Osobnost prof. Trávníčka má ve svém rejstříku mnoho různě zaměřených činností. Ve výčtu by nemělo chybět jeho pedagogické působení na Masarykově univerzitě v Brně a Karlově univerzitě v Praze, editorská činnost v oblasti poezie (J. Zábrana, I. Blatný, I. Jelínek), teorie a sociologie literatury (z posledních publikací např. Za textem. Antologie polské sociologie literatury, 2018), literárněvědné publikace (např. Poezie poslední možnosti, 1996; Příběh je mrtev? (schizmata a dilemata moderní prózy), 2003), bezpočet studií, článků, recenzí, kritik, týmových slovníkových prací.
Více než poslední dekáda jeho badatelského úsilí je věnována výzkumu čtenářské kultury. S označením čtenářolog také bývá jeho jméno v současném literárním světě skloňováno nejčastěji. Rozsah i kvalita jeho unikátního výzkumu české čtenářské kultury nemá v českém i československém kontextu obdoby a je srovnatelná s výzkumy ve vyspělých čtenářských kulturách Evropy, o čemž mj. svědčí jeho členství v mezinárodní projektu „Evolution of reading in the age of digitisation (E-READ)“ a dlouhá řada publikací v nakladatelství Host (např. Česká čtenářská republika. Generace – fenomény – životopisy, 2017; Překnížkováno. Co čteme a kupujeme (2013), 2014; Knihy a jejich lidé. Čtenářské životopisy, 2013; Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2010), 2011) ad.
Přednáška na Pedagogické fakultě byla určena nejen studentům bohemistiky, ale také knihovníkům, učitelům a významným akademikům univerzity. Prof. Trávníček své posluchače zaujal především prezentací výsledků rozsáhlého a dlouhodobého výzkumu čtenářství. Data statistických zjištění (kvantitativního výzkumu) konfrontoval s čtenářskými biografiemi (kvalitativním výzkumem), aby v průsečíku obou metod zmapoval podoby a (generační) proměny současného čtenáře. Přednáška plynule přešla v diskusi, kterou ovládli studenti, budoucí učitelé. Zvláště pro ně je znalost dnešního stavu čtenářství nezbytným předpokladem pro úspěšné působení jako učitelů českého jazyka a literatury. Budou-li dobře znát své žáky jako čtenáře, pak může být komunikace skrze literární text účinným nástrojem oboustranné estetické i hodnotové orientace.