1 min. 
Téma první intervence vedlo auditorium k otázce, zda přesunem akcentu od “velkých dějin” ke každodennímu životu v 70. a 80. letech nepodporujeme tzv. ostalgii, jež může v extrému souznít s idealizací minulého režimu a marginalizací či přímo zpochybňováním jeho temných stránek. Za inspirativní považuji rovněž úvahu, zda je důležité či dokonce nezbytné, aby výuka korespondovala s aktuálními společenskými otázkami, řešila otevřené a komplikované problémy, případně zda studenty seznamovat s kontroverzními názory. Za všechny si dovolím uvést pohled učitele dějepisu Marcela Mahdala: “Téměř pro jakékoli historické téma hledám společně se studenty analogii v dnešním světě. Pak se na nich pokoušíme nalézat podobnosti a odlišnosti mezi těmito dvěma světy.” Druhá intervence zase vyvolala pochybnost, zda se kreativně-kritický přístup k textům obsaženým v učebnicích opírá vždy o pochopení jejich role v konkrétním stádiu jazykových schopností studentů, a nemůže jít v konečném důsledku proti koncepci učebnice (pracovní listy týkající se učebnicových textů zde nejsou s ohledem na ochranu autorských práv vyvěšeny).
Níže vyvěšené výukové materiály pomohou čtenáři, aby si vytvořil představu o odborných podkladech setkání, příslušný komentář a zpětnou vazbu, kterou vyvolají, ale nahradit nemohou.
Každodennost za normalizace (projektový den) / Dennis HENNHOFER, Martin JURKAS, Hana MATUŠINCOVÁ a Michal VĚTŘÍŠEK
„Už umím německy! Ale nikdo mi nerozumí.” aneb Jak tvořit srozumitelné texty / Leontina KRSKOVÁ, Martina BOLKOVÁ, Šárka KONEČNÁ, Veronika VARGOVÁ, Michal BALAŠ a Eva POLÁŠKOVÁ (koučka)
