Výroční zpráva bezpečnostní informační služby z roku 2017 identifikuje nedostatky ve výuce dějepisu jako zásadní slabinu v éře hybridních a dezinformačních válek. Rámcový vzdělávací program MŠMT zahrnuje potřebu výuky kritického myšlení na školách, málokdo však dává učitelům do ruky nástroj a metodu, jak efektivně kritické myšlení implementovat do výuky. Nová publikace Dějepis mezi vědou a vyprávěním didaktiků a filozofů Filozofické fakulty Ostravské univerzity se snaží učitelům přinést praktické nástroje a vhled do problematiky výuky kritického myšlení a mediální gramotnosti prostřednictvím výuky dějepisu.

„Výuka dějepisu má výborný potenciál pro předávání důležitých dovedností jako je kritické myšlení a mediální gramotnost. Dějepis by měl vychovávat, předávat určitý systém hodnot, měl by formovat naše nahlížení na současný svět, formovat naši identitu, ukazovat, do jakého světa jsme se narodili a na co je třeba brát ohled. Mimo to by měl předávat praktické dovednosti, které pomáhají orientovat se ve světě, v němž žijeme,“ píše v úvodu jeden z autorů publikace, filozof David Černín. Kniha Dějepis mezi vědou a vyprávěním má na zřeteli vše výše uvedené a vznikala s cílem pomoci učitelům nalézt inspiraci a nový náhled, jak lze přistupovat k výuce dějepisu, jak jejím prostřednictvím předávat dovednost kritického myšlení a mediální gramotnosti. Autoři učitelům nabízí konkrétní nástroje, pomocí nichž mohou žákům vedle faktografických znalostí předkládat učivo v širší perspektivě a souvislostech, naučit žáky vyvozovat, analyzovat a chápat, jak vznikají historické narativy a podle toho k nim také přistupovat. Vedle publikace připravili autoři také sadu výukových materiálů, které jsou zdarma ke stažení na webových stránkách Ostravské univerzity. Jsou koncipovány tak, aby si je učitelé mohli přizpůsobit vlastní výuce. Autoři publikace rovněž počítají s modelovými hodinami pro středoškolské učitele.

Smysl výuky dějin se mění

„Na začátku století minulost sloužila k ukotvení národní identity. Dnes hledáme přístup, který by zdůraznil hodnoty demokratické a liberální společnosti,“ pokračuje David Černín. Podle výzkumu Eurobarometru z roku 2020 je u Čechů míra společenské dezorientace jedna z nejvyšších v Evropě. Schopnost odolávat lžím, dezinformacím a manipulacím je závislá na míře vzdělání v oblasti kritického myšlení a mediální gramotnosti, kterým se zatím na českých školách nedostává tak velké pozornosti i z toho důvodu, že mnoho učitelů zkrátka neví, jak je učit. Přitom do budoucna lze předpokládat, že množství dezinformací a mediální manipulace bude narůstat (i vlivem nástupu AI), je tedy poměrně prioritní naučit žáky kriticky hodnotit podávané informace, chápat jejich vznik, souvislosti a účel.

„Dějepis je významný prostředek k rozvoji kritického myšlení, historie je především o porozumění lidskému jednání a motivům, o porovnávání rozporných informací, orientaci v komplexních systémech a schopnosti domýšlet a hodnotit důsledky,“ zdůrazňuje David Černín, proč právě výuka dějepisu může hrát klíčovou roli při zvládání kritického myšlení a mediální gramotnosti.

Nespornou výhodou této knihy je také její oborový přesah a transdisciplinární přístup k probíraným tématům. „Publikace představuje pokus nabídnout moderní koncepci výuky dějepisu, která se opírá o mezioborovou spolupráci se společenskými i přírodními vědami a využívá teoretických reflexí filosofie,“ uvádí další z autorů, didaktik Michael Stefan. Přes všechny inovativní přístupy, které kniha nabízí, je stále v souladu se současným kurikulem a navazuje na poslední trendy didaktiky dějepisu.

V čem kniha Dějepis mezi vědou a vyprávěním může učitelům pomoci?

Kniha naznačuje cestu, jakou by se výuka dějepisu měla ubírat, jak o ni lze uvažovat. Zohledňuje mezinárodní debaty o didaktice dějepisu i nejnovější teorie zabývající se zkoumáním činnosti historiků a také aktuální výsledky historické vědy. Jedna z výukových jednotek se věnuje například totalitním ideologiím 20. století a jejich společným rysům. Cílem této modelové hodiny (ale i dalších) je naučit žáky zdravé skepsi vůči působivým ideologickým narativům. To je jen jeden z příkladů. Kniha nutí přemýšlet o funkci dějin nejen v národním kontextu, ale v daleko širších souvislostech, nutí přehodnocovat či revidovat naučené mechanismy v přístupu k výuce i dějinám, přitom ukazuje způsoby, jak hovořit s žáky, na co se ve výuce zaměřit, na co upozornit, aby se žáci naučili vyvozovat a kriticky přemýšlet o daném tématu.

První kapitola čtenáře provádí proměnami dějepisného kurikula, kde autorka poukazuje na stoupající důraz na kritické myšlení a mediální gramotnost v Rámcovém vzdělávacím programu. Kapitola vede k zamyšlení se nad vlastní praxí a naučenými postoji k výuce dějepisu. Autorka učitelům nabízí možnost jakési reflexe a revize vlastní výuky. Druhá kapitola je teoretickou úvahou nad proměnami v uvažování historiků o vlastní disciplíně, zároveň v ní autor představuje pojmy kritické myšlení a mediální gramotnost v souvislosti s potřebami této publikace. V následující kapitole Návrh alternativní koncepce výuky nabízí autoři určitá didaktická východiska, která mají vést k výuce dějepisu s dosažením vytyčeného cíle – tedy vnést do výuky inovativní prvky vedoucí ke kritické analýze informací a k poznání, že minulost se neustále vyvíjí; že to, co jedna generace učila jako nezpochybnitelný fakt, se může v následujících letech změnit z důvodu nových poznatků nebo z důvodu změny situace a nahlížení na minulost. V závěrečné kapitole jsou předloženy didaktické metody a možnosti, jak přetavit teoretické postupy do výukových lekcí. Kniha vznikala ve spolupráci s učiteli a dalšími praktiky, není tedy teoretickou příručkou vytrženou z praxe, ale měla by být skutečným průvodcem na cestě k moderní výuce.

Knihu Dějepis mezi vědou a vyprávěním objednávejte v OUshopu Ostravské univerzity.

Vydaná publikace Dějepis mezi vědou a vyprávěním je jedním z výstupů projektu Technologické agentury ČR reg. č. TL03000187 s názvem Propedeutika kritického myšlení a mediální gramotnosti ve výuce dějepisu na středních školách, který byl řešen týmem výzkumníků a pedagogů z kateder filosofie a historie.