Ostravská univerzita má nový Akademický senát s funkčním obdobím do roku 2024. Akademický senát je obdobou parlamentu vysoké školy a jeho členové zastupují studenty a akademické pracovníky, kterých je na Ostravské přes devět tisíc. 38 senátorů a senátorek reprezentuje rovnoměrně jednotlivé fakulty, třetinu míst v něm mají studenti a dvě třetiny akademici. Členové senátu rozhodují nebo se vyjadřují k záležitostem, které se týkají každodenního provozu univerzity, projednávají například změny ve zkušebním řádu nebo schvalují rozpočet. Z dlouhodobějších záležitostí řeší třeba strategický záměr univerzity nebo vznik a zánik fakult. Schvalují rektorem navržené členy orgánů univerzity jako je Vědecká rada nebo Disciplinární komise a v neposlední řadě, pokud v průběhu volebního období senátu vyprší mandát rektora, volí nového.
Uvědomil jsem si, že jako studenti a absolventi jsme za celou situaci, která v minulosti na lékařské fakultě nastala, spoluodpovědní. A to svou pasivitou a nezájmem jak o aktivní účast v senátu, tak ve volbách.
Suverénně největší zájem o letošní volby byl na Lékařské fakultě, tam voliči odevzdali více než třináct set hlasů, a poslali tak za lékařskou do „velkého“ senátu o jednoho člena navíc. Nejvíc hlasů tak v celých volbách získal čerstvý absolvent medicíny doktor Martin Palička, kterého mohou studenti znát díky řadě projektů a aktivit, kterým se na univerzitě věnuje. „O své kandidatuře jsem uvažoval delší dobu a rozhodně se nejednalo o nějaké impulzivní rozhodnutí založené na emocích. Studentem Ostravské jsem už šest let, během kterých jsem pečlivě sledoval vývoj na Lékařské fakultě, který se mě osobně dotýkal. Uvědomil jsem si, že jako studenti a absolventi jsme za celou situaci, která v minulosti na fakultě nastala, spoluodpovědní. A to svou pasivitou a nezájmem jak o aktivní účast v senátu, tak ve volbách. Jsem přesvědčen, že by do univerzitního i fakultního senátu měli kandidovat právě aktivní studenti se zájmem o rozvoj univerzity. S kolegy na Lékařské fakultě jsme si proto řekli, že trend nezájmu nesmí pokračovat a že to změníme i za cenu toho, že nám ke spoustě aktivit a povinností přibyde další. A kdybychom ve volbách prohráli, bylo by to vlastně také skvělé, protože by to znamenalo, že se objevili jiní lidé, kteří byli v základním demokratickém procesu zkrátka úspěšnější,“ popisuje Palička silnou motivaci, se kterou se studentům lékařské nakonec podařilo uspět a vzbudit o volby mezi studenty velký zájem. A je skutečně proč. Mezi hlavní témata tohoto volebního období totiž patří také volba nového rektora a hlasování členů současného senátu tak přímo ovlivní směřování univerzity v příštích letech.
Nový senát už má také svou předsedkyni, matematičku doktorku Zuzanu Václavíkovou, které dali voliči z řad akademických pracovníků Přírodovědecké fakulty důvěru už potřetí. Zastupují ji dva místopředsedové, doktorand z Katedry studií lidského pohybu magistr Lukáš Slovák za studentskou komoru a docent Radek Čech z Filozofické fakulty za komoru akademických pracovníků.
Mezi hlavní témata tohoto volebního období totiž patří také volba nového rektora a hlasování členů současného senátu tak přímo ovlivní směřování univerzity v příštích letech.
Pro novou předsedkyni senátu Zuzanu Václavíkovou je důležité, že může senát v rámci hierarchické struktury univerzity poskytnout pohled na různé otázky „zdola“ a také z různých perspektiv, protože zkušenost lékaře, přírodovědce, umělce, sociálního pracovníka nebo pedagoga a také studenta je objektivně jiná. „Senát je jakýmsi ‚hlasem lidu‘ a důležitou platformou pro výměnu širokého spektra názorů. Ze zákona má také nad univerzitou velkou moc. Proto je pro jeho jednání velmi důležitá vzájemná otevřenost, respekt a schopnost hledat kompromisy, které budou zohledňovat zájmy studentů, akademiků, fakult i strategie vedení univerzity.“
Za důležitou změnou, kterou v minulém volebním období navrhlo vedení a kterou senát schvaloval, považuje Václavíková nový systém plánování rozpočtu, díky kterému teď mohou dílčí subjekty univerzity samy informovaně rozhodovat o tom, kam směřovat energii a jak nastavit své priority. „Plány financování jsou teď na pětileté období a specifikují podíl financí, který jednotlivá pracoviště na základě různých ukazatelů získají. Sami si teď mohou udělat analýzu svého stavu a zhodnotit, kam je nejlepší upnout pozornost – zda na zvýšení počtu studentů, projektů, zahraničních stáží nebo na spolupráci s praxí a popularizaci,“ vysvětluje Václavíková, proč považuje větší prostor pro plánování za důležitý krok.
Senát je jakýmsi ‚hlasem lidu‘ a důležitou platformou pro výměnu širokého spektra názorů. Ze zákona má také nad univerzitou velkou moc.
V následujícím období bude Václavíková v senátu podporovat také zjednodušování, zefektivňování a zrychlování administrativních procesů a také další internacionalizaci univerzity. „S ohledem na již nastartované anglické studijní programy je například příprava jazykových mutací všech základních dokumentů univerzity a také dalších částí portálu v tuto chvíli nutností,“ připomíná Václavíková, co dalšího souvisí s větším podílem zahraničních studentů na univerzitě.
Předseda studentské komory Lukáš Slovák by byl rád, kdybychom využívali potenciál našeho senátu stejně jako ve světě, kde mívají akademické senáty obdobně jako v Česku velké kompetence, ale také vysokou úroveň. Slovák jmenuje několik konkrétních bodů, o které by se chtěl se na své misi v senátu zasadit, a které podle něj zlepší kvalitu studia a života na univerzitě a také pozitivně ovlivní náš region. „Věřím, že se nám v novém volebním období podaří přispět ke zkvalitnění všech aspektů mobilit, jak našich i zahraničních studentů, tak i akademiků. Jako sportovec a student kinantropologie bych si také přál, aby naše univerzita disponovala kvalitním sportovním zázemím, ve kterém by studenti mohli realizovat různorodé pohybové aktivity, které mají pozitivní vliv na zdraví. Žijeme v post-industriálním regionu, ve kterém potřebujeme mladé motivované lidi, kteří po ukončení studia nebudou odcházet z našeho regionu,“ představuje Slovák priority, se kterými míří do předsednictva senátu a dodává: „Velmi rád bych poděkoval kolegovi Mgr. Stanislavu Ožanovi, který je bývalým předsedou studentské senátní komory, za velmi proaktivní přístup při předávání agendy.“
Jako sportovec a student kinantropologie bych si také přál, aby naše univerzita disponovala kvalitním sportovním zázemím, ve kterém by studenti mohli realizovat různorodé pohybové aktivity, které mají pozitivní vliv na zdraví.
Všichni zvolení senátoři jsou otevření podnětům, které pomohou zlepšit studijní zázemí a vůbec život na univerzitě. Vyzývají proto, aby je hlavně studenti, jako své fakultní zástupce, oslovovali. „Naším hlavním úkolem je naslouchat a posléze hovořit vyváženým hlasem všech studentů, které v akademickém senátu zastupujeme a kteří se na nás mohou kdykoliv a s čímkoliv obrátit,“ uzavírá za studentské senátory Martin Palička.