SOVA letos již podruhé zaštiťuje část projektu Vysokoškolákem na zkoušku věnovanou Biologii. V rámci tohoto modulu má deset vybraných nadaných středoškoláků možnost zapojit se do celé škály vědeckých aktivit. Cílem je osvojit si základy práce biologa od sběru dat, přes laboratorní práce až po prezentaci výsledků. A právě v letních měsících, během prázdnin, kdy ostatní středoškoláci užívají zasloužený odpočinek, tato skupina deseti nadšenců odvádí největší kus práce na svých projektech. Co tedy zažívají a na čem všem se podílejí?

 „Vysokoškolákem na zkoušku“ je víceletý projekt Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, pravidelně podporovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jednou z jeho stěžejních částí je modul Biologie II, reprezentovaný Studentskou organizací vědeckých aktivit (SOVA). Vzhledem k úspěchu a ohlasu předchozího běhu programu, kdy se vybraní středoškoláci zapojili do reálného vědeckého výzkumu a získané výsledky i vědomosti zúročili při sepisování svých středoškolských odborných prací (několik umístění v krajských kolech a celostátním kole SOČ), bylo zřejmé, že je nezbytné projekt zopakovat. Letošní ročník se tak mohl těšit ještě většímu zájmu ze strany studentů SŠ. Vybraných deset účastníků se i tentokráte zapojuje do reálného výzkumu prostřednictvím témat navržených svými „konzultanty“ a vedoucími projektu Vysokoškolákem na zkoušku v přírodovědných oborech – Biologie II.

Nabídka témat je uzpůsobena tomu, co se dá za jeden rok výzkumu zvládnout, a přitom odráží potřeby jednotlivých směrů výzkumu a vědeckých týmů Katedry biologie a ekologie PřF OU. Tím je zajištěna zainteresovanost „vedoucích“ jednotlivých studentských projektů na nabízených tématech. Na každého „vedoucího“ přitom připadají jen dva středoškolští studenti, čímž je zajištěno individuální vedení každého z nich. V neposlední řadě to pak také znamená značnou pestrost nabízených témat – od čistě terénního, přes laboratorní až po teoretický výzkum. Většina témat je ale volena tak, aby kombinovala širší škálu postupů a středoškolští studenti tak měli možnost ohmatat si výzkum z více stran. 

A nad čím konkrétně tedy studenti mohou bádat? V projektech, které si měli možnost zvolit podle svých individuálních preferencí, se pustí do zjišťování mikrobiálních symbiontů trávicího traktu listožravého a mechožravého hmyzu, variability rosniček v ČR nebo příbuznosti vybraných druhů krevet, budou porovnávat stravitelnost mechů či genetickou diverzitu různých populací vážek, mapovat napadení jmelí nebo zkoumat struktury DNA a vazbu nádory potlačujících proteinů na DNA.

S nabídkou témat jakožto i se svými budoucími lektory a vedoucími a také se sebou navzájem se měli možnost seznámit středoškoláci během adaptačního víkendu, který se konal 22.–23. června 2019 v Jilešovicích, v krásném prostředí mezi Hlučínskou štěrkovnou a Kozmickými loukami. Vedle seznamování studenti zažili také exkurzi právě na Kozmické louky spolu s odborným výkladem o významu mokřadů v krajině. Také si vyslechli přednášku o designu výzkumu, která jim měla dát ve zjednodušené formě představu o tom, že i jejich výzkum by měl být naplánovaný a promyšlený.

Možnost vyzkoušet si nanečisto terénní část výzkumu pak studenti dostali o měsíc později, 20.–22. července 2019 ve Vítkově – Podhradí. Během třídenní exkurze se seznámili nejen s nejrůznějšími metodami odlovu živočichů, ať již pasivními (stromové, nárazové, zemní či refugiální pasti) či aktivními (sklepávadlo, smýkadlo, síťky na hmyz) a s jejich využitím pro základní kvantitativní ekologii (odhady velikostí populací, zjišťování distribuce organismů v prostoru), ale také se zábavnými predačními experimenty na umělých housenkách. Velký důraz byl kladen na to, aby si studenti většinu metod vyzkoušeli sami. Kromě práce je čekala i odměna v podobě večerního výletu na zříceninu hradu Vikštejn, spojená s nočním lovem hmyzu na světlo. Vzhledem k časovým možnostem studentů se tato terénní exkurze opakovala 03.–05. srpna 2019 pro zbývající studenty, kteří nemohli jet v prvním termínu.

Mezitím se však všichni studenti seznámili 29.–31. července 2019 se základními metodami laboratorní práce s DNA. Měli přitom možnost poodhalit, co vše je potřeba udělat mezi okamžikem, kdy mají v ruce konkrétního živočicha a tím, kdy zjistí jeho genovou sekvenci. Jejich práce zahrnovala izolaci DNA, PCR reakci, elektroforézu a čištění výsledného produktu před odesláním na sekvenaci. Především tím získali prvotní zkušenost s pohybem v laboratoři a používáním základních pomůcek a přístrojů (pipety, vortexy, centrifugy aj.). Jejich práce ale poslouží i na úrovni reálného výzkumu – získané sekvence genů pomůžou odpovědět na otázku genetické variability jednotlivých populací brouka druhu Cytilus sericeus.