Odkud přišla myšlenka zabývat se slovníkem québecismů?

Anežka: Bylo to období, kdy pan docent Lazar navázal kontakt s profesorem Brunem Courbonem z Université Laval, povídal nám o tom, jak navštívil Québec, a jak jsme v učebně společně diskutovali, došli jsme k tomu, že v Česku neexistuje překladový slovník, kde bychom nalezli québecké výrazy s jejich českými ekvivalenty. Téma nás zaujalo a pod vedením pana docenta Lazara a paní doktorky Honové jsme podali přihlášku do projektu SGS, který byl k naší radosti schválen, a my se mohli pustit do práce. Do Québecu jsme jeli, abychom slyšeli tu pravou québeckou francouzštinu a nečetli o ní jen v odborné literatuře. Přece jen je lepší si vše zažít na vlastní kůži. Univerzita Laval nám poskytla volný přístup do knihovny, kterou jsme využili k dohledání dalšího québeckého slovníku. Na univerzitě Laval jsme měli také přednášku pro místní studenty, kterým jsme představily naši práci. Studenti byli zvídaví a na naši práci se nás doptávali. Pan docent Lazar s paní doktorkou Honovou tam měli také přednášku, kde představili náš projekt před profesory tamní univerzity. V Montréalu i Québecu jsme mezi místními prováděli také dotazníkové šetření, abychom zjistili, jestli námi vybrané výrazy rodilí mluvčí opravdu používají (ověřovali jsme pouze některé výrazy).

I díky projektu SGS a spolupráci na slovníku jsem mohla vyjet na jeden trimestr do Kanady a studovat na Université du Québec à Montréal, a to v rámci programu VIA.

Kristýna: Cílem bylo vytvořit slovník québeckých slov, která jsou hojně používaná. Pro každý québecismus se vytvořil takzvaný „fiche terminologique“, který vždy obsahoval český i francouzský ekvivalent daného výrazu, poté kontext, četnost užití například na internetu (Google), v tisku apod.

Co byly největší těžkosti výzkumu?

Anežka: Pro mě nejtěžší a nejzdlouhavější část byla první fáze, kdy jsme vybírali výrazy, které do slovníku zařadíme. Slova jsme vybrali podle četnosti výskytu v québeckých slovnících, které jsme měli k dispozici (tištěné i online) + podle četnosti výskytu v québeckém tisku a na Google. Všechny čtyři jsme si společně musely najít systém výběru a zápisu, který bylo nutno dodržet, abychom se v práci neztratily. Pracovaly jsme online v Google dokumentech a musely jsme spolu často komunikovat. Naštěstí jsme si navzájem pomáhaly, a nakonec první fázi zvládly. Dále, při finálním zpracování hesel, bylo těžké dodržet jednotnost zpracování každého hesla (velká a malá písmena, kde uděláme tečku atp.), protože nikdo nesměl poznat, že hesla zpracovávali 4 různí lidé.

Některé fáze byly náročnější, zvláště pak v období zkoušek, ale vidina toho, že vytvoříme slovník québecismů, byla motivující.

Jste s výzkumem spokojená?

Anežka: Ono je fajn dělat práci, u které nakonec vidíte výsledek. Slovník má své čestné místo v mé knihovničce.

Co byste poradila studentům, kteří uvažují o zahraničním výjezdu?

Kristýna: Poradila bych jim, aby se nebáli a vyjeli, protože je to skvělá šance poznat nová místa, lidi a něco nového se naučit. Samozřejmě by měli zvážit veškerá pro a proti, vybrat si univerzitu, vhodný obor a předměty, které by je bavily a obohatily. I díky projektu SGS a spolupráci na slovníku jsem mohla vyjet na jeden trimestr do Kanady a studovat na Université du Québec à Montréal, a to v rámci programu VIA. Zpočátku jsem se obávala, přece jenom je to daleko a netušila jsem, jak náročné bude studium, ale vše dopadlo lépe, než jsem si původně představovala.

Co Vás motivovalo k zahraničnímu studiu?

Kristýna: Mou motivací byla především nabytá zkušenost, věděla jsem, že na ty zážitky budu vzpomínat celý život. Přece jenom je to příležitost, která se už nemusí opakovat, a byla by veliká škoda ji nevyužít. Také jsem si potřebovala zlepšit úroveň francouzštiny. Dřív jsem se trošku styděla, když jsem měla mluvit francouzsky, ale tam se člověk musí nějak domluvit, všechno si zařídit, takže po určitém čase se ostych ztratil.

Je kanadský učební styl jiný než český?

Kristýna: Výuka na kanadských univerzitách je opravdu jiná než na těch českých. Studium není rozděleno na semestry, ale na trimestry. Vyučovací hodina trvala 3 hodiny, a tak studenti měli velký prostor k diskuzím. Skvělé bylo, že jsme se zapojovali do různých workshopů a výsledky jsme pak odprezentovali. Rozdíl je také v hodnocení, za každý úkol, práci, rozhovor nebo prezentaci jsme dostali známku. Celkově je výuka více zaměřená na praxi a na komunikaci s ostatními studenty a s vyučujícím.

Jak na Vás působil Québec?

Kristýna: Québec je město bohaté na historii i kulturu. Procházet se na podzim malými uličkami Québecu, ve který jsou různé obchůdky, mělo své kouzlo. Takovou dominantou Québecu, která mě zaujala, je rozhodně hotel Chateau Frontenac.

Anežka: V Québecu vás zdraví jen francouzsky. Všichni Quebečané, které jsme potkali, byli velmi příjemní, jen si bylo třeba zvyknout na jejich přízvuk, který je od toho francouzského dost odlišný (slyšíte v něm americký přízvuk).

Co jste získala ze studia v Québecu?

Kristýna: Zkušenost je to k nezaplacení, posunulo mě to dál jak po stránce jazykové, tak po osobní stránce. Vzpomínek a zážitků je opravdu mnoho, stejně jako přátelství, která trvají dodnes.

Slovník je možné zakoupit v e-shopu Univerzitním knihkupectví OU.