v r. 2017.

  1. Až do r. 2011 měla činnost vědecká, pedagogická i zdravotnická stále stoupající trend. Toto bylo přerušeno v roce 2011, kdy v červnu náměstek dr. Srovnal oznámil přednostce Ivaně Kacířové, že ředitel Němeček ruší Ambulanci klinické farmakologie, která byla v provozu od r. 1979 a na podzim v r. 2010 byla anonymní anketou pacienty vyhodnocena jako nejlepší ambulance ve Fakultní nemocnici Ostrava, vše bez jakéhokoliv vysvětlení.
  2. Jako předseda České společnosti klinické farmakologie a předseda Akreditační komise klinické farmakologie jsem napsal řediteli Němečkovi dotaz, proč provádí demontáž úspěšného pracoviště pracujícího přesně dle koncepce oboru. Ředitel Němeček mi odpověděl velmi podrážděným dopisem, že jako řadový pracovník nemocnice nejsem osobou vhodnou pro vzájemný kontakt a s velkými písmeny s několika vykřičníky napsal, že Ústav klinické farmakologie FNO se nebude rušit.
  3. V prosinci 2011 mi nebyla ve FN Ostrava prodloužena pracovní smlouva a přednostce dr. Kacířové bylo náměstkem dr. Srovnalem sděleno, že po zrušení Ambulance klinické farmakologie není mé působení ve FNO dále potřebné.
  4. Jak plní ředitel Němeček své slovo, ukázaly další kroky. 1.2.2012 byl zrušen Ústav klinické farmakologie a přejmenován na Oddělení klinické farmakologie, které bylo zcela neorganicky jako klinický obor (nástavba interního lékařství nebo pediatrie) začleněno pod Ústav laboratorní diagnostiky FNO.
  5. V roce 2009 jsem napsal návrh na zřízení Centra personalizované farmakoterapie FN Ostrava, které mělo volně sdružovat terapeutickou péči tří odborností – Ústav klinické farmakologie, Oddělené lékařské genetiky a Molekulárně-patologické laboratoře ústavu patologické anatomie. Na to jsem nedostal žádnou reakci, proto totéž navrhla přednostka Kacířová, návrh byl poslán náměstkovi pro strategii dr. Feltlovi, který to přeposlal řediteli Němečkovi a ten telefonicky oznámil dr. Kacířové, že si může psát návrhy, jaké chce, stejně nebudou splněny včetně ambulantního provozu.
  6. Pana ředitele Němečka jsem písemně upozornil, že bez ambulantních výkonů v klinické části nedostane pracoviště akreditaci k výchově klinických farmakologů, i když ostravské pracoviště bylo na absolutním vrcholu pracovišť klinické farmakologie v ČR. Pan ředitel opět nereagoval, musím říci, že to tak bylo vždy. Při kontrolní prověrce akreditační komise byla poté akreditace ostravskému pracovišti odebrána.
  7. Jedním z nejzávažnějších důsledků zrušení ambulantní části byl nezájem studentů medicíny i lékařů pracovat v oboru klinická farmakologie, přitom výchova klinického farmakologa s dvěma atestacemi, Ph.D. a docenturou trvá minimálně 15-16 let, takže současná primářka doc. Kacířová by mohla vychovat svého nástupce do začátku svého penzijního období, pouze pokud by dotyčný zájemce z řad lékařů chtěl a mohl okamžitě nastoupit. Jinak hrozí to, že klinickou farmakologii budou provádět a učit nelékaři.
  8. Se současným stavem klinické farmakologie byli seznámeni všichni děkani i oba rektoři. Děkan prof. Horáček naprosto chápal potřeby klinické farmakologie, ale řešit to nechtěl, poněvadž si nechtěl pokazit „dobré vztahy“ s vedením FNO. Děkan doc. Zonča se dvakrát pokusil o řešení se zastupujícím ředitelem doc. Feltlem, ale vždy mu bylo sděleno, že to nepřichází v úvahu. Sám jsem se s doc. Feltlem spojil, popsal jsem mu prekérnost situace s nemožností vychovávat klinické farmakology, dal mi dva termíny schůzky, oba odvolal a na další urgence nereagoval. Děkan doc. Martinek mi řekl, že problém je za bývalého vedení FNO ředitele Němečka neřešitelný.
  9. Pro rozvoj Lékařské fakulty OU a její srovnatelnost s již zavedenými lékařskými fakultami v ČR i v zahraničí je důležitá podobná struktura. Je nutné, aby jednotlivé ústavy a kliniky byly uváděny jako pracoviště lékařské fakulty a fakultní nemocnice. Struktura zavedená ředitelem Němečkem ve FNO je v oblasti preklinických oborů naprosto odlišná od ostatních lékařských fakult v ČR a stejně tak je výrazně odlišná struktura na Lékařské fakultě OU. Zřízením Ústavu laboratorní diagnostiky bylo zřízeno pracoviště, které nemůže korelovat s pracovištěm lékařské fakulty, poněvadž laboratorní diagnostika není na lékařské fakultě samostatný obor. Přitom se nabízí naprosto jednoduché řešení, a to zavedení samostatného Ústavu klinické biochemie LF a FN, samostatného Ústavu klinické farmakologie LF a FN (tyto dva ústavy již dříve existovaly), při dobré vůli lze zřídit i Ústav lékařské genetiky LF a FN – podobně již funguje Ústav patologické anatomie, Ústav zobrazovacích metod nebo Klinika gynekologie a porodnictví.
  10. Dr. Machytka v Nemocničních listech FNO chce transparenci a jasná kritéria. Toto naprosto nesplňoval ředitel Němeček. Existují pracoviště ve FNO, která nemají personální předpoklady být ústavy a klinikami pro nedostatečnou výzkumnou činnost a dosažení vědecko-pedagogických titulů. Např. se jedná o Ústav soudního lékařství, Kliniku léčebné rehabilitace, Kliniku plicních nemocí a tuberkulózy nebo Oční kliniku. Nejhorším dokladem protekcionismu je zřízení Kliniky popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie, kde je přednostkou manželka bývalého ředitele dr. Němečková Cvrkenjaš, která nejenže nemá docenturu, ale ani Ph.D. a dosahuje H-index 0. Naopak Oddělení klinické farmakologie zůstává oddělením, i když je k dispozici profesor, docent a většina pracovníků má dokončené Ph.D. studium nebo je krátce před jeho dokončením s H-indexy většími než řada vedoucích některých klinik a ústavů.
  11. Vliv vedení FNO se také projevil při volbách do senátu Lékařské fakulty, kdy náměstek dr. Srovnal chodil za přednosty a primáři nemocničních oddělení s lístečkem obsahujícím 7 jmen, které měli všichni zaměstnanci FNO a zároveň LF volit. To se podařilo, dotyční dostali výrazně větší počet hlasů, bohužel někteří volitelé lístek zapomněli na volebním místě.
  12. Jedním ze zvolených byl i dr. Dvořáček, který byl zvolen předsedou senátu a senát řídí opravdu svérázným způsobem, kdy do zápisů ze zasedání senátu jsou uváděna jen ta fakta, která mu vyhovují. Pokud jsem požádal o poslech zvukového záznamu ze zasedání senátu, kterého jsem se bohužel nemohl zúčastnit, bylo mi to odmítnuto s tím, že zvukový záznam je jen pro kontrolu psaného záznamu. Dr. Dvořáček mě naprosto neoprávněně nazval lhářem, na mou pozdější písemnou reakci nereagoval ani uvedením do zápisu ani slovně na zasedání senátu.
  13. Dr. Dvořáček byl hlavním podporovatelem zřízení Kliniky popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie FNO, i když byl upozorněn na to, že toto pracoviště byť je na vysoké zdravotnické úrovni, nesplňuje kritéria kliniky.
  14. Vedení Lékařské fakulty chválí ve svém stanovisku dobrou spolupráci ve vědecko-výzkumné činnosti. Bohužel většina klinických pracovišť na Lékařské fakultě OU je v mínusu 1 až 1,5 mil Kč, což svědčí o nedostatečné publikační činnosti dedikované též Lékařské fakultě OU (Ústav patologické anatomie, Ústav zobrazovacích metod, Katedra neurologie a psychiatrie, Ústav medicíny katastrof, Katedra dětského lékařství a neonatologie, Katedra kraniofaciálních oborů, Katedra biomedicínských oborů, Katedra intenzivní medicíny a forenzních oborů).
  15. V roce 2011 jsem byl vyzván tehdejším prorektorem pro vědu a výzkum k podání žádosti o grant na výchovu zahraničního postdoka, grant jsem obdržel, zahraniční student přijel, ale neobdržel povolení od ředitele Němečka k práci na Oddělení klinické farmakologie FNO u prim. Kacířové. Tento postdok mi byl odebrán a nový školitel dostal okamžitě povolení k práci na jeho pracovišti. Smutným výsledkem 2,5- letého pobytu bylo to, že tento postdok neprovedl žádný výzkum, který podmiňoval měsíční stipendium 1 800 euro, a v Závěrečné zprávě bylo uvedeno nepravdivé tvrzení, že se dobře projevil jako pedagogický pracovník pro studenty.
  16. Dostal jsem celou řadu žádostí o krátkodobý i dlouhodobější pobyt od zahraničních studentů medicíny i postgraduálních studentů, jednou dokonce od zahraničního profesora klinické farmakologie. Po výše uvedených zkušenostech se zahraničním postdokem jsem je bohužel musel odmítnout.
  17. Naše lékařská fakulta má domluvenou spolupráci s lékařskou fakultou ve Volgogradě, odkud přišla výslovná žádost o vědecko-pedagogickou spolupráci v oboru farmakologie. Toto mi nejdříve vůbec nebylo sděleno a po druhé žádosti jsem musel spolupráci odmítnout, poněvadž přijmout vedoucí pracovníky i mladé výzkumníky v mé jediné místnosti na fakultě nemělo žádný smysl.
  18. Pravděpodobně nejhorším důsledkem všech těchto interakcí a vazeb bývalého vedení Fakultní nemocnice Ostrava a vedení Lékařské fakulty a Senátu LF OU je strach diskutovat k problémům a vyjádřit zejména opačné stanovisko, poněvadž dokonce i zaměstnanci Lékařské fakulty OU mají strach o své místo. Přitom svobodná akademická diskuse je jedním ze základních parametrů kterékoliv vysoké školy.

Závěrem: Domnívá se opravdu vedení Lékařské fakulty Ostravské univerzity, že neexistují pokřivené vazby ve Fakultní nemocnici Ostrava a Lékařské fakultě OU a že nedocházelo k nemorálnímu jednání?
Literatura:

  1. Jarošová D a vedení Lékařské fakulty OU. Stanovisko Lékařské fakulty Ostravské univerzity k vyjádření dr. Machytky. Zveřejněno: 15. 02. 2018.
  2. Vedení Lékařské fakulty OU. Stanovisko Lékařské fakulty Ostravské univerzity k vyjádření dr. Machytky (Nemocniční listy, únor 2018). Zveřejněno: 22. 02. 2018.

V Ostravě 2. 3. 2018