Německá příjmení se v našich zemích začala objevovat od konce 13. století v souvislosti s německou kolonizací. K jejich ustálení došlo – stejně jako v případě českých příjmení – až v 18. století.
K prvním výraznějším změnám v případě německých příjmení začalo docházet již v době před druhou světovou válkou a poté i během ní. Přejmenování mohlo být dobrovolné či vynucené, z ochranných, ale i zištných důvodů, a týkalo se jak Němců, tak i Čechů. K mohutnější vlně přejmenovávání však došlo až po osvobození v roce 1945. V duchu odněmčování se příjmení upravovala pravopisně (Fischer na Fišer), v případě, že bylo proprium etymologicky průhledné, tak se překládala (Fischer na Rybář), případně bylo německé jméno po překladu opatřeno českou příponou (Schulhof na Dvorský). Nejčastěji ovšem vznikala příjmení nová, nezávislá na své německé předloze (Kovář místo Kirchhänsel). V mnohých případech se ale projevovala snaha zachovat alespoň první slabiku či souhláskovou skupinu (Lustig na Lukeš), dále se mohlo německé příjmení jen zkrátit (Foschenbauer na Fošen). Možnosti změnit své jméno ovšem využívali i majitelé českých příjmení, a to tehdy, připadala-li jim například hanlivá (Vošoust na Vitouš). Další příklady můžete nalézt v monografii Jany Matúšové Německá vlastní jména v češtině.
V souvislosti s bohemizací jmen se vedle racionálních a objektivních zdůvodnění objevovaly také názory radikální a emocionálně podbarvené. Situaci dobře ilustruje diskuze, která proběhla roku 1945 na stránkách Naší řeči. Její závěr zde citujeme: „Pro nahrazování našich německých příjmení českými svědčí, jak je vidět, jen důvody citové; není tedy divu, že jimi nelze přesvědčit všechny lidi. Příjmení nosí člověk bez svého přičinění, ale má právo vážit si ho proto, že je nosil jeho otec a matka, a má právo držet se ho proto, že mu svým životem a svou prací vtiskl svůj ráz. A na této jediné věci opravdu záleží.“

Výskyt německého příjmení Schön, Schönová (zdroj: www.kdejsme.cz).

Výskyt německého příjmení Werner, Wernerová a jeho počeštěné varianty Verner, Vernerová (zdroj: www.kdejsme.cz).