Podpora z první výzvy programu, známého také jako Global Postdocs, umožní rozvíjet výzkum v řadě oblastí – od nových přístupů k léčbě nádorových onemocnění přes prevenci cévních mozkových příhod a výzkum Alzheimerovy choroby až po kyberkriminalitu, archeogenetiku nebo strojové učení.

Ostravská univerzita tak z první výzvy krajského programu získala dokonce více prostředků, než s jakými původně počítala. Celkových 35 milionů korun směřuje na pět jejích součástí: Pedagogická fakulta získala 10,1 milionu korun pro dva výzkumníky, Přírodovědecká fakulta 8,7 milionu pro dva, Lékařská fakulta 8,4 milionu rovněž pro dva vědce, Filozofická fakulta 4,3 milionu pro jednoho výzkumníka a Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování 3,5 milionu korun pro jednoho výzkumníka.

Právě propojení lidí a odbornosti z různých částí světa je jednou z cest, jak dlouhodobě rozvíjet kvalitní výzkum a zároveň přispívat k proměně našeho regionu.

„Příchod zahraničních vědců je pro Ostravskou univerzitu významnou příležitostí. Přinášejí nejen své zkušenosti a odborné znalosti, ale také nové pohledy, kontakty a spolupráce, které mohou posouvat naše výzkumné týmy dál. Právě propojení lidí a odbornosti z různých částí světa je jednou z cest, jak dlouhodobě rozvíjet kvalitní výzkum a zároveň přispívat k proměně našeho regionu,“ říká rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký.

Od CAR T buněk po prevenci mrtvice a včasné odhalování Parkinsonovy nemoci

Výraznou část podpory získala Lékařská fakulta OU. Jedním z nových výzkumníků je Suman Sourabh, který bude pracovat ve výzkumné skupině zaměřené na nádory krve. Jeho projekt se soustředí na molekulární mechanismy aktivace T-lymfocytů a na vývoj nové generace imunoterapií pro léčbu nádorů krve.

Konkrétně se bude zabývat takzvanými CAR T buňkami – geneticky upravenými buňkami imunitního systému, které dokážou rozpoznávat a ničit nádorové buňky. Přestože tento typ terapie už přinesl významné výsledky například u některých leukémií a lymfomů, stále naráží na limity, jako jsou návrat onemocnění, vyčerpání T buněk nebo nedostatečná účinnost v nádorovém mikroprostředí.

Sourabhův výzkum má pomoci lépe pochopit, jak lze signalizaci těchto buněk řídit a jak vytvořit účinnější a bezpečnější varianty CAR T terapie s dlouhodobějším účinkem.

Druhým vědcem podpořeným na Lékařské fakultě je maďarský neurolog Istvan Szegedi, který se věnuje prevenci a diagnostice cévních mozkových příhod a neurodegenerativních onemocnění.

Jeho projekt kombinuje zobrazovací metody s umělou inteligencí. Jedna část se zaměří na screening aterosklerózy krčních a nitrolebních tepen u obyvatel Ostravy a na hledání faktorů, které zvyšují riziko cévní mozkové příhody.

Druhá část má přispět k včasnějšímu odhalování Parkinsonovy nemoci. Výzkumníci chtějí kombinovat data ze sonografie a magnetické rezonance, výsledky testů čichu, klinická vyšetření a laboratorní údaje a vytvořit algoritmus, který pomůže určit riziko rozvoje onemocnění ještě před nástupem jeho typických příznaků.

Ostravská univerzita nabízí ideální podmínky pro výzkum, říká maďarský neurolog Istvan Szegedi

Také čtěte

Umělá inteligence má pomoci odhalit riziko demence

Také výzkum na Pedagogické fakultě překračuje tradiční hranice jednotlivých disciplín. Gökay Karayegen, biomedicínský inženýr se zkušenostmi s hlubokým učením a analýzou medicínských obrazových dat, se bude věnovat predikci rizika rozvoje Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění spojených s demencí.

Jeho projekt využije data z magnetické rezonance, kognitivního testování i informace o životním stylu a vlivech prostředí, kterým jsou lidé vystaveni. Důležitou roli v něm sehrají regionální data ze studie 4HAIE/LERCO.

Cílem je vyvinout modely umělé inteligence, které nebudou postavené pouze na zahraničních databázích, ale budou lépe odpovídat populaci Moravskoslezského kraje. Výzkum se zaměří mimo jiné na takzvaný biologický věk mozku a na hledání faktorů, které mohou jeho stárnutí urychlovat.

Druhým podpořeným výzkumníkem na Pedagogické fakultě je Asghar Ahmadi, který se zabývá psychologií vzdělávání a motivací žáků. Jeho projekt TMB-IMPACT zkoumá, jak konkrétní chování učitelů ovlivňuje motivaci, sociálně-emocionální vývoj i pohybovou aktivitu žáků.

Výzkum má zahrnout přibližně 600 žáků základních škol, jejich rodiče a učitele. Výsledkem má být mimo jiné nástroj pro přesnější měření motivačního chování učitelů a lepší porozumění tomu, jak jejich přístup působí na děti z různých socioekonomických prostředí. To je významné právě v regionu, kde se vzdělávací výsledky i podmínky jednotlivých rodin výrazně liší.

Kyberpodvody, migrace a soužití v digitálním prostoru

Výrazně společenské téma přináší na Filozofickou fakultu Yushawu Abubakari, který působí na Katedře sociologie FF OU. Jeho projekt se zaměří na to, jak digitální technologie ovlivňují zkušenosti s migrací, identitou, mezikulturním soužitím a kybernetickými hrozbami v České republice.

Jedním z témat budou online romantické podvody, kterým se Abubakari věnuje už ve svých dosavadních odborných publikacích. Druhou oblastí budou zkušenosti Afro-Čechů, afrických migrantů a většinové společnosti s projevy rasismu a s utvářením identity v online prostředí. Výzkum má kombinovat analýzu digitálních komunit, hloubkové rozhovory a dotazníková šetření a nabídnout podrobnější obraz toho, jak se vztahy mezi lidmi proměňují v digitálním prostoru.

Projekt tak propojí sociologii migrace, výzkum kyberkriminality i otázky digitální bezpečnosti a sociálního začleňování.

Nové materiály pro solární články i výrobu vodíku

Na Přírodovědecké fakultě bude Rachana Yogi zkoumat dvourozměrné materiály a jejich možné využití ve fotovoltaice, elektronice a fotokatalýze.

Pomocí výpočetních metod bude hledat materiály s vlastnostmi vhodnými například pro solární články, diody či tranzistory. Součástí projektu je také výzkum nových materiálů, které by mohly v katalytických procesech nahradit drahé a vzácné kovy, jako jsou platina nebo palladium. Jednou z potenciálních aplikací je efektivnější výroba vodíku.

Druhým posílením Přírodovědecké fakulty je Oszkár Schütz, mladý biolog a archeogenetik z Univerzity v Szegedu, který se připojuje k týmu Pavla Flegontova. Schütz se zaměří na vývoj genomových referenčních panelů a nové způsoby vizualizace populační struktury.

V archeogenetice se běžně používají metody, které složitá genetická data převádějí do dvou- nebo trojrozměrných grafů. Taková zjednodušení ale mohou část informace skrývat nebo zkreslovat. Schützův projekt proto využije pokročilejší matematické přístupy k tomu, aby bylo možné přesněji zachytit příbuznost populací, migraci a proměny genetické struktury v minulosti.

Jeho příchod je zároveň příkladem spolupráce mezi univerzitami v regionu. Ostravská univerzita mohla získat vyšší podporu, než původně plánovala, díky dohodě se Slezskou univerzitou v Opavě. Za vstřícnost a spolupráci patří poděkování Slezské univerzitě jako instituci, jejímu rektorovi Tomáši Gongolovi, Martinu Urbancovi a Ivetě Palečkové.

Schütz se navíc zapojuje do týmu Pavla Flegontova, jehož práce byla nedávno oceněna Cenou předsedy GA ČR.

Matematika pro strojové učení

Osmým podpořeným výzkumníkem je Kavit Nanavati, který bude působit v Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování. Jeho projekt stojí na pomezí matematiky, fuzzy logiky a strojového učení.

Nanavati se bude zabývat otázkou, která může znít abstraktně, ale je zásadní pro řadu metod umělé inteligence: jak správně měřit podobnost nebo vzdálenost mezi daty. U metod strojového učení totiž výsledek často závisí na tom, podle jakého matematického pravidla systém rozhoduje, které datové body jsou si „blízko“.

Cílem projektu je vyvinout nové postupy, které budou tuto vzdálenost volit s ohledem na skutečnou strukturu dat, a zlepšit tak přesnost a spolehlivost některých klasifikačních metod i srozumitelnost jejich fungování.

Osm lidí, ale výrazně širší dopad

V první výzvě programu Vouchery pro univerzity rozdělil Moravskoslezský kraj regionálním vysokým školám celkem 91 milionů korun a podpořil 23 zahraničních výzkumníků. Osm z nich připadá na Ostravskou univerzitu.

Pro OU tak 35 milionů korun neznamená pouze financování osmi výzkumných pozic. Každý z výzkumníků vstupuje do širšího týmu, přináší kontakty na další zahraniční pracoviště a otevírá nové možnosti spolupráce i dalšího financování.

Od léčby onkologických onemocnění a prevence mrtvice přes vzdělávání, kyberkriminalitu a genetickou historii evropských populací až po matematické základy umělé inteligence tak program zasahuje do velmi rozdílných oblastí. Společné mají jedno: do Ostravy přivádějí lidi a know-how, které mohou zdejší výzkumné týmy posunout o krok dál.

MSK vouchery pro univerzity – dotační program Moravskoslezského kraje, který podporuje excelentní výzkum na univerzitách v regionu prostřednictvím finanční podpory pro vědce. Cílem je vytvoření postdoktorandských pozic a excelentních výzkumných týmů s využitím evropských fondů z Operačního programu Spravedlivá transformace.