Když jsem si s Ondřejem Šimetkou (lékař bez hranic a také primář Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava) před jeho přednáškou povídala, nečekal mnoho lidí. „Včera jste měli plno, to ale byla ta typicky atraktivní témata.“
O to víc i mě potěšilo, když se sál zaplnil natolik, že trumfnul nejen všechny předchozí přednášky Ostravské univerzity, ale dokonce i besedu Reflexu s herci Dejvického divadla.
Ondřej Šimetka nejdříve představil organizaci Lékaři bez hranic. „Kromě poskytování akutní zdravotní péče při epidemiích, zemětřeseních, válkách, a podobně, je druhým pilířem zprostředkování svědectví. Z toho důvodu vlastně Lékaři v roce 1971 vznikli – bylo zakázané o dění na zdravotnických misích mluvit na veřejnosti,“ začal.
Představil podmínky, v jakých se pracuje – nafukovací stany a chýše, mluvil o zákazu zbraní v jejich prostorech a povzdechl si nad tím, že v Somálsku i přes svůj odpor museli operovat pod vojenským dozorem, vyprávěl také o úspěšné misi ve Východním Timoru, kde se podařilo vyškolit tým porodníků, protože úmrtnost při porodu byla donebevolající.
Došlo také na uprchlíky – Ondřej Šimetka upozornil, že z vlastní zkušenosti ví, že nejde o rozmar, ale o opravdový zoufalý útěk z domova, kde se jen stěží dá přežít.
Druhá debata na téma Co s technickými památkami? byla velmi peprná. Ondřej Slach si pozval architekta Josefa Pleskota, který je autorem například Gongu nebo Bolt tower a historika Martina Strakoše, který má výrazně jiný pohled na práci s technickými památkami.
Drama nastalo, když se řeč stočila na vztah centra města a Vítkovic – Josef Pleskot vidí Vítkovice jako enklávu, která má rozšiřovat centrum města. Martin Strakoš nadšení kolem Vítkovic vidí spíše jako podléhání fascinaci a strach médií vyslovit se negativně k něčemu, co všichni obdivují. Podle něj bychom si měli klást otázku, co bude s centrem, pokud se do Vítkovic přestěhuje knihovna a jiné instituce.
Rektor Jan Lata vznesl z publika dotaz, jestli by nepomohla lepší průchodnost mezi těmito dvěma místy. Martin Strakoš připomněl, že to původně byla podmínka, která nebyla dodržena, a Josef Pleskot zase upozornil, že to není neřešitelný problém.
Došlo také na chátrající Ostravicu, nerealizovanou knihovnu Černou kostku nebo ulici Porážková. Josef Pleskot debatu uzavřel tím, že Ostrava má potenciál, kterému věří, jinak by zde ani nepracoval.
Zatím to opravdu stojí za to, proto neváhejte přijít na dnešní debatu o islámu, zítra o Romech a taky na setkání s cizinci, kteří promluví o tom, jak vidí Čechy. Podrobnosti v tomto příspěvku. Více fotek se objeví na facebooku v albu Ostravská na Colours.
Foto: Tereza Gerthnerová