Česká iniciativa navazuje na celoevropskou aktivitu „Honba za petrklíči“, která odstartovala v roce 2019 v Estonsku. Veřejnost tehdy při procházkách přírodou zaznamenávala vzhled petrklíčů a následně posílala fotky i popisy vědcům pro potřeby výzkumu. Tehdy se výzkumníkům v databázi sešlo přes 200 tisíc petrklíčů a lidé jim pomohli získat nové poznatky pro základní i aplikovaný výzkum.

Výzva pro všechny

Do zábavného vědeckého výzkumu se teď může pustit každý i u nás. „Sběr dat v přírodě je poměrně jednoduchý – při nalezení žlutého kvítku petrklíče neboli prvosenky jarní se opatrně bez utrhnutí prozkoumá její květ a výsledek pozorování společně s několika fotkami zašle vědcům prostřednictvím webové stránky. Když pak doba květu skončí, vědci zaslaná data zanalyzují, shrnou a následně poskytnou všem účastníkům zpětnou vazbu,“ popsala na webu Botanického ústavu Akademie věd České republiky koordinátorka (AV ČR) Hana Pánková.

Informace, které lidé pošlou, pak budou vědcům sloužit k lepšímu poznání nejen prvosenek, ale i obdobných druhů. Jak dále potvrzují zástupci Botanického ústavu AV ČR, právě na jejich základě budou hodnotit vliv změn v krajině na biodiverzitu. Kromě místa nálezu a počtu rostlin se vědci zaměřují také na typ květu jednotlivých rostlin. Zkoumat tak budou typ S (short – s krátkou čnělkou) a typ L (long – s dlouhou čnělkou) květů prvosenky, které slouží k tomu, aby prvosenka zabránila opylení sebe sama. K úspěšnému namnožení prvosenky je totiž nutné přenést pylová zrna z jedné formy květu na druhou.

Na Ostravsku dominuje jiná prvosenka

Lidé by při své pomoci vědců rozhodně neměli zapomínat na to, že prvosenka jarní patří na Červený seznam ohrožených druhů. Jak upozorňuje doktorka Šárka Cimalová z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (Přf OU), hledání prvosenky jarní na Ostravsku nemusí být až tak snadné. „Prvosenku jarní, která má květy tmavě žluté a nafouklé kalichy, můžeme najít v Pobeskydí a oblasti Těšínska. Přímo v Ostravě bychom ji nehledali, pokud není vysázená na skalkách. Na Ostravsku většinou narazíme na prvosenku vyšší, která se vyznačuje tím, že má bledě žluté květy, přitisklé kalichy a pravidelně vroubkované listy. To je ovšem ten běžný druh, jehož mapování nás nezajímá,“ vysvětluje ve videu na YouTube kanálu Přf OU.

Ekologové tak pro průzkum napříč Evropou znovu naplno vsadili na možnosti občanské vědy, na které v České republice upozorňuje například platforma Citizen Science. „Ačkoli různočnělečnost u petrklíčů jako první zkoumal evoluční biolog Charles Darwin už před sto padesáti lety, můžeme díky datům shromážděným v rámci projektu občanské vědy toto fascinující téma, jemuž se výzkum věnuje už velmi dlouho, obohatit o nové poznatky,“ vysvětlil na webu Botanického ústavu AV ČR doktor Tsipe Aavik, vedoucí projektu z estonské University of Tartu.

Petrklíče loví celá Evropa

V současnosti zkoumání petrklíčů probíhá v Estonsku, Německu, Spojeném království, Švýcarsku, Slovinsku, Slovensku, Chorvatsku, Bulharsku, Švédsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Irsku, Řecku, Portugalsku, Polsku, Rusku, Dánsku, Finsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Makedonii, Belgii, Nizozemí a v České republice.

Pokud stále váháte nebo vám něco není jasné, další informace i s videem najdete přímo na webových stránkách projektu.