Geomorfologové na výzkumu kaňonů jižní Kréty

Při výstupu z letadla v hlavním městě Kréty Heraklionu nám stevardky popřály „příjemnou dovolenou“. Kdyby tušily, že naše „dovolená“ se bude odehrávat ve vyprahlých stržích bez vody, možná by nám popřály pevné nervy a hodně síly.
Týdenního terénního výzkumu se zúčastnili fluviální geomorfologové (Tomáš Galia a Václav Škarpich) a dendrogeomorfologové (Karel Šilhán a Radek Tichavský). Proto i plán akce byl rozdělen do dvou částí: první skupinka měla jako hlavní cíl své práce získat data o množství a distribuci říčního dřeva v kaňonu Sfakia. Výzkum říčního dřeva je aktuální vědeckou otázkou z hlediska jejich geomorfologické funkce v různých prostředích a z oblasti mediteránu tyto informace zatím chybí. Dendromani se pomocí odvrtaných jader z omamně vonících cypřišů pokusí datovat povodňové události ze dvou roklí (Sfakia a Ilingas) a určit jejich frekvenci a prostorový výskyt. Povodně se ve zdejších podmínkách vyskytují převážně od listopadu do ledna, ale chronologie událostí je nekompletní a dendrogeomorfologický výzkum na Krétě ještě nebyl nikdy aplikován.

V terénu

Červnové teploty ještě nejsou na místní poměry tak kritické, přesto 26-28°C na ostrém středomořském sluníčku není pro terénní výzkum úplně ideální počasí. Do studovaných lokalit vyrážíme z letoviska Hora Sfakion, kde máme základnu (jak ubytovací, tak stravovací). Žhavé sluneční paprsky naštěstí střídá milosrdný stín oleandrů a stromů rostoucích na dně kaňonů. Chodníčky prakticky neexistují, putujeme po vyprahlém údolním dně plném kamenů. 7 km se v takových podmínkách stává půldenní cestou. A až poté začíná opravdový terénní výzkum.
Kluci zaměřují mrtvé dřevo, značí si jejich pozici a zapisují parametry, zatímco druhá skupinka již vytahuje nebozezy a postupně naplňuje skladovací přihrádky o odvrtaná jádra živých stromů. Tuto stereotypní práci narušuje jen přítomnost plachých koz, které jsou pro Krétu typické (alespoň zde nejsme úplně sami). Jejich zdechlé kamarádky nám občas znepříjemňují putování svým nezaměnitelným odérem a varováním, že tyto kaňony nejsou rájem na zemi. Odpoledne se vracíme zpět na naši základnu, kde trávíme alespoň příjemné večery (ty už by se k dovolené přirovnat daly). Další dny se ale opakuje ten samý scénář. Kluci s fluviálky se vrací do „svého“ kaňonu Sfakia, kde pokračují v měření, zatímco dendromani zamíří do divočejší rokle Ilingas s častější přítomností koz, kde opět pokračují ve vrtání cypřišů a rekonstrukci povodní.

Závěrečné zhodnocení akce

Po týdnu přivážíme vzorky a cenná data. A jak hodnotí výsledky terénní akce sám „vedoucí výpravy“ Tomáš Galia? „Efemerní a sezónně protékané toky Středomoří jsou z hlediska říčního dřeva téměř neprobádané. Podařilo se změřit a popsat přibližně 800 kusů na 4 km délky strže, přičemž více než polovina dřev vykazovala známky přeplavení ukazující na velkou mobilitu dřeva během mimořádných povodňových událostí ve zdejším regionu. Zajímavé jistě také je, že hlavní zdrojnice říčního dřeva možná překvapivě nebudou okolní velice příkré svahy, ale samotné stromy rostoucí v údolním dně. Právě tyto živé stromy rovněž hrají velmi důležitou roli v zachytávání transportovaných kusů.“ Dodejme, že dendromani přivezli vzorky z téměř 200 cypřišů a po jejich laboratorní úpravě a analýze se snad brzy dočkáme prvních výsledků. Ukázalo se, že některé povodně ve zdejším prostředí transportovaly obrovské množství sedimentů a stromy byly poškozeny často i do výšky až 3 m (viz foto).

Poděkování

Výzkum mohl být realizován díky finanční podpoře z projektu SGS a finanční ceně děkana, kterou Tomáš Galia, Václav Škarpich a Karel Šilhán obdrželi za svou excelentní publikační aktivitu v minulém roce. Věříme, že výzkum z Kréty bude generovat další plnohodnotné vědecké články, které přispějí k obohacení vědomostí v oblastech fluviální a dynamické geomorfologie.