Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Doc. Robert Antonín působí na Filozofické fakultě pátým rokem. Z toho dva roky v roli proděkana pro vědu, výzkum a rozvoj. Nyní je jediným kandidátem na funkci děkana FF OU. Zda přesvědčí akademický senát k jeho zvolení, bude jasné 15. března.
Vy sám jste sice z Brna, přesto je obecný problém českých vysokých škol takzvaný inbreeding. Týká se i naší fakulty?
Nejsem dobrý příklad inbreedingu a nemyslím si, že bych byl výjimka. Inbreeding je problém, ale nikoli nepřekonatelný. Zrovna na katedře historie je hned několik kolegů odjinud a i díky nim na katedře stoupá vědecký výkon, přestože nás bohužel opustil vědecky velmi činný prof. Myška († 8. 7. 2016 pozn. red.) V rámci případných pracovních nabídek ale cítím potřebu lákat i lidi,kteří studovali mimo OU, a myslím, že tomu nic nebrání. V některých oborech je hlad po akademických místech a už nyní jsou na FF průniky zvenčí, a netýká se to jen katedry historie. Rád bych tento trend rozvíjel, protože FF má co nabídnout.
Problém je spíše Ostrava, která je spojena s mýty ohledně kvality života, což jsou často reminiscence z minulých dob. Inverze není celoročním jevem, je však součástí mediálního obrazu, který snižuje atraktivitu studia v Ostravě. Praha nebo Brno trpí obdobným problémem, ale nepíše se o tom. Další problém vidím též prezentaci univerzity. Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho lidí mimo akademickou sféru žijících mimo náš region ani neví, že nějaká Ostravská univerzita nebo Filozofická fakulta vůbec existuje – spojují si ji stále s Báňskou. V tomhle ohledu se něco zanedbalo a je potřeba to změnit. A my jako Filozofická fakulta bychom v tom měli podniknout samostatné kroky, vyvinout vlastní strategii.
Akademikům často nezbývá čas ani energie zapojovat se do PR aktivit…
Přesto, pravdou je, že marketing vědy už dávno není okrajová aktivita. Marketing vědy je něco, co je pro nás absolutně nezbytné. Celý problém je mnohem širší a tkví především v celkovém postavení humanitních a společenských věd. Panuje zkreslená představa, že Filozofické fakulty produkují nezaměstnatelné lidi. Tohle není boj pouze naší fakulty, ale humanitních věd jako celku. I akademici se musí snažit bořit mýty a musí se v tomto ohledu angažovat.
V regionu máme spoustu kvalitních lidí, ale odcházejí do Brna či Olomouce. Proč nejdou do Ostravy?
To není mnohdy o kvalitě univerzity. Je to o nějakém vnitřním hledání, které zažívá většina mladých lidí, vzdoru, či prosté snaze podívat se jinam.
Proč tedy studenti z Brna nejdou do Ostravy?
Ano, to je ten problém, který bychom měli řešit.
Jak?
Ta přibližně třetina oborů, kterou v porovnání s Brnem nebo Olomoucí nabízíme, musí být naprosto špičková. To je hlavní myšlenka. Musíme stavět na tom, co máme a vytáhnout to na špičkovou úroveň tím, že propojíme základní stavební kameny – finance, podporu vědy, fundraising, vize, strategii, ale taky hodnoty a ideály, protože kvalita nestojí jen na penězích. A následně toto všechno s určitým odstupem, ale v konkrétním časovém horizontu zpropagovat, abychom informace přenesli k uchazečům. Máme vynikající obory, například naše polonistika v řadě ohledů předčí polonistiku na velkých univerzitách. Máme velmi silnou historii, lingvistické obory, filozofii, dobře se rozvíjející dějiny umění, vědecky aktivní katedru latiny…
Když jsme u těch hodnot a ideálů, i v politice se hájí určitě ideály a hodnoty. Patří politika na akademickou půdu?
To je obecně zajímavý problém, který generuje otázku, jaká by měla být míra zapojení akademických pracovníků do politiky. Politická propagace na univerzitu podle mě nepatří, na druhou stranu by intelektuálové měli vstupovat do veřejného prostoru, míra tohoto zapojení je věcí k celouniverzitní diskuzi. Za nepřípustné považuji prosakování vlastních politických názorů například do výuky. Na druhou stranu si však myslím, že úlohou akademika je vést mladé lidi k přemýšlení a kritickému uvažování o světě, který je obklopuje, politiku nevyjímaje, a v tomto ohledu pak k odhalování jevů, jakými jsou například populismus, extremismus. Politická propaganda však do akademického prostoru nepatří.