Na OU působíš jako kariérní poradkyně. Kdo se na tebe nejčastěji obrací? A jaké problémy řeší?

Na mojí práci je kouzelné, že za mnou nechodí nikdo s problémy. Obrací se na mě lidé, kteří na sobě chtějí pracovat. Pomáhám jim objevit jejich potenciál, aby zjistili na jaké studium nebo práci se nejlépe hodí. A taky jim ráda předávám své zkušenosti z praxe, jak se prezentovat u zaměstnavatele a jak si co nejlépe najít práci. Pracuji nejenom s našimi studenty, ale i absolventy. Podle mě je skvělé, že se univerzita zajímá i o jejich osudy. Během práce kariérní poradkyně jsem zjistila, že se na mě často obracejí studenti prvních ročníků, kteří si po prvních pár týdnech ve škole nejsou jisti, jestli si dobře vybrali. Napadlo mě, že správný výběr oboru bychom mohli řešit i dříve. Proto Poradenské centrum rozšířilo své portfolio o uchazeče, kteří se hlásí na OU a chtějí si zodpovědně zvolit studium. Je to opravdu pestrá paleta.

Důležité pro mě je, aby každý odcházel s pocitem, že mu konzultace u nás něco dala.

 

Neznámé věci pro nás mohou být trochu stresující a je dobré se na ně předem připravit. Prozradíš nám, jak probíhají konzultace s tebou?

Většinou se mi klienti ozývají e-mailem nebo se někde potkáme osobně a domluvíme si schůzku. Na začátku našeho setkání se jich zeptám, s čím by chtěli odcházet. Nejdůležitější je zjistit, co klient potřebuje. Může se stát, že někdo přijde na konzultaci životopisu, ale v průběhu si uvědomí, že ani netuší, co by chtěl dělat. Takže se nejdříve zaměříme na jeho potenciál a možnosti a pak se přesuneme na životopis a hledání práce. Důležité pro mě je, aby každý odcházel s pocitem, že mu konzultace u nás něco dala.

 

A jak může studentům a absolventům pomoci festival Za kariérOU, který s Poradenským centrem pořádáte?

Ne každý nastupuje na vysokou školu s tím, že ví, v čem se uplatní a kde bude pracovat. Kariérní festival je neopakovatelnou příležitostí pro studenty a absolventy, kteří tak mohou na jednom místě vidět a porovnat všechny typy zaměstnavatelů a pracovních pozic. Pomůže zájemcům zjistit, jestli jim více vyhovuje malá organizace, kde jsou osobnější vztahy a spoustu se toho naučí, nebo jim více sedí korporát, kde se dá rychle profesně vyrůst. Jestli je více láká státní sféra a jistota, nebo chtějí podnikat a „dělat na sebe“.

Další úžasná výhoda, se kterou už se velmi pravděpodobně na trhu práce nikdy nesetkají, je, že personalisté sedí a čekají, až zájemci přijdou a začnou mluvit o sobě. V životě se pak ocitnou spíše v méně výhodné pozici žadatele o zaměstnání. Navíc zde mohou vzniknout různá neočekávaná spojení a nové možnosti. Dám příklad – student historie se propojí se zaměstnavatelem, který sice nehledá primárně historika, ale student se rozmluví o tom, že ho baví analyzovat data nebo třídit dokumenty. Zaměstnavatel si uvědomí, že by se mu vlastně hodil někdo na práci s databází nebo do archivu, nebo zná někoho jiného, kdo archiváře potřebuje a zprostředkuje mu kontakt. Navazování kontaktů je také důležitou součástí festivalu.

 

 

Jaké jsou výhody a úskalí kariérního festivalu pořádaného ve virtuálním prostředí?

Výhodou online festivalu Za kariérOU je především jeho dostupnost pro všechny zájemce. V jednu chvíli se může připojit člověk z Aše i z Košic a nemusí kvůli tomu nikam cestovat. Návštěvník si může doma v papučích dát kafe s personalistou, samozřejmě obrazně řečeno. Pohovory naživo jsou rozhodně více adrenalinové. Takhle všechno absolvují doma v klidu a bez zbytečného stresu. Je to super nácvik na pohovory – skoro bych řekla, že lehko na cvičišti a pak lehko na bojišti.

Samozřejmě u živých veletrhů je výhodné, že zaměstnavatel může najednou mluvit k více lidem. Když nechceš jít ke stánku sama, tak jdeš s kamarádkou. A velkou roli hraje i lidská chemie, způsob, jakým na sebe navzájem působíte. Na druhou stranu se ve virtuálním prostředí lépe odkazuje na online materiály. Studuješ například umění a máš k dispozici portfolio, tak na něj pošleš odkaz a hned vidíš, jestli zaměstnavatele zaujme. Sebeprezentace je online jednodušší, najdeš životopis a hned ho pošleš, nebo úplně nejlépe, když už ho máš předem nahraný v portálu JobTeaser, kde se bude celý festival odehrávat.

 

Online prostředí umí být hodně neosobní, jak jste si poradili s anonymitou?

Jedna z nabídek, které mohou účastníci festivalu využít, jsou talkshow se zaměstnavateli. Ne každý má chuť přijít a hned začít někoho bombardovat dotazy. Přece jenom si je chce nejdříve trochu oťukat. Talkshow povede moderátor, který zná nejčastější dotazy studentů, bude to takový jejich zástupce. Všichni zaměstnavatelé dostanou stejnou sadu připravených otázek a zároveň bude prostor i pro otázky z publika. Anonymní pozice návštěvníků proto může představovat i výhodu. Pokud bude návštěvníky zajímat něco konkrétního, mohou se se zaměstnavatelem sejít 1 na 1. Během „pohovoru z webky do webky“ si účastníci mohou se zaměstnavateli povídat o svých profesních představách a požadavcích a vzájemně si vyměnit kontakty.

Vyzkoušela jsem si školení různých skupin lidí – od cestářů přes jeptišky až po vrcholové manažery.

 

Popsala bys nám ty svou profesní cestu? Kdy a jak jsi přišla na to, že pomáhat lidem objevit jejich talenty je práce přesně pro tebe?

Když jsem studovala na vysoké škole, tak v jedné z hodin managementu řekl pan profesor, že management je o tom, jak hledat v lidech zdroje, a ne dělat z nich stroje. Ta idea člověka jako zdroje mě nadchla, fascinovalo mě, co všechno jedinec dokáže, když má dobré podmínky a když se s ním dobře pracuje. Práce s lidmi a jejich potenciálem mě pak provázela celým studiem. Jsem přesvědčená, že každý může být v práci šťastný. Tím se řídím i u svého poradenství.

Po studiu jsem nastoupila do firmy, která se věnovala práci s lidmi od A až do Z. Pomáhali jsme nezaměstnaným najít sebevědomí i uplatnění, vzdělávali jsme lidi ve firmách, organizovali assessment centra a mnoho další krásné práce. Vyzkoušela jsem si školení různých skupin lidí – od cestářů přes jeptišky až po vrcholové manažery. Přičichla jsem také k personalistice, kdy jsme intenzivně pracovali s kompetencemi a silnými stránkami klientů po celou jejich kariéru. Velmi mě bavilo sledovat, jak ti lidé rostou.

Studenti jsou nejlepší cílovka, jakou si může člověk přát, protože se jedná o lidi, kteří se chtějí rozvíjet a pracovat na sobě, jsou pružní a mají obrovskou vůli.

 

A proč jsi se nakonec rozhodla pracovat pro Poradenské centrum OU?

Po mateřské jsem řešila, co dál, protože tohle byla práce krásná, ale také časově velmi náročná. Udělala jsem poradenství sama sobě a zjistila, že mě nejvíce baví pracovat s vysokoškolskými studenty. Studenti jsou nejlepší cílovka, jakou si může člověk přát, protože se jedná o lidi, kteří se chtějí rozvíjet a pracovat na sobě, jsou pružní a mají obrovskou vůli. Jednou časně ráno jsem otevřela pracovní nabídky Ostravské univerzity a věř mi nebo ne, v tu chvíli tam naskočil inzerát, že hledají někoho do Poradenského centra. Víc znamení už jsem nepotřebovala. Přihlásila jsem se a dala jsem si záležet na životopise a sebeprezentaci, protože to je koneckonců věc, kterou pak učím ostatní. A zaujala jsem. Moje práce mě nikdy nepřestala bavit, protože spolupráce se studenty je naprosto úžasná.

 

Ty jsi nejenom kariérní poradkyně, ale také koučka. Na koučování existují v současnosti dost rozporuplné názory. Co pro tebe osobně znamená být koučem?

Koučink mi přišel jako velmi důležitý doplněk poradenství a teď už v podstatě nepoužívám nic jiného. Jedním z mých mott je neradit. Já jsem sice kariérní poradkyně, ale v koučinku nikdy neradím (směje se). Vždycky se snažím, aby si klient našel cestu sám. Já mu jen pokládám ty správné otázky. Jedna ze zásad koučinku říká, že klient má všechny zdroje v sobě, jenom je potřebuje objevit. Kouč je ten, kdo člověku v objevování pomáhá, aniž by mu radil nebo říkal, co má dělat, a zároveň ho na jeho cestě podporuje.

Chápu, že koučink může mít negativní konotace, protože vysvětlit koučink jednou definicí prostě nelze. Definicí je spousta, je to něco neuchopitelného, práce s vůlí a potenciálem člověka. Jakmile se zjistilo, že koučink funguje a že ho lidé chtějí, tak to pojmenování převzal každý, kdo šel kolem. Najednou slovo koučink slyšíme odevšad a často se pak o opravdový koučink ani nejedná.

 

Stalo se tobě osobně, že ti někdo nesedl? Odmítla jsi někdy klienta?

Perfektní je, že Poradenské centrum se skládá z více částí, takže když něco není téma pro mě, nemusím klienta odmítat a předám ho kolegyním. Kromě kariérního poradenství tady máme i sociálně-právní poradkyni, studijní poradkyni a také psycholožku.

Doménou koučinku je, že se neptá na minulost, posouvá člověka dopředu. Z minulosti si bere maximálně zdroje. Nešťourá se v tom, co je špatně. Někdy je ale klient v situaci, kdy ještě nepřekonal hlubokou krizi a nemůže se posunout dál. V tu chvíli doporučím nejdříve spolupráci s psychologem, který mu pomůže se přes tíživou situaci přenést.

 

V čem je pro nás osobní rozvoj důležitý? Proč by se lidé měli vzdělávat i po tom, co vystudují školu?

Důležitým prvním krokem na cestě za vysněnou prací je poznat sám sebe. Člověk, který zná sebe, zná i svou cenu a ví, co chce a co ho naplňuje. Nenechá sebou manipulovat a jde si za svým.

Když to vezmu z pohledu trhu práce, tak teď absolvují poradenství lidé, kteří mají kolem 20 let. To znamená, že do důchodu půjdou někdy v roce 2065 a nikdo neví, jak v tu dobu bude vypadat pracovní trh. Pokud pracujeme jen s tím, co jsme se naučili ve škole, tak se může stát, že v budoucnu nenajdeme uplatnění. Pokud ale víme, kde jsou naše silné stránky a pracujeme na nich, jsme schopni se vždycky uplatnit, ať už trh práce přinese cokoliv. V Poradně pracuji také s našimi absolventy a mám radost, že tohle jim nikdo nemusí říkat. Sami na sobě pracují a chtějí se rozvíjet a vzdělávat.

Jsem přesvědčená, že každý může být v práci šťastný.

 

Odkud čerpáš inspiraci k osobnímu rozvoji ty? Máš nějaké oblíbené osobnosti, podcasty nebo knihy?

Určitě je to ta motivace nezůstat na jednom místě, o které jsem teď mluvila. Nedávno jsem absolvovala spolu s personalisty z firem školení „online nábor lidí“, protože aktuálně se naživo prakticky nenabírá. Sice už v personalistice nepracuji, ale abych uměla svým klientům říct, co je čeká a na co se mají připravit, potřebuji tohle znát.

Inspiraci čerpám z lidí a nemusí to být žádná zvučná jména. Sbírám jejich kariérní příběhy. Když si někde přečtu nebo slyším příběh člověka, jak si hledal svoji cestu, na které se mu dařilo překonávat překážky, a co ho motivovalo jít dál, tak si to ukládám a sbírám. To jsou neuvěřitelné zdroje další motivace. Musím říct, že ať pracuji s jakýmkoliv klientem, tak v něm toto nacházím. Mí kolegové už se smějí, protože vždycky, když se vrátím z konzultace, tak první, co řeknu, je: „Ten člověk je tak úžasný!“

 

Chtěla bys na závěr ještě něco dodat?

Všechny srdečně zvu na kariérní festival Za kariérOU, který připravovalo Poradenské centrum spolu s Centrem marketingu a komunikace. Dali jsme si na festivalu „fest“ záležet, protože v něm vidíme obrovský smysl. Vidíme v něm příležitost, jak si mohou studenti a absolventi ujasnit pracovní představy a propojit se s praxí. Naplnili jsme akci různými možnostmi, jak poznat a kontaktovat zaměstnavatele. Aby návštěvníci zjistili, že personalista není někdo, kdo drtí uchazeče otázkami u pohovoru, ale jsou to fajn lidi, kteří chtějí do svého týmu další fajn lidi.

Snažili jsme se o pestrost mezi zaměstnavateli, aby si tam každý návštěvník našel to svoje a mohl i porovnávat. Těšit se můžete taky na inspirativní osobnosti, zajímavé online workshopy ze světa práce i osobního rozvoje. Zjistíte, že hledání práce může být zábava. Networking se zaměstnavateli doplníme vystoupením divadla Mír, rozhovory se zajímavými lidmi a zahraje nám i DJ. Když už se nemůžeme setkat osobně, chceme k lidem zábavu dostat skrze obrazovky.