Listopadového zasedání Mezinárodní rady Ostravské univerzity se vedle vedení univerzity zúčastnilo také všech devět zahraničních členů, kteří přicestovali do Ostravy z univerzit v Nizozemí, Itálii, Rumunsku, Německu, Maďarsku a z USA.

„Chceme znát zahraniční zkušenosti a pohled na dané oblasti, jak se je daří rozvíjet na zahraničních univerzitách a jaké k tomu volí nástroje a strategie. Zajímá nás, do jaké míry se v zahraničí podílejí na směřování univerzity jednotlivé fakulty, zaměstnanci či studenti. Naším cílem je vytvořit strategický záměr, který bude opravdu participativní,“ uvedl rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký.

Nový strategický záměr by měl platit od roku 2026 do roku 2030. V mnohém bude navazovat na předchozí období, bude však zahrnovat také řadu nových přístupů i oblastí.

Naším cílem je vytvořit strategický záměr, který bude opravdu participativní.

V úvodním příspěvku představil prorektor pro strategii a rozvoj Ondřej Slach tři základní pilíře, na nichž bude stavět nová strategie udržitelnosti, a tím je ekonomická, environmentální a sociální udržitelnost.

„Chceme pokračovat v existujících plánech a cílech, nebudeme se uchylovat k nějakým radikálním změnám. Na druhou stranu, každý plán, a nejenom univerzitní, je potřeba vždy obohatit o informace, znalosti a životní zkušenosti ze zahraničí. Zároveň vnímáme, jak je důležitý kontext, který může být odlišný od zahraničních univerzit, takže hledáme spíše principy a myšlenky, které lze přenést a mít jako zdroj inovací a inspirace,“ uvedl.

Společné zasedání bylo rozděleno do čtyř „kulatých stolů“, kdy každý se věnoval jinému tématu, a to výuce a vzdělávání, vědě a výzkumu, internacionalizaci a společenské angažovanosti univerzit. Diskutující debatovali především nad novými trendy a přístupy, probírali, jaké nápady má smysl dále rozvíjet.

Více otevřenosti a spolupráce, méně polarizace

Tématem diskuze byla také snaha o větší zapojení studentů a zaměstnanců na tvorbě strategického záměru univerzity, jak se tomu děje například na univerzitách v USA, kde se formou dotazníkového šetření podílejí na tvorbě strategického plánu studenti, akademici, neakademici i absolventi. Vedení Ostravské univerzity by se chtělo přiblížit k tomuto modelu a do příprav zapojit nejen fakulty, ale i zaměstnance či studenty, aby došlo k posílení spolupráce napříč univerzitou, otevřenosti při tvorbě strategického záměru a k dlouhodobému konsenzu ve všech zásadních bodech.

„Nyní i na univerzitách dochází k velmi polarizovaným diskuzím, měli bychom však najít společnou řeč uvnitř instituce, ale také i v širší společnosti. Některé principy jsou platné univerzálně, jako například potlačování polarizací, které prosakují i do univerzitního prostředí. Musíme předcházet jevům, které se na zahraničních univerzitách už na různých úrovních dějí. To si myslím, že je momentálně asi největší výzva do budoucna,“ uvedl profesor Perry Hobson z Breda University of Applied Sciences.

Svou pozornost chce proto vedení univerzity zaměřit na komunikaci napříč ústavy a fakultami s důrazem na lidi a jejich názory, nápady a rozvoj potenciálu jak studujících, tak zaměstnanců. Směřování univerzity by mělo vést mimo jiné také ke snižování společenského napětí a polarizace.

Co ve zkratce zaznělo u kulatých stolů

V diskuzi nad výukou a vzděláváním panovala mezi řečníky shoda, že je třeba dbát především na dostupnost vzdělávání a nabízet různé studijní příležitosti nad rámec běžného studia. Dále diskutující hledali cesty, jak lépe přizpůsobit výuku studujícím, ale i vyučujícím a potřebám samotného předmětu, aby vznikal prostor pro inovace a naplnění potřeb společnosti a pracovního trhu. Ten souvisí s inovacemi jak v oblasti vzdělávání, tak v oblasti vědy a výzkumu.

Do budoucna bude snaha hledat systémové nástroje na vyvážení výuky a výzkumné činnosti u akademických pracovníků, aby nedocházelo k výraznému pracovnímu zatížení. V příští dekádě se očekává větší propojení vědy a výzkumu s mezinárodním prostředím prostřednictvím mezinárodních grantů. Současně je snaha výsledky vědy a výzkumu lépe provázat s průmyslem a praxí a nalézat partnery i mimo akademické prostředí.

Právě mezinárodní zkušenost je brána jako jeden z nástrojů k posílení kompetencí vyučujících i studentů. Covid 2019 výrazně uspíšil kompetence v oblasti online výuky, která se stává běžnou součástí vzdělávání, a to především v mezinárodním prostředí. Proto mnoho programů bude cílit i na online virtuální mobilitu.

Diskutující se shodli, že rovněž v oblasti internacionalizace bude nutné stanovit si nový obsah i jasné cíle, aby byla i na Ostravské univerzitě komplexní a nedotýkala se jen vybraných agend, ale zasahovala do všech struktur.

Komunikace je klíčová

Nový strategický záměr univerzity by měl mít dopad také na život obyvatel v regionu, což se neobejde bez účinné komunikace směrem k široké veřejnosti i politické reprezentaci. Snahou bude proto posílit strategii univerzity v oblasti komunikace, především schopnost komunikovat komplikovaná témata směrem k nejširší veřejnosti.

Zazněla řada tipů, jak lépe komunikovat univerzitní aktivity i nejrůznější témata nebo jakým způsobem lze integrovat různé společenské skupiny do univerzitního života. Všechna výše uvedená témata bude vedení univerzity dále rozvíjet a diskutovat na nejbližším zasedání s děkany fakult.